Osm z deseti Čechů pije

Více než 60 procent dospělých Čechů v průzkumech přiznává závislost na některé z legálních návykových látek nebo činností. Nejčastěji se pereme s alkoholem, kouřením, ale také sociálními sítěmi nebo s hraním her na internetu a také sázením, ukazuje aktuální průzkum agentury IPSOS pro Seznam Zprávy.

Žebříčku návykových látek, které Češi užívají několikrát týdně (celkem muži i ženy) vévodí alkohol (18 %), následovaný cigaretami (sedm procent) a léky proti bolesti (šest procent), nikotinovými sáčky a žvýkacím tabákem nebo dalšími drogami (jedno procento).

Alespoň občas pije alkohol 80 procent Čechů a skoro čtvrtina uvádí závislost na cigaretách (tabáku).

Alkohol je v Česku zdaleka nejužívanější droga. „Alkohol v Česku patří mezi těžké a nejzávažnější drogy. Přibližně 1,3 milionu Čechů je totiž na hranici rizikového nebo problémového pití, což je v porovnání s nealkoholovými drogami nesrovnatelné a alarmující,“ uvádí adiktolog a ředitel institutu Origanum Aleš Kuda.

Podle průzkumu agentury IPSOS pro Seznam Zprávy pije viditelně více mužů než žen, konkrétně pijí muži více než dvakrát více ženy.

Nejviditelněji mají problém s pitím alkoholu skupiny lidí v produktivním věku mezi 35 a 64 lety. Z představitelů nejmladší generace jich sedm procent uvádí, že pije velmi často. Pro srovnání: možnost „často“ uvádí oproti mladým lidem do 25 let skoro dvojnásobek lidí mezi 45 a 54 lety.

Nejvýraznější rozdíly pak jsou v pití alkoholu v závislosti na příjmech. Zatímco u lidí s čistým osobním příjmem do 15 tisíc jich třetina uvádí, že pije alkohol často nebo občas, lidé z nejvyšší příjmové kategorie 35 tisíc a výše pijí skoro dvakrát více.

Zatímco u nejchudší příjmové skupiny se časté pití alkoholu vyskytuje v necelých sedmi procentech případů, u lidí s nejvyššími příjmy je to 14 procent.

Z lidí s příjmy mezi 15 a 25 tisíci měsíčně pije alkohol 46 procent. A pokud mají lidé osobní příjem 25 až 35 tisíc čistého, pití alkoholu už zmiňuje víc než polovina z nich.

Významným ukazatelem chování ve vztahu k alkoholu je jeho spotřeba. Lze ji vyjadřovat více způsoby, nejběžněji se udává jako průměrná spotřeba alkoholu na osobu a rok přepočtená na litry stoprocentního alkoholu. Je nutné rozlišovat mezi tzv. registrovanou spotřebu, kterou vykazuje Český statistický úřad, a spotřebu získanou v rámci dotazového šetření. A právě druhou metodou získala data agentura IPSOS.

Aktuálně v Česku kouří necelá pětina žen a téměř třetina mužů. Zdravotníci to nazývají pandemií.

Získat přesnější obrázek o tom, kolik lidí kouří nebo pije alkohol, je prakticky nemožné jen z prodejních statistik. Výzkum Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se zaměřil na českou populaci starší 15 let a zjišťoval, jak se situace mění od roku 2012.

Výzkum z roku 2022 odhalil, že kuřáci různých tabákových výrobků, včetně cigaret, dýmek, doutníků, a vodních dýmek, tvoří 24 procent populace, což je číslo, které se nezměnilo od roku 2021. Muži jsou častěji kuřáky než ženy, s 31 procenty kuřáků mezi muži oproti 19 procentům mezi ženami. Většinu kuřáků představují ti, kteří kouří každý den (16 %), zatímco příležitostní kuřáci, kteří si zapálí méně často, ale stále alespoň jednou měsíčně, tvoří osm procent populace.

Trendy ukazují, že mezi kuřáky je méně žen, zatímco v kategorii nekuřáků převažují ženy, s 64 procenty celoživotních nekuřaček ve srovnání s 54 procenty mezi muži. Porovnání s předchozím rokem ukazuje mírný pokles denních kuřáků a mírný nárůst mezi příležitostnými kuřáky. Celkově od roku 2012 pozorujeme v kouření tabákových výrobků stálý a statisticky významný ústup.

Výzkum zachytil také začátky kouření v raném věku 14 a méně let. Na otázku o prvních cigaretách odpovídali současní a bývalí kuřáci. Z odpovědí vyplynulo, že muži začínají kouřit jako děti dvakrát častěji než ženy a že určující je i rodinné zázemí.

