Článek
Neziskové organizace patří v porovnání s ostatními institucemi k těm, kterým lidé věří nejméně. Podle posledních dat pravidelného výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění důvěřuje neziskovým organizacím pouze 32 procent obyvatel, zatímco téměř 60 procent jim nedůvěřuje. Přes osm procent pak odpovědělo, že „neví“.
Mimochodem, lidé považují za nejdůvěryhodnější instituci armádu, které věří více než 74 procent a nedůvěřuje přibližně 20 procent.
Změnit pohled na neziskové organizace a osvětlit jejich činnost chce nová společná kampaň Takoví jsme, kterou zaštiťuje Festival svobody. Na webových stránkách přináší příběhy nejznámějších českých neziskových organizací.
Festival svobody
Uskupení nezávislých občanských iniciativ a organizací, které pořádají akce k výročí 17. listopadu. Jejich cílem je vyvolat konstruktivní diskuzi o aktuálních problémech, dlouhodobém směřování země, připomínat klíčové historické momenty a povzbudit občanskou angažovanost obyvatel.
Festival svobody vznikl v roce 2016.
V Česku působí různých nestátních neziskových organizací dohromady více než 140 tisíc. Nejpočetnější z nich jsou spolky, kterých je přes 118 tisíc. Patří sem například zájmové spolky působící v oblasti sportu, jako je Sokol, Dobrovolní hasiči nebo Klub českých turistů.
Neziskové organizace v Česku
Sokol, Skaut, dobrovolní hasiči, Klub českých turistů a dále také třeba Svaz lyžařů ČR, Český svaz ledního hokeje nebo různé myslivecké, včelařské, zahrádkářské spolky patří do skupiny zájmových neziskových organizací.
Dále v Česku fungují neziskové organizace, které poskytují zdravotnické, humanitární, sociální, kulturní, charitativní nebo vzdělávací služby, například Český červený kříž, Člověk v tísni, Elpida, Nový prostor, Cesta domů, Post Bellum. Působí zde také pobočky mezinárodních organizací, jako je Amnesty International nebo Transparency International.
Do neziskového sektoru patří i různé nadace a nadační fondy.
Podrobný přehled všech neziskových organizací, které v Česku působí, si můžete prohlédnout v interaktivní mapě na webu mapaneziskovek.cz.
Na rozlišení činnosti neziskových organizací a jejich obecné známosti velmi záleží, jak ukazuje společný průzkum společností STEM, PAQ Research a Median z roku 2019.
„Ukázalo se, že pod názvem neziskové organizace si každý představuje něco úplně jiného a často vůbec nic. Měření důvěry k neziskovkám jako jedné skupině organizací je málo vypovídající, protože některé druhy neziskovek jsou extrémně populární a některé zase veřejnosti neznámé, jiné podezřelé,“ shrnuje závěry úvodních rozhovorů s respondenty Nikola Hořejš ze STEM.
Jejich průzkum tak ukázal, že aktivních podporovatelů, kteří přispívají buď finančně, nebo dobrovolnictvím, je ve společnosti přibližně 26 procent. Pasivních příznivců, kteří sice mají pozitivní vztah k neziskovým organizacím, ale aktivně je nepodporují, je podle průzkumu 20 procent. Nejvíce, 29 procent, je v populaci lidí, kteří rozlišují, v jaké oblasti daná organizace působí, a na základě toho ji podporují, či ne.
Vyloženě negativní postoj vůči „neziskovkám“ má pak 12 procent společnosti a to zejména k organizacím působícím v oblastech integrace cizinců a menšin, postavení žen ve společnosti, ekologie a životního prostředí či fungování státu a demokracie. Zbylých 13 procent zachovává k neziskovým organizacím neutrální postoj.
Jak lze definovat neziskovou organizaci
Má určitou institucionalitu, je právním subjektem s určitým stupněm vnitřní organizační struktury.
Vzniklé přebytky jsou využity na hlavní činnost, pro kterou byla neziskovka založena.
Je institucionálně oddělena od vládních institucí – není součástí vládního aparátu ani pověřena výkonem státní moci.
Je schopna řídit svou činnost a vytvářet si organizační strukturu.
Její vznik, činnost a členství v ní jsou založeny na dobrovolné bázi.
Zdroj: Takoví jsme
Dobrovolnictví neoslovuje více než polovinu lidí
Výzkum STEM z letošního února ukázal, že více než polovina lidí se do dobrovolnických aktivit nezapojuje. 38 procent naopak uvedlo, že se dobrovolnictví účastní nárazově, pouze pět procent se mu věnuje „celkem pravidelně“ a dvě procenta trvale.
Výzkum Vztah Čechů k neziskovým a nevládním organizacím
Výzkum provedl ústav STEM ve dnech od 12. do 22. února 2021. Dotazovaných bylo celkem 1041 lidí starších osmnácti let. Výzkum byl zpracovaný pro kampaň Takoví jsme.
Větší procento lidí pak na dobročinné účely přispívá finančně. Alespoň nárazově částkou přispěje 40 procent obyvatel, dalších 15 procent pak daruje do tisíce korun ročně. Vyšší obnosy posílá devět procent. Naopak 36 procent nepřispívá vůbec.
„Účast na dobrovolné činnosti a přispívání spolu zároveň významně souvisí,“ uvádí výzkum STEM z letošního února. „Více dobrovolničí i přispívají ženy než muži a věřící více než nevěřící. Zapojení i přispívání dále roste se vzděláním a s materiálním zajištěním respondentů.“
Podle výzkumu se v průběhu posledních let trendy v zapojení do dobrovolnictví ani přispívání neziskovým organizacím příliš nezměnily. Srovnání vychází z výzkumů, které STEM provedl v minulosti.
