Děti tráví hodiny denně na sociálních sítích. Většina rodičů to neřeší

Strávit v online světě tři a více hodiny je pro polovinu českých dětí samozřejmostí. Pětina dětí je online dokonce pět a více hodin za den, a to i přesto, že si mohou na internetu vytvořit silnou závislost. Vychází to ze srpnového průzkumu Generali České pojišťovny, kterého se zúčastnilo 805 dětí ve věku 12 až 17 let.

Naopak méně než hodinu stráví na internetu 3,7 procenta dětí, vyplývá z průzkumu mezi českými dětmi společnosti Generali Česká pojišťovna. Obvyklou online zábavou jsou sociální sítě, které se snaží pozornost dětí upoutat všemi možnými způsoby.

„Obliba sociálních sítí roste s tím, čím kratší dobu potřebují k tomu, aby zaujaly pozornost lidí. Ti toho tak za méně času zkonzumují více. Téměř by se dalo říct, že vteřina je novou minutou,“ říká Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny.

A na to sází například rychle rostoucí aplikace TikTok. Tato sociální síť, založená na sdílení krátkých videí, ještě do roku 2020 neumožňovala svým uživatelům natočit videa delší než 15 vteřin. Nyní mohou děti na TikToku točit videa dlouhé maximálně jednu minutu a nahrávat videa s nejdelší délkou tři minuty.

TikTok je v tuto chvíli mezi dětmi druhou nejoblíbenější sociální sítí – je primární sítí pro 34 procent zúčastněných. Předběhl ho jen Instagram, sociální síť na sdílení fotografií a videí, který je jedničkou pro 45 procent dětí.

Naopak Facebook je v očích mladistvých patformou pro boomery, jak bývají označováni dospělí lidé narození před rokem 1965. Facebook je primární sítí už jen pro šest procent dětí.

Většina dětí má přístup k sociálním sítím po celý den, 9 z 10 respondentů má totiž mobilní data. Každé páté dítě se však se svými rodiči hádá kvůli tomu, že jsou online příliš mnoho času. Zbytek rodičů čas strávený na internetu dětí neřeší.

„Vyhodnotit přínos nebo naopak škodlivost internetu je složitější nejen pro děti, ale i pro starší dospívající. Pro mladší děti bych doporučil rodičovskou kontrolu spolu s vysvětlením, aby se naučily nalezený obsah kriticky hodnotit. U starších by kontrolu měl nahradit zájem rodičů, sdílení a diskuze, aby si schopnost obsah hodnotit samostatně dotvořili,“ říká psycholog Daniel Patzelt.

Rodičům, kteří se s dětmi kvůli mobilům a počítačům hádají, nejčastěji vadí, že děti tráví online velké množství času (48,4 %). Téměř každý pátý se domnívá, že jejich syn či dcera kvůli sociálním sítím zanedbávají svoje povinnosti. Část rodičů se také zlobí, že si s nimi děti málo povídají nebo že nedávají pozor, co říkají.

Z dat srpnového průzkumu firmy Avast, realizovaného společností Behavio, vyplývá, že rodiče jsou znepokojeni představou, že dítě používá internet bez jejich dozoru. Více než třetina rodičů by o své děti měla strach, patnácti procentům by to bylo jedno.

Celá čtvrtina rodičů v průzkumu rovněž uvedla, že jejich děti internet bez dozoru používat nesmějí. Rodiče dětí ve věku od 11 do 15 let nejčastěji kontrolují aktivitu na sociálních sítích (43 %). Naopak tři čtvrtiny rodičů nesledují své děti při hraní počítačových her či dělání úkolů. Soukromí jim nenarušují ani při chatování s přáteli (69 %).

Kvůli strachu z toho, na co všechno mohou děti na internetu narazit, mluví 77 procent rodičů se svými dětmi o online bezpečnosti. Ta je podle Julie Losekoot Szymańské, ambasadorky a expertky vzdělávacího programu o dětské online bezpečnosti Buď safe online společnosti Avast, důležitá i v případě, že se rodiče na internetu či sociálních sítích neorientují tak dobře jako jejich děti.

„Dnešní děti s internetem a digitálními zařízeními vyrůstají celý svůj život, je tedy přirozené, že s nimi umí zacházet často lépe než jejich rodiče. To, že je umí ovládat, však ještě neznamená, že rozumí a nepodceňují nebezpečí, se kterým se na internetu mohou setkat,“ říká expertka.

„Zejména starší děti, které se na internetu při hraní her či používání sociálních sítích setkávají s mnoha cizími lidmi, se mohou snadno dostat do nepříjemných, nebo dokonce nebezpečných situací, se kterými si nebudou umět poradit. I proto je důležité, aby měl rodič o online aktivitách svého dítěte dobrý přehled a dokázal se s ním o tom bavit,“ uvedla Szymańská.

Část rodičů proto dětem nastavuje na digitální zařízení takzvanou rodičovskou kontrolu, díky níž mohou sledovat či ovlivňovat to, co děti v online světě dělají. Tuto kontrolu využívá většina rodičů (62 %), více než třetina z nich ji instaluje na všechna zařízení svých dětí.

Rodičovská kontrola může mít mnoho podob. Nejvíce rodičů ji využívá k filtrování obsahu, na který se dítě může dostat (63 %). U starších dětí ve věku od 11 do 15 let rodiče nejčastěji sledují, co na internetu dělají. Více než polovina rodičů hlídá strávený čas online.

Dětem však nehrozí jen nástrahy v podobě neznámých lidí. Velkým strašákem je také netolismus neboli závislost na internetu, počítačových hrách, mobilu či sociálních sítích.

Podle psychologické a psychiatrické kliniky AdiCare je průvodních příznakem závislosti zvyšující se počet hodin, které děti na internetu stráví. „Dalším znakem je zanedbávání dřívějších koníčků, sportovních aktivit i kamarádských kontaktů. Závislý trpící netolismem si často stěžuje i na poruchy spánku, bolesti hlavy i zad,“ píše AdiCare na svém webu.

Se závislostí se mění i psychický stav dítěte. „Nápadné jsou také určité osobnostní změny. Závislý trpí náhlými výkyvy nálad, někdy i výraznými emočními propady nebo přetrvávající psychickou nestabilitou.“ Podle kliniky AdiCare by se rodiče s dětmi s obdobnými příznaky měli obrátit na odborníka.

Netolismus však nehrozí pouze dětem. Podle letošní zprávy o digitálních závislostech Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost hrozí problém s nadměrným užívání mobilních telefonů, sociálních sítí či online hraním 445 tisícům Čechů nad 15 let. U 125 tisíců z nich je riziko vysoké.