Článek
„Manželství je pro nás jen byrokracie. Na druhou stranu odmítám vyzvedávat ze školky děti, které se nejmenují stejně jako já. Takže jsme se vzali, když jsem čekala první dítě,“ popisuje pro Seznam Zprávy osmadvacetiletá Lucie.
Svého prvního potomka měla v pětadvaceti, druhého ani ne před rokem. Ve svém věku se mezi vrstevníky řadí spíše mezi menšinu.
„V rovině postojů a hodnot se zdá, že rodina a manželství jsou na pozvolném ústupu,“ vysvětluje profesor Martin Kreidl z katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Většina mladých sice stále říká, že jak rodina, tak manželství jsou pro ně v životních vyhlídkách důležité, záleží ale hlavně na životních okolnostech.
„V tom je asi největší změna. Dříve o manželství a rodině nikdo nepochyboval, dnes je to hodnota trochu podmíněná. Životní plány se okolo nich nutně netočí. Jen málokdo ale už v mladém věku jednoznačně řekne, že manželství a rodina určitě nebudou do jeho života patřit,“ upřesňuje Kreidl.
„V manželství nejsme a zatím to ani neplánujeme, i když jednou bychom samozřejmě chtěli být svoji. Momentálně věnujeme raději své finance do stavby domečku než do svatby,“ říká sedmadvacetiletý David, který se svojí partnerkou vychovává roční dítě.
Sociologova slova potvrzují také data. I v porovnání se začátkem století je změna na první pohled viditelná.
Ještě v roce 2000 napočítali statistici téměř 35 tisíc ženichů do 30 let a ještě o pět tisíc víc nevěst ve stejném věku. V posledních předcovidových letech se ženilo průměrně o 20 tisíc mladých mužů méně. U žen to bylo asi o 15 tisíc méně.
V pandemických letech 2020 a 2021 pak počet svateb klesl zejména kvůli protiepidemickým opatřením. Podle předběžných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se počet sňatků v roce 2022 vrátil na předpandemickou úroveň.
Výrazně méně chtějí do manželství vstupovat zejména mladí muži. Zatímco ještě v roce 2000 bylo 34,5 procenta všech ženichů od 20 do 24 let a těch o pět let starších dokonce 55 procent, dnes to je výrazně méně: okolo šesti, respektive 13 procent.
„Manželství se celkově odkládají a částečně nahrazují nesezdanými svazky. Z toho vyplývá i ten věkový posun,“ vysvětluje Kreidl. Neformální svazky jsou pak podle odborníka většinou jakýsi test nebo předstupeň manželství. „Pro zhruba čtvrtinu nesezdaných svazků jde pravděpodobně o trvalou alternativu k manželství. U starších lidí je pak – vlivem trochu tradičnějších hodnot – tendence vstoupit do manželství silnější. Například po rozchodu či rozvodu.“
Existuje také ale čím dál více lidí, kteří žijí sami. „Takzvaných singlů přibývá, je to hodně různorodá skupina,“ popisuje sociolog. „Mladí, více muži, nejvíce méně vzdělaní muži, a vedle nich starší jednočlenné domácnosti, kde výrazně převažují ženy-vdovy.“ U mladých je to podle odborníka dané částečně životním stylem. Single život jim vyhovuje, usadit se ani závazky nechtějí.
Dobrovolné rozhodnutí vidí Martin Kreidl jako častý faktor i u osamělých starších lidí: „Už nechtějí s nikým novým bydlet, převážně nechtějí ty intenzivní závazky – péče o domácnost, zkušenost s péčí o zesnulého partnera.“ Částečně ale napříč kategoriemi hraje roli i nutnost. „Pro někoho může být obtížné si protějšek najít, někdo nemá vhodné bydlení,“ dává sociolog příklady.
Když už si ale mladí Češi někoho vezmou, za svým rozhodnutím stojí. Dlouhodobě klesá počet ukončených manželství u mužů i žen ve věku od 20 do 29 let. Jejich rozvody také tvoří stále menší podíl ze všech rozvodů, které v zemi proběhnou.
