Data: Kdo vydělává na drahém benzinu

Jak se vysoké ceny benzinu promítají do vaší peněženky, se dá snadno ukázat na vzdálenosti, kterou vám vaše finanční možnosti umožní ujet za jeden měsíc. Seznam Zprávy je zjednodušily do čisté mediánové mzdy a vycházejí ze spotřeby 6 litrů na 100 kilometrů.

V únoru jste mohli s tímto platem a spotřebou ujet v průměru více než 10 tisíc kilometrů. Nyní – v polovině června – ujedete rozhodně méně. Tipněte si, o kolik kilometrů.

Ceny benzinu výrazně narostly napříč celou Evropou, jak ukazují přehledy níže. V absolutních číslech jsou mezi těmi, kdo zaznamenal největší propad v ujeté vzdálenosti, jednoznačně Švýcaři. Za nimi jsou Rakušané, větší propad je pak viditelný také v Irsku a Španělsku. Data s cenami nafty vypadají prakticky totožně.

U Švýcarska je ovšem dlužno dodat, že při tamějších příjmech jsou na tom i po velkém zdražení pohonných hmot bezkonkurečně nejlépe. Vzdálenost, kterou jim příjmy umožňují ujet, je v porovnání s Českem téměř pětinásobná.

Česká republika si sice pohoršila také, v kontextu ostatních evropských zemí ovšem ne tak dramaticky. Ještě v únoru si z mediánové mzdy mohli Češi dovolit ujet přes 10 tisíc kilometrů, nyní jim zvýšené ceny benzinu tuto vzdálenost v průměru zkrátily na necelých osm tisíc.

Graf vychází z čisté mediánové mzdy, vodítkem byly čisté mzdy za každou zemi podle posledních údajů Eurostatu za rok 2021. Výpočty jsou sjednocené podle spotřeby 6 litrů benzínu na 100 kilometrů.

Aktuální i historické ceny benzinu vycházejí z databáze Fuelo, která shromažďuje denní data z více než 50 tisíc čerpacích stanic z 26 zemí Evropy. Aby bylo možné srovnávat, měny jednotlivých zemí jsou přepočtené na české koruny podle kurzů České národní banky vždy k danému datu.

Když se zaměříme na vývoj v čase jenom v České republice, můžeme vidět, jak moc pomáhají zvládat současnou inflaci mzdy, které v posledních letech rostly. Jinými slovy, před deseti lety bylo viditelně hůř. V letech 2006, 2007 až zhruba do poloviny roku 2008 výrazně rostla cena ropy až k maximu v červenci 2008 (140 dolarů za barel). Následoval prudký pád (na 40 dolarů za barel na konci roku 2008) v důsledku finanční krize. Poptávka po ropě byla menší a dodavatelé museli jít s cenou dolů.

V rámci úsporného balíčku v době hospodářské krize roce 2010 pak česká vláda zvýšila spotřební daň o korunu, což v té době přispělo k rostoucím cenám benzínu a zkrátila se tedy vzdálenost, kterou mohli Češi ze své mediánové mzdy ujet.

Přepočet mediánové mzdy na ujeté kilometry ukazuje, že zatím nejhorší doba byla mezi roky 2010 a koncem roku 2015, tedy v době celosvětové ekonomické recese a jejího doznívání.

Rekordních více než 13 tisíc ujetých kilometrů v prosinci 2020 je způsobeno jak nízkou cenou ropy (necelých 52 dolarů za barel) a vysokými mzdami, které jsou navíc v prosinci nejvyšší z celého roku.

Od ledna loňského roku snížila vláda Andreje Babiše spotřební daň o 1 Kč u nafty, ceny ropy byly stále nízké (zhruba 60 dolarů za barel).

Data za první kvartál letošního roku ukazují podobné hodnoty jako za roky 2008–09 (červeně zvýrazněné sloupce). Ve druhém čtvrtletí pak odpovídají situaci v průběhu roku 2015. 

Ropa, daně, marže – to jsou základní složky celkové ceny pohonných hmot. V Česku jsou daně dvojí, spotřební a DPH. Zatímco DPH zůstává 21 procent (objem vybrané daně ale roste kvůli zvyšující se ceně benzínu), spotřební daň nyní zákonodárci dočasně na čtyři měsíce snížili o 1,5 koruny na litr. V cenách se to ovšem odrazilo jen nepatrně.