Mezi lidmi s nejvyšším dosaženým vzděláním základním či učňovském jich v raném věku začalo kouřit více než 12 procent, zatímco mezi dnešními vysokoškoláky jich začaly kouřit v dětském věku jen necelá tři procenta.

V roce 2022 užívala elektronické cigarety alespoň jednou měsíčně celkem desetina respondentů (meziročně spotřeba vzrostla skoro o tři procentní body). Denně užívá elektronickou cigaretu pět procent osob, více muži než ženy.

Největší podíl uživatelů nacházíme ve věkové kategorii 15–24 let (25 %), což představuje v porovnání s předchozími lety více než dvojnásobný nárůst. U starších věkových kategorií podíl uživatelů v porovnání s rokem 2021 také stoupl. Podobnou situaci vidíme také u denních uživatelů.

V porovnání s rokem 2021 můžeme pozorovat statisticky významně vyšší podíl uživatelů elektronických cigaret, kteří před užíváním elektronických cigaret nekouřili klasické cigarety (28 % v roce 2021 vs. 38 % v roce 2022). K nárůstu podílu došlo zejména u věkové kategorie 15–24 let (38 % v roce 2021 vs. 52 % v roce 2022), u níž jej můžeme vypozorovat již od roku 2019. 

Podobně došlo k nárůstu uživatelů elektronických cigaret, kteří jsou bývalými kuřáky klasických cigaret (19 % v roce 2021 vs. 28 % v roce 2022). Podíl respondentů, kteří užívají elektronické cigarety a současně kouří cigarety klasické, naopak klesl (53 % v roce 2021 vs. 35 % v roce 2022).

„S rostoucím tlakem opatření na kontrolu tabáku se tabákové společnosti snaží o vývoj a uvádění na trh nových alternativ tabákových výrobků, jako je zahřívaný tabák, elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky, které se snaží propagovat jako méně toxické a bezpečnější alternativy ke konvenčním cigaretám,“ říká vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ MUDr. Marie Nejedlá. „Ve skutečnosti tyto produkty nejsou neškodné a mohou vystavit uživatele vyšším hladinám některých toxických látek. Navíc pokud obsahují nikotin, vzniká na jejich užívání velmi rychle závislost.“

Jedním ze způsobů, jak získat obrázek o užívání nelegálních drog, je jejich sledování v komunální odpadních vodách, které mohou být zdrojem cenných informací. Právě díky výzkumu odpadních vod například víme, že v centru Prahy vede kokain a na sídlištích pervitin.

„Vedle tzv. klasických drog, jejichž zástupci jsou marihuana, metamfetamin a kokain, sledujeme například i náhražky drog, jako je metadon, který se užívá při odvykání. Metadon umožňuje uživatelům návrat do téměř normálního života, protože působí čtyřiadvacet hodin, kdežto u heroinu se intervaly zkracují,“ říká Věra Očenášková, vedoucí týmu Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Metropole vede v užívání kokainu. Všude jinde podle výzkumů vede pervitin. Je totiž levnější a je to v Česku nejrozšířenější droga.

Ostatně ze všech oficiálně zachycených zhruba 1700 míst v zemích EU, kde se vařil pervitin, jich je skoro 1400 v České republice. To je více než 82 procent.

Celkem devět členských států EU oznámilo, že v roce 2020 bylo zrušeno 215 laboratoří na výrobu metamfetaminu. Patřila k nim rozsáhlá zařízení v Belgii (pět) a Nizozemsku (32), do nichž byli někdy zapojeni podezřelí z Latinské Ameriky, což ukazuje na přísun externích odborných znalostí do výroby metamfetaminu v EU.

V Česku, kde jsou zrušené laboratoře menšího rozsahu, bylo v roce 2020 odhaleno 160 nelegálních laboratoří na výrobu metamfetaminu (oproti 234 v roce 2019), z nichž přibližně dvě třetiny měly výrobní kapacitu do 50 gramů. Předpokládá se, že snížení počtu laboratoří odhalených v ČR v roce 2020 je způsobeno nedostatkem léků obsahujících pseudoefedrin a další látky potřebné k výrobě v některých regionech v souvislosti s covidem-19.

O průzkumu:

Výzkum studující populaci ČR, sběr dat říjen 2023, nástroj sběru dat Ipsos online panel Populace.cz. Celkem se výzkumu zúčastnilo 1025 respondentů.