Děti později a často sami
S menší vůlí jít do manželství jde ruku v ruce to, v jakém svazku rodičů přicházejí na svět jejich děti. V dobách socialismu se podíl dětí narozených mimo manželství dlouhodobě pohyboval pod deseti procenty. Toto číslo ale začalo v 90. letech růst.
„První potomek se nám narodil ještě před svatbou. Aktuálně jsme již po svatbě, kterou jsme měli v 26 letech,“ říká devětadvacetiletý Jakub. S manželkou vychovává potomka už od 24 let. „Samozřejmě ve 24 letech jsem byl mezi svými kamarády zdaleka nejmladší, kdo měl dítě. Moji vrstevníci a kamarádi většinou nemají dítě doteď. V těch 24 letech jsem měl stabilní příjmy ze své firmy,“ dodává.
„Když jsem měla první dceru, ještě jsem studovala medicínu. V těhotenství jsem ještě obíhala stáže, i když zvlášť ke konci to bylo náročné. Poslední dvě státnice jsem dokončovala až po narození dcery. Upřednostnili jsme prostě rodinu před kariérou. Teď už máme děti dvě, a tak s atestací začnu, až druhé nastoupí do školky,“ vzpomíná Lucie.
Mladí v Česku
Tématem života mladých dospělých a jak se jeho jednotlivé aspekty liší od dob, kdy v jejich věku byly předchozí generace, se Seznam Zprávy zabývají v dalších článcích této série.
V textech se zabýváme například dostupností bydlení, kupní silou, psychickým zdravím nebo dětmi a vyhlídkami na stáří. V dalších článcích se tak dočtete, jaké hodnoty současní mladí dospělí vyznávají, jak tráví volný čas, ale i jaké (ne)výhody jim dnešní doba nabízí.
V čem je život dnešních mladých jiný:
Jak jsou na tom mladí dospělí s financemi a prací:
Jak vnímají rodinu a vztahy:
Jaké je zdraví mladých dospělých:
Její manžel pracuje, ona momentálně pobírá rodičovskou. „Samozřejmě jsme počítali, jestli dokážeme vyjít. Zatím to zvládáme. Na děti ale není správná doba nikdy. Kdyby člověk čekal na jistou finanční situaci, děti by v dnešní době ani mít nemohl,“ dodává.
David se svou partnerkou se penězi tolik nezabývali. „Pravdou je, že finanční hledisko jsme před početím moc neřešili. Oba jsme pracovali, a tak jsme předpokládali, že by to neměl být problém,“ popisuje.
Právě finanční situace může být jedním z důvodů, proč dnešní mladí dospělí zakládají rodinu později než jejich rodiče. A nejen oni. Změna je patrná i v porovnání se začátkem století.
Ještě v roce 2000 měly ženy první dítě okolo 25 let, dnes už se tento věk blíží ke třicítce. Navíc není ničím výjimečným, pokud rodič vychovává svého potomka sám.
„Část mladých singlů, zejména ženy, má dítě, ale chce nebo je musí vychovávat bez partnera. Tam je to částečně z donucení, když se třeba otec dítěte jako otec moc neosvědčil, částečně z vlastní volby. To je zejména v případech, kdy mladí stojí o rodičovství, ale nestojí tolik o partnerství,“ říká Kreidl.
A dlouhodobě je na vzestupu ještě jeden fenomén – asistovaná reprodukce. „To je dlouhodobý trend, ale nárůst není tak dramatický,“ řekl Seznam Zprávám předseda sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti Štěpán Machač.
Patrnější změnou je rostoucí věk klientek. „Pacientky jsou starší, více informované a více netrpělivé,“ popisuje Machač. Podle experta je například metoda rozmrazení embryí – která je již nyní stále oblíbenější – stále dokonalejší a úspěšnost roste.
„Umíme dobře mrazit a úspěšnost je na klinikách, které jsou kvalitní, již lepší než z embryí čerstvých. Technologie jsou stále lepší a se zavedením umělé inteligence se ještě zlepší,“ dodává.