Ministerstvo financí v této souvislosti ohlásilo pravidelné kontroly čerpacích stanic, jenže podle zjištění Seznam Zpráv se zrovna jejich marže nezvýšily, naopak klesly. Vyplývá to z porovnání cen v únoru a nyní v polovině června.

Při výpočtu marží čerpacích stanic vycházejí Seznam Zprávy z opakovaných vyjádření spolumajitele Tank ONO Jiřího Ondry. Firma, která v ČR provozuje 44 benzinových pump, má oproti jiným konkurenčním stanicím dlouhodobě velmi nízké marže, pod 1 Kč na litr.

„Marže činí 70 až, dejme tomu, 90 haléřů na litr pohonných hmot. Není v tom žádný fígl. Ve firmě máme daleko menší aparát a my všechno děláme pomocí našich zaměstnanců, takže ušetříme,“ vysvětloval novinářům Jiří Ondra letos v dubnu. Při výpočtu průměrné marže čerpacích stanic jsme proto k marži Tank ONO připočetli rozdíl mezi průměrnou cenou podle dat CCS a cenou na Tank ONO.

„Aktuálně jsou naše marže pod jednu korunu, zhruba šedesát až sedmdesát haléřů,“ řekl Seznam Zprávám Petr Ondra z technického úseku Tank ONO, který má ve firmě na starosti ceny pohonných hmot. „A co tak pozoruji kolem sebe, také ostatní čerpací stanice mají nyní marže nižší než na jaře.“ To ostatně potvrzují i data z CCS, z nichž redakce při výpočtech vycházela.

Proč se vlastně snížení spotřební daně v konečných cenách téměř nepromítlo? Jak je vidět ze srovnání v čase, na koncové dnešní ceně benzínu se nižší daň projevila jen nepatrně, jde totiž jen o zlomek této ceny (1,5 Kč z celkové ceny přes 46 Kč).

Daně se na ceně benzinu (obdobné je to i u nafty) podílejí v čase stabilně a téměř se nemění.

Ač největší část daní jde vládě, menší část daní, konkrétně část vybrané DPH, směřuje také obcím a krajům díky tzv. zákonu o rozpočtovém určení daní. Kvůli rostoucí ceně benzinu příjmy obcí a krajů výrazně rostou. Detailní pohled ukazuje, že jejich aktuální příjem je 2,4 Kč na litr, což je nejvíc v historii.

Hlavní část pohonných hmot, které se prodávají v Česku, pochází z rafinérií na českém území, které vlastní polská petrochemická společnost PKN Orlen (Kralupy nad Vltavou, Litvínov, Pardubice). Dalším významným dodavatelem je maďarská firma MOL, jež ovládá mj. bratislavskou rafinerii Slovnaft. Obě firmy doteď nakupují ruskou ropu. PKN Orlen nákupy postupně utlumuje, zatímco u maďarské firmy se předpokládá, že z levné ruské ropy nyní nejvíce těží.

Ruská ropa si držela dlouhodobě velmi podobné ceny jako ropa Brent i další prodejci, v případě Česka zejména z Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Ti se dle dat do roku 2021 dlouhodobě řadili hned po Rusku mezi největší dodavatele ropy. Po nich následovaly USA, Libye, Nigérie, Norsko a Saúdská Arábie.

To se ovšem změnilo po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jak je zachyceno v grafu níže, cena ruské ropy se od ropy Brent v tuto dobu viditelně oddělila. Rusko ji nyní prodává levněji, ať už kvůli mezinárodní strategii či kvůli klesajícímu odběru.

Marže rafinerií a distribuce se dlouhodobě pohybovaly do 4 korun na litr benzinu, v posledním roce je ale vidět nárůst až na dnešní více než dvojnásobek u ropy Brent. Velmi obdobně se pohybovaly marže i u ropy z dalších zemí, jejichž ceny se odvíjejí právě od ropy Brent a téměř se neliší.

Ruské snížení cen ropy během letošního jara však vedlo k tomu, že se nynější marže rafinerií a distribuce vyšplhaly dokonce až na více než trojnásobky (k nynějším 14 korunám na litr benzinu).

