Článek
Povrch Země, jejíž celosvětový den připadá každoročně na 22. dubna, se ze 71 procent skládá z vody. Většina připadá na oceány, „v podstatě pouze 0,007 procenta vody na planetě je k dispozici pro pohon a výživu 6,8 miliardy lidí,“ píše National Geographic.
K bezpečnému zdroji pitné vody přitom nemají přístup více než dvě miliardy lidí. Z toho 122 milionů světové populace je odkázáno pouze na vodu z řek, jezer a jiných zdrojů povrchové vody, dalších 368 milionů spoléhá na vodu z nechráněných studní a pramenů.
Situaci sleduje Společný monitorovací program pro zásoby vody, na kterém se podílí Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF. Data, jež ale nejsou dostupná za všechny země, zveřejňují na portálu Wash Data.
V deseti zemích z těch, u kterých jsou informace k dispozici, má přístup k bezpečnému zdroji pitné vody méně než 20 procent populace. Jde zejména o africké státy. Nejhůře jsou na tom obyvatelé Čadu a Středoafrické republiky, kde má nezávadnou pitnou vodu k dispozici pouze šest procent populace.
V Česku má podle dat WHO a UNICEF přístup k bezpečnému zdroji pitné vody 98 procent obyvatel. Řadí se tak k 68 zemím, kde je tento podíl vyšší než 90 procent.
Za domácnost s přístupem k bezpečnému zdroji pitné vody se považuje ta, pro niž je voda přístupná, v případě potřeby je k dispozici a bez kontaminace.
Alespoň základní přístup k pitné vodě – tedy vodě z takzvaného vylepšeného zdroje (např. z nádrže), která je dostupná během doby, která nepřesahuje 30 minut pro cestu tam a zpět včetně čekání ve frontě – má ve většině zdokumentovaných zemí více než 90 procent populace. V sedmi zemích však nemá tento přístup k pitné vodě ani polovina obyvatel.
Situace se lepší, ale pomalu
Dostupnost pitné vody se nicméně zlepšuje. Za posledních 20 let se podíl lidí, kteří mají přístup k bezpečnému zdroji pitné vody, zvedl ze 62 procent na 74. Snížil se naopak počet lidí, kteří musí spoléhat pouze na takzvaný nevylepšený zdroj, což jsou například nechráněné studny nebo prameny. Menší procento populace je také odsouzeno pít vodu z jezer, rybníků, řek a dalších zdrojů povrchové vody.
WHO přesto varuje, že pokud bude současný trend zachován, v roce 2030 bude mít doma pouze 81 procent světové populace přístup k nezávadné pitné vodě, takže 1,6 miliardy lidí bude stále bez ní. Nedošlo by tak k naplnění jednoho z cílů udržitelného rozvoje, v němž si OSN stanovila, že do roku 2030 by měl být univerzální a rovný přístup k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny.
Přístup k pitné vodě se liší podle regionů. Nejlépe je na tom Evropa a Severní Amerika, kde má přístup k bezpečnému zdroji 96 procent obyvatel.
Naopak nejhůře jsou na tom země Oceánie a oblast subsaharské Afriky. Celkem 23 procent obyvatel Oceánie se musí spoléhat pouze na povrchovou vodu, v subsaharské Africe je to sedm procent.
Rozdíly lze pozorovat i podle toho, zda lidé žijí na venkově nebo ve městě. Celosvětově má přístup k bezpečnému zdroji pitné vody pouze necelých 60 procent obyvatel venkovských oblastí, zatímco ve městech je to 86 procent. Dalších 22 procent lidí na venkově má alespoň základní zdroj pitné vody, ve městech pak 11 procent.
1,2 milionu obětí kvůli špatnému zdroji vody
Ročně kvůli nebezpečnému zdroji vody zemře přes 1,2 milionu lidí, dalších více než 756 tisíc obětí si vyžádají špatné hygienické podmínky a téměř 630 tisíc lidí zemře, protože nemá žádnou možnost mytí rukou.
Na průjmová onemocnění zemře ročně téměř 1,8 milionu lidí a patří tak mezi nejčastější příčiny úmrtí. Vyplývá to z posledních dostupných dat nezávislého výzkumného centra Institute for Health Metrics and Evaluation z roku 2019.
WHO pak odhaduje, že v důsledku špatných hygienických podmínek, nedostatečné hygieny rukou nebo nebezpečného zdroje pitné vody zemře ročně na průjem přibližně 829 tisíc lidí.
