Článek
V Evropské unii připadá na každé dva obyvatele jedno auto. Nejvíce aut na osobu mají západní země, nejméně ty východní. Počet aut na osobu v Česku se stále zvyšuje, jsou však starší výroby a z vysokého stáří vozů pramení mnohé problémy.
V roce 2020 bylo v Evropské unii a některých dalších evropských zemích 0,53 osobního auta na obyvatele. Nejvíce aut na hlavu je v Lichtenštejnsku, kde připadá 779 aut na tisíc obyvatel, Lucembursku (682 aut na tisíc obyvatel) a Itálii (670 aut). Vyplývá to z nejnovějších dat unijního statistického úřadu Eurostat.
Naopak nejméně je aut v Rumunsku (379), Litvě (390) a Maďarsku (403). Česko se v žebříčku Evropské unie umístilo na 12. místě, v roce 2020 připadalo na tisíc Čechů 565 aut. Data rovněž ukazují, že za posledních 20 let se počet automobilů na osobu v České republice výrazně zvýšil.
Z grafu je zřejmé, že v roce 2000 bylo v Česku 336 aut na tisíc obyvatel, od té doby číslo každý rok stoupá. Strmý nárůst nastal od roku 2014, kdy se za pět let zvýšil počet aut na tisíc obyvatel o 95 aut. Podle Vojtěcha Severýna, mluvčího Sdružení automobilového průmyslu, je důvodem finanční dostupnost aut.
„Rostoucí počet aut na obyvatele v Česku souvisí s koupěschopností občanů České republiky a obecně dostupností aut jakékoliv velikosti, stavu a stáří. I když se to dnešní optikou i přes některá prohlášení veřejných osob nemusí zdát, životní úroveň a reálné příjmy v Česku neustále rostou,“ uvedl Severýn pro Seznam Zprávy.
Praha, město aut
Z detailnějších dat Eurostatu vyplývá, že nejvyšší počet aut na obyvatele je v Praze, kde na tisíc Pražáků připadá 716 osobních vozidel. Naopak nejméně je aut na Moravskoslezsku (484) a na střední Moravě (502). Podle Severýna je rozdílný počet aut na osobu rovněž ovlivněn finanční situací obyvatel daného regionu. „I když proměnných je zde celá řada, mimo jiné například dostupnost práce a služeb, obslužnost hromadnou dopravou, obecně životní potřeby obyvatel a podobně.“
Počet aut na osobu v hlavním městě je vysoký i v porovnání s ostatními zeměmi. Například v Berlíně je pouze 333 aut na tisíc obyvatel, ve Vídni je to 374 aut. A právě ve Vídni, na rozdíl od Prahy, stupeň automotorizace klesá. Počet osobních vozidel roste totiž pomaleji než počet obyvatel.
Nejvyšší počet aut na tisíc obyvatel je v Praze, nejnižší naopak v Moravskoslezském kraji.
V tiskové zprávě hlavní město Rakouska uvedlo, že auto využívá k cestě do práce pouze 27 procent obyvatel, 46 procent chodí pěšky či jezdí do zaměstnání na kole. Menšímu využití aut pomáhá i dobrá cyklistická infrastruktura, v roce 2021 bylo ve Vídni 1 660 kilometrů cyklistických tras. Praha měla v roce 2019 na 515 kilometrů cyklotras.
Navíc podle průzkumu firmy GfK ve spolupráci s Technickou správou komunikací z roku 2018 vyplývá, že kolo využívalo k přepravě do práce pouze 1,7 procenta Pražanů. „Pro 36 procent cest Pražané využívali městskou hromadnou dopravu. Sedmadvacet procent cest obyvatelé Prahy vykonali pěšky a pro 33 procent cest použili automobil,“ uváděla tisková zpráva data z doby před pandemií v Praze, která se v cyklistice výrazně odlišovala od Vídně.
Vysoký podíl motoristů v Praze má také negativní vliv na znečištění ovzduší. Podle Portálu životního prostředí hlavního města dochází v aglomeraci k dlouhodobému překračování emisních limitů. Špatnou kvalitu ovzduší navíc zhoršuje velký počet starých aut, který se rok od roku zvyšuje.
Nová auta nefrčí
V první polovině roku 2022 bylo průměrné stáří osobních automobilů 15,73 roku, což je přibližně o jeden rok více než v roce 2019. „Výraznější stárnutí vozového parku způsobil mimo jiné pokles prodeje nových vozidel a jednotlivý dovoz ojetých automobilů s vysokým průměrným stářím,“ uvádí Svaz dovozců automobilů ve své tiskové zprávě.
Podle Svazu v letošním prvním pololetí klesl meziročně prodej nových osobních aut v Česku o 12,3 procenta.
„Prodej nových osobních aut nejen v Česku, ale i v celé Evropě, klesá v posledních dvou letech z důvodu narušených dodavatelských řetězců, což má vliv na počty a strukturu vyráběných vozidel,“ říká Vojtěch Severýn ze Sdružení automobilového průmyslu a dodává: „Automobilky nejsou z důvodu chybějících čipů a dalších vstupů schopné uspokojit zákaznickou poptávku. V Česku se tento stav promítl do výrazného nárůstu prodeje ojetých vozidel v roce 2021, kdy platí, že ojetými vozidly saturují svoji poptávku zejména privátní zákazníci.“
Podle mluvčího Sdružení se tak věk a počet starých aut neustále zvyšuje. „Růst prodejů ojetých vozidel a nízké počty vyřazování přestárlých vozidel z registru ve svém důsledku způsobují, že vozový park v Česku se stále rozšiřuje a stárne. Vozový park v Česku je proto ve srovnání s EU jedním z nejstarších. Důvodem, proč při nákupu ojetých vozidel tuzemští zákazníci preferují starší vozidla, jsou průměrné příjmy obyvatelstva a jejich koupěschopnost, která je stále ve srovnání s EU nižší,“ shrnuje Severýn.
To však může mít podle Svazu dovozců automobilů mnohé negativní důsledky. „Vysoké stáří vozového parku má výrazně negativní vliv na počet zraněných a usmrcených osob při dopravních nehodách a na ekologii silničního provozu.“
