Hlavní obsah

Data: S přírůstky nakažených to v Česku není tak zlé. Horší je to s úmrtími

Foto: ErickPHOTOPRO, Shutterstock.com

V Evropě udeřil covid-19 především v Dánsku, země se musí vypořádat s omikronem i novou dánskou variantou BA.2. Ilustrační foto

Českou republiku zasáhl vrchol omikronu, přibývají rekordní čísla nově nakažených. V přepočtu na obyvatele ale Česko spíše trápí vysoké počty úmrtí kvůli covidu-19, ve světě je země osmá nejhorší.

Článek

Za úterý přibylo 66 970 nových případů koronaviru včetně reinfekcí, nejvíce od začátku pandemie. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se domnívá, že vrchol vlny omikronu se odehrává právě tento týden. „Už budou klesat školy. Na vrchol se dostanou zaměstnanci a začnou také růst senioři,“ přiblížil ministr zdravotnictví svou predikci pro Seznam Zprávy.

Přestože denní přírůstky nově nakažených covidem-19 v Česku lámou rekordy, data ukazují, že v denních přírůstcích v přepočtu na obyvatele na tom země ve srovnání s ostatními není tak špatně, jako tomu bylo například v listopadu. Přesto se nachází na 25. místě z více než 200 porovnávaných států.

Zcela nejhůř jsou na tom Faerské ostrovy, kde za posledních sedm dní v průměru přibývá téměř 14,5 tisíce nových případů covidu-19 na milion obyvatel. Následuje Palau, ostrovní stát v Oceánii (průměrně 9 110 denních případů) a Dánsko (7 450 případů).

Dánsko má velmi vysoké počty nově nakažených kvůli nové subvariantě covidu-19 známé jako BA.2. Dánská varianta, jak se BA.2 také přezdívá, v této skandinávské zemi již převládla nad omikronem.

V Evropě, která je v současnosti dle dat nejzasaženějším kontinentem, následuje Slovinsko (6 720 případů), Portugalsko (5 317 případů) a Francie (4 777 případů). Pro ilustraci, v Česku je aktuálně sedmidenní průměr 3 314 nakažených na milion obyvatel.

Pokud však srovnáme státy od začátku pandemie, přidají se k evropským státům další na jiných kontinentech: například USA, Grónsko či Argentina. Podle dat se jako nejméně zasažené státy jeví menší země v Oceánii, následované Čínou. Ta uvádí, že se na jejím území nakazilo od začátku pandemie covidu-19 jen 73,5 lidí na milion obyvatel.

Matematici z Pekingské univerzity došli k tomu, že Čína, kde se virus covidu-19 poprvé objevil, dosáhla takových výsledků díky takzvané politice nulové tolerance, jak v listopadu informovala agentura Reuters. Pekingští vědci porovnávali přísná čínská opatření například z těmi z USA či Velké Británie. Došli k závěru, že pokud by měla k epidemii stejný přístup jako Spojené státy, přibývalo by v Číně přes 600 tisíc nových pacientů s koronavirem denně.

„Naše zjištění jsou jasným varováním, že zatím nejsme připraveni uplatňovat strategii otevírání. Ta je založena pouze na hypotéze kolektivní imunity díky očkování, kterou prosazují některé západní státy,“ přibližuje zpráva matematiků.

Nejčastější příčina úmrtí

Přestože si Česká republika od listopadu o něco polepšila v ohledu nových nákaz, má velmi vysoký celkový počet úmrtí pacientů na covid-19. V tuzemsku od začátku pandemie zemřelo kvůli koronaviru 3 472 pacientů na milion obyvatel. Česko je tak osmou zemí v počtu zemřelých s ohledem na velikost populace.

Zcela nejhůře je na tom Peru, kde na covid-19 zemřelo více než 6 170 pacientů na 100 tisíc obyvatel. Následuje Bulharsko (4 843 úmrtí), Bosna a Hercegovina (4 442 úmrtí) a Maďarsko (4 304 úmrtí).

Celkově v České republice na koronavirovou nákazu od začátku pandemie zemřelo 37 281 pacientů. Nová data Českého statistického úřadu (ČSÚ) navíc ukazují, že byl covid-19 v prvním pololetí loňského roku nejčastější příčinou úmrtí, zemřelo na něj 17,2 tisíce Čechů. Pokud data srovnáme s druhým pololetím roku 2020, kdy na koronavirus zemřelo 6,9 tisíce lidí, jedná se o meziroční nárůst o 67 procent.

To potvrzuje i Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. „Nejčastější příčinou smrti v prvním pololetí loňského roku byl covid-19. Celkem 23 procent zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19.“

Koronavirus tak překonal chronickou ischemickou chorobu srdeční (například infarkt) a cévní mozkové příhody (mrtvice), které se před pandemií umísťovaly na prvním a druhém místě.

Podle ČSÚ navíc v minulém roce zemřelo nejvíce lidí za rok od druhé světové války. Za rok 2021 Český statistický úřad eviduje 139,6 tisíce úmrtí obyvatel. Ve srovnáním s prvním pandemickým rokem 2020 se počet úmrtí navýšil o 10 tisíc.

„Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent. Celkem během posledního kalendářního roku zemřelo 139,6 tisíce obyvatel Česka, což je nejvíce od konce druhé světové války,“ vysvětlil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Související témata:

Doporučované