Redakce Seznam Zpráv oslovila zástupce MOL Česká republika, která provozuje čerpací stanice na území Česka. „Firma nakupuje pohonné hmoty za podobných podmínek jako ostatní firmy na českém trhu,“ sdělil redakci manažer korporátní komunikace Martin Pavlíček s tím, že benzín pochází od českých rafinerií, respektive od polské petrochemické společnosti PKN Orlen.

MOL ČR je součástí mezinárodní Skupiny MOL s hlavním sídlem v Maďarsku. MOL zároveň provozuje rafinerie v Maďarsku, na Slovensku (Slovnaft) a v Chorvatsku.

Na českém území jde ale výlučně o čerpací stanice, jejichž marže podle mluvčího nijak nevybočují z českých relací. Jaké marže mají nyní samotné rafinerie MOL, není možné zjistit. Skupina MOL uvádí, že ropu kupuje z více zemí (například Rusko, Kazachstán, Irák, Norsko, Velká Británie, Angola, Egypt atd.), ale neuvádí, jaké jsou jednotlivé podíly.

Ekonomická agentura Bloomberg ale od dubna upozorňuje, že Maďarsko kupuje momentálně zlevněnou ruskou ropu a rafinerie vydělává na maržích vysoké sumy, zhruba desetinásobky toho, kolik vydělávala před ruskou agresí na Ukrajině.

Agentura Bloomberg, která se specializuje na finanční služby a informace o dění na burzách cenných papírů, komoditních burzách a podobně, opakovaně uvádí, že společnost PKN Orlen pokračuje v nákupu ruské ropy (Ural), tedy nejen norské ropy (Brent). K nákupu ruské ropy je vázána předem dohodnutými kontrakty.

Vysoké ceny benzinu Bloomberg popisuje jako příležitost pro polskou firmu. „Společnost PKN má možnost částečně využít rostoucí rafinérské marže a zvýšit ziskovost, i když přechod na alternativní zdroje ropy může ve zbytku prvního pololetí (od března 2022 – pozn. red.) růst poněkud omezit.“

Agentura vidí i zvětšující se rozdíl v nákupních cenách norské a ruské ropy. Ten „zvýšil rafinérskou marži u ruské ropy na trojnásobek předpandemické úrovně a podle předběžných údajů dosáhl ohromujících 18,30 dolaru za barel,“ popisuje Bloomberg. Jak dodává, s polským zákazem dovozu ruské ropy se PKN Orlen snaží nakupovat norskou a saúdskou ropu, aby nahradila levnou ruskou.

PKN na zmínku o vysokých maržích rychle zareagoval s tím, že dnes je výjimečná situace. „Přístup funkční v normální době dnes produkuje nereprezentativní hodnoty,“ říká. „Modelová rafinérská marže (s přihlédnutím k rozdílu) předpokládá více než 90% podíl ropy dodávané z Ruska na celkových nákladech. Mezitím většina dnes používané ropy pochází z neruských zdrojů. Rusové tváří v tvář nedostatku potenciálních kupců prodávají svou ropu za výrazně zlevněné ceny,“ vysvětlila společnost.

Stávající marži označuje za teoretickou. „Skutečné náklady na nákup ropy ke zpracování na paliva, což je neruská ropa, jsou mnohem vyšší. Proto modelová rafinérská marže není vhodným měřítkem pro prezentaci zisku rafinérie,“ uvedla společnost.

To, kolik společnost skutečně vydělává, podle ní závisí na skutečných nákladech na nákup ropy a její přeměnu na produkty. „A skutečné náklady vzrostly, například v případě plynu a energie, což se v modelové marži vůbec nepromítá. Tyto výrazně vyšší náklady podstatně ovlivňují skutečné zisky rafinérií. To ale teoretickou modelovou marží zachyceno není,“ argumentuje Orlen.

Aktualizace 21. 6. 2022, 13 hod.: Text jsme doplnili o iniciativu polských poslanců, kteří se sešli s vedením PKN Orlen a uvádějí, že zvýšení cen pohonných hmot není odůvodněno zvýšením výrobních nákladů.

Analýzy Seznam Zpráv: