Článek
Pan František měl vloni důchod 13 tisíc korun. Po zaplacení nájmu (4,5 tisíce), potravin (4 tisíce), energií (3,5 tisíce) a léků (500 korun) mu zbyla pětistovka. Nyní má pan František důchod 13 773 korun. Kvůli inflaci však za výše uvedené zaplatí víc: nájem ho stojí 4 676 korun, potraviny 4 272 korun, energie 4 298 korun a léky 532 korun. Měsíc tak končí s deficitem pěti korun, aniž by utrácel za cokoliv, co není nezbytné.
Pan František je modelový příklad projektu Neviditelní, který ukazuje na problematiku takzvaných neviditelných lidí. Neboli těch, kteří nežijí důstojný život, ale jejich problémy nejsou dostatečné na to, aby o nich bylo více slyšet. Senioři jsou po nízkopříjmových domácnostech největší skupinou v této kategorii.
„Neviditelní nežijí důstojný život, ale sami si nedokážou nebo nechtějí pomoci. Společnost je příliš nevnímá. Očekáváme, že dnešní ekonomický i politický vývoj jejich problémy ještě znásobí,“ říká iniciátorka celého projektu a mluvčí Provident Financial Kateřina Jarošová.
„Z hloubkové studie projektu Neviditelní vyplývá, že u nás žije až 889 tisíc tzv. neviditelných seniorů. To znamená, že se potýkají s osamělostí, příjmovou chudobou nebo rezignací na život,“ vysvětluje Jarošová. „Z čerstvého průzkumu přitom víme, že se zhruba 40 procent lidí v aktivním ekonomickém věku na penzi těší. Zároveň se ale 77 procent Čechů finančně připravuje na důchod.“
Právě důchod je pro drtivou většinu seniorů klíčový, 86 procent z nich je odkázaných pouze na něj. Z výzkumu, který ve spolupráci s projektem provedlo Provident Financial a jehož se zúčastnilo 800 respondentů, vychází, že více než třetina lidí, kteří půjdou v následujících deseti letech do penze, netuší, jak vysoký důchod budou mít. Do osmi let se přitom podle odhadů zvýší počet důchodců o celou desetinu.
„Do roku 2030 stoupne počet seniorů o deset procent, v absolutních číslech o 200 tisíc osob. Veřejný sektor musí rychle najít dlouhodobou vizi, jak těmto lidem pomoci zajistit si důstojné stáří,“ apeluje ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA ) Aleš Rod. „Nejde jen přenechat péči o seniory na zdravotní systém nebo pobytová zařízení. Taková péče je příliš nákladná a stát ji nedokáže ufinancovat.“
Z lidí, kteří výši svého důchodu znají, mají nejméně radostné vyhlídky v Jihomoravském kraji. Ani 10 tisíc korun měsíčně tam nebude mít více než každý desátý člověk. Naopak v Karlovarském kraji bude mít 12,5 procenta lidí penzi přesahující 20 tisíc.
Rekordní inflace přitom situaci ještě zhorší. „Růst indexu spotřebitelských cen přiměje vládu k dalším mimořádným valorizacím důchodů. 86 procent českých seniorů je plně odkázaných na důchodový systém a ti lidé jednoduše nemají z čeho zaplatit základní věci,“ upozorňuje Rod.
Pro další mapy nebo více informací klikněte na šipku ve spodní části grafu.
Většina obyvatel České republiky proto nespoléhá jen na státem vyměřené dávky. Více než polovina (57,4 %) má penzijní spoření či připojištění, Každý pátý pak investuje, pravidelně odkládá z platu nebo spoří.
Jak připomíná Aleš Rod, dvakrát více mužů než žen řeší přípravu na penzi investováním na kapitálovém trhu. Rozdíly v přípravách jsou vidět také podle věkových kategorií. Například na kapitálovém trhu investují zejména lidé do 35 let, naopak penzijní programy využívají zejména lidé starší 36 let.
V nejmenší oblibě jsou penzijní programy v Libereckém kraji, kde je využívá 40 procent respondentů, naopak v Pardubickém kraji je to o 17 procentních bodů více. Kapitálový trh nejvíce využívají občané Plzeňského kraje, z platu si odkládají Karlovarští. Liberecký kraj má ještě jedno prvenství – největší podíl respondentů se na starobní důchod zatím nepřipravuje.
Další varianta toho, jak nebýt odkázaný jen na důchod, je i v penzi dál pracovat. To plánuje necelá třetina respondentů, zhruba čtvrtina zatím neví.
V Libereckém kraji plánuje v práci pokračovat pětina lidí, motivací je to, že budou potřebovat další zdroj financí. Aby nepřišli o životní náplň, hodlá v práci zůstat 21 procent obyvatel Olomouckého kraje, jako kombinaci obojího plánuje zaměstnání čtvrtina obyvatel Pardubického kraje. V něm je také nejvíc lidí, kteří určitě pracovat v důchodu nechtějí (22,5 %).
Přibližně 40 procent lidí v aktivním ekonomickém věku se na důchod těší. Největším lákadlem je vidina více času na záliby a rodinu, častým argumentem je také vize klidu a odpočinku. Mezi nejčastější obavy pak patří ta o zdraví nebo že se o sebe člověk nedokáže postarat.
Důchod pak Češi podle průzkumu plánují trávit s partnerem a rodinou. Naprosté minimum budoucích důchodců pak očekává, že zůstanou sami. Málo zastoupená byla i odpověď, že chtějí lidé navázat nová přátelství.
