Data: Uprchlíci nacházejí zázemí v místech, kde žijí jejich krajané

Při porovnání dat o cizincích v ČR, jež pravidelně publikuje Český statistický úřad (ČSÚ), a sady s nově příchozími uprchlíky z Ukrajiny se ukazuje, že Ukrajinci se rozmisťují po Česku více podle toho, kde mohou čekat zázemí od svých krajanů.

Je to pochopitelné – znalost jazyka i prostředí jim pomáhá v začlenění se.

První mapa ukazuje rozmístění cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku a je možné zobrazit nejen Ukrajince, ale i další skupiny podle zemí původu: Slovensko, Vietnam, Rusko, Německo a Polsko.

Mapa se při výběru konkrétní země původu vystínuje – barva je sytější podle toho, kde jsou skupiny zastoupeny nejvíce.

Konkrétně u Ukrajinců je pak vidět, že nynější uprchlíci jdou tam, kde už někoho znají. Dobře to ilustrují například města Brno a Plzeň. Brno je sice od východní hranice blíž, je to druhé největší město v Česku, ale zázemí nově příchozí Ukrajinci hledají spíš v Plzni na druhém konci republiky.

Stínování map se pak prakticky překrývá.

U příchozích uprchlíků jsou pak viditelnější ještě Karlovy Vary a Cheb, kde pravděpodobně hraje roli jazyková blízkost a případná (přímá či vzdálenější) rodinná propojení s Rusy, kteří se již dříve usadili právě v Karlových Varech, ale také v Mariánských Lázních (okres Cheb).

Kvůli historii Sovětského svazu, kam Ukrajina dlouhých 70 let spadala, není výjimkou, že se příbuzenské vazby zachovaly, byť třeba část rodin skončila v 90. letech po rozpadu svazu na území Ruské federace.

Zvláštní kapitolou je pak pracovní uplatnění Ukrajinců, kteří jsou viditelně zastoupeni v oblastech Tachovska nebo Mladoboleslavska. Také v těchto místech pak nově příchozí lidé z Ukrajiny hledají zázemí.

Data rovněž odhalují, že u dalších skupin cizinců tento jev nefunguje. Neplatí tedy, že kde je více cizinců, tam nyní přibývají i Ukrajinci.

V následujícím grafu je podrobně zachycena korelace rozmístění všech nejpočetnějších skupin cizinců ve vztahu k uprchlíkům z Ukrajiny, a to na úrovni jednotlivých okresů České republiky.

Poslední graf zachycuje, jak se vyvíjejí počty cizinců v průběhu posledních osmnácti let. Data ČSÚ končí rokem 2021. Válka, kterou Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo na Ukrajině, se v nich tedy ještě nepromítá.