Článek
Základní fakta o zastoupení žen a mužů v médiích
- Ve veřejnoprávních médiích v České republice dominují ve vedoucích pozicích muži. Ženy ve vedení těchto médií tvoří pouze čtvrtinu.
- V tištěných a on-line médiích s největším dosahem a celostátní působností je v současnosti jediná šéfredaktorka - z 18 porovnávaných tištěných deníků a týdeníků a 21 zpravodajských a publicistických webů.
- V širším vedení soukromých médií (zástupci šéfredaktorů, vedoucí rubrik) je pouze čtvrtina žen, zatímco muži ovládají tři čtvrtiny vedoucích pozic.
- V mediálních radách v České republice je méně než pětina žen. Ze 40 členů a členek pouze sedm jsou ženy.
Seznam Zprávy zmapovaly všechna tři veřejnoprávní média (Českou televizi, Český rozhlas a Českou tiskovou kancelář), všechny čtyři mediální rady (RRTV, ČT, ČRo a ČTK) a nejvýznamnější seriózní soukromá média (18 tištěných periodik a 20 online zpravodajských webů).
Média veřejné služby: 0 % ředitelek, ¼ šéfových
Zastoupení žen a mužů ve vedení všech veřejnoprávních médií v České republice je velmi nerovnoměrné. V současné době ovládají většinu těchto pozic muži, procentuální zastoupení žen ve vedení veřejnoprávních médií je necelých 26 procent.
Ředitelé veřejnoprávních médií jsou výlučně muži a nikdy tomu nebylo jinak. Rada ČTK nedávno zvolila pro nové šestileté funkční období nástupce současného ředitele Jiřího Majstra. Je jím opět muž, Jaroslav Kábele.
Proč je různorodost ve vedení médií klíčová?
Média utvářejí veřejné mínění a určují, která témata jsou relevantní a zaslouží si pozornost. Dominuje-li v tomto rozhodování jen jedna skupina, standardně to znamená disproporční pozornost tématům, jež zajímají tuto skupinu, a naopak ignoranci témat, jež tato skupina tolik neřeší.
Různorodost mezi novináři a novinářkami je tak hodnotou sama o sobě. A to nejen podle pohlaví, ale také podle místa, odkud reportují či kde žijí. Rovnoprávné zastoupení žen a mužů umožňuje různorodý pohled na rozličná témata, což vede k větší objektivitě.
Nerovnoměrné zastoupení pohlaví ve vedení médií může být způsobeno mnoha faktory, jako je například nedostatečná podpora žen při náboru a při povýšení, stereotypy a diskriminace na pracovišti, nebo prostě nedostatek zájmu ze strany žen o tyto pozice.
Podle expertů by však média měla usilovat o vytvoření rovnějšího zastoupení pohlaví ve vedoucích pozicích, a to bez ohledu na příčiny.
Z veřejných údajů vyplývá, že v širším vedení redakcí České televize je devět žen a 27 mužů, v Českém rozhlase je šest žen a 17 mužů a v České tiskové kanceláři (ČTK) jsou tři ženy a 16 mužů.
Ženy jsou vzácně zastoupeny ve vedení zpravodajství (ČTK), příp. domácího zpravodajství (ČT). Prestižní posty stálých zpravodajů ze zahraničí v České televizi zastává 10 mužů a jedna žena (plus 9 kameramanů), v Českém rozhlase pak osm mužů, čtyři ženy. Zahraniční zpravodajové ČTK v Berlíně, Bruselu a Bratislavě jsou muži. Od léta 2023 pak bude post bruselské zpravodajky zastávat žena.
Pozn.: Zahraniční zpravodajové a zpravodajka v ČT jsou v grafu uvedeni včetně devíti kameramanů - výlučně mužů.
Jak počítáme členy a členky vedení médií
Struktura jednotlivých médií není jednotná, proto počítáme vždy všechny osoby, které jsou uvedeny ve veřejných zdrojích coby členové a členky vedení.
V České televizi jsou kromě generálního ředitele zahrnuti ředitelé televizních studií, jednotlivých divizí, členové a členky vedení jednotlivých redakcí, editoriálního panelu a výkonní ředitelé jednotlivých úseků.
V Českém rozhlase počítáme kromě generálního ředitele také ředitele dalších úseků (zpravodajství, programu či např. sekce uměleckých těles, soutěží a přehlídek).
V ČTK opět kromě generálního ředitele počítáme ředitele dalších sekcí, plus například šéfky a šéfy zpravodajství a fotobanky, u všech pak dále všechny jejich zástupce tak, jak jsou uvedeni na webu ČTK.
Komerční tištěná média vedou výlučně muži
Najít šéfredaktorku mezi tištěnými médii s největším dosahem a celostátní působností je nemožné – žádná žena fakticky v čele těchto médií nestojí.
U online médií je situace podobná: redakce vedou takřka výlučně muži s výjimkou deníku Forum 24, který vede Johana Hovorková.
Širší vedení redakcí tvoří jen čtvrtina žen
Následující graf zobrazuje složení mužů a žen v redakcích všech výše zmíněných komerčních médií, a to jak celkem, tak v širším vedení. Poměr mužů a žen je zachycen v každé kategorii.
Na složení redakcí se ženy podílejí ze 44 procent, zatímco muži z 56 procent, poměr je tedy mírně ve prospěch mužů. Ve vedení se to ale nijak neodráží: o obsahu a chodu redakcí totiž ze tří čtvrtin rozhodují muži (74,3 %) oproti čtvrtině žen (25,7 %). Je zřejmé, že výrazná většina vedoucích pozic v komerčních médiích v České republice je obsazena muži.
Data pocházejí z webů jednotlivých médií k 5. dubnu 2023. Do poměru je dán celkový počet osob, které jsou uvedeny v tiráži či na jiné kontaktní stránce daného média. Širší vedení pak určuje, jak si redakce samy stanovují strukturu a tomu odpovídající vedení, tedy zástupce či zástupkyně šéfredaktorů a vedoucí rubrik.
Autorka provedla tutéž analýzu v roce 2015: Šéfredaktorku měl jeden ze šesti hlavních deníků, mezi 13 zástupci šéfredaktorů nebyla žádná žena. Zpravodaje a komentátory vedlo deset mužů a dvě ženy. V denících bylo deset šéfeditorů, žádná šéfeditorka. Ženy neřídily žádný z pěti velkých zpravodajských serverů, jeden měl ředitelku redakce. Zpravodajství šéfovali čtyři muži a dvě ženy. Šéfeditorů bylo deset, šéfeditorka žádná.
Současný stav: Analýza je rozšířena na 18 tištěných periodik a 20 online zpravodajských webů. Post šéfredaktorky hlavních tištěných a online deníků a týdeníků nezastává žádná žena.
Ženy chybějí ve sportu i v ekonomice
Obecně platí, že ženy nacházejí uplatnění jako vedoucí rubrik častěji v kultuře nebo ve vědě než ve zpravodajství z domácí či zahraniční politiky. Ani jedna není zastoupena ve vedení sportovní rubriky. Dále jsou ženy častěji zastoupeny coby vedoucí lifestylových rubrik, ale i zde se objevují muži (on-line magazín určený výlučně pro ženské čtenářky vede muž, zatímco všechny redaktorky jsou ženy).
Vedení zpravodajství dominují muži, rubriku domácího zpravodajství ve dvou případech vedou ženy. Názorové rubriky nevede žádná žena.
V mediálních radách není ani pětina žen
Ve čtyřech mediálních radách zasedá celkem 40 členů a členek, z toho je pouhých sedm žen. Není jich tedy ani pětina (necelých 18 %).
Mediální rady v ČR
Rada České televize, Rada Českého rozhlasu a Rada ČTK jsou orgány dohledu a kontroly veřejnoprávních médií. Mají zabezpečovat, aby tato média byla nezávislá, objektivní a plnila své stanovené zákonné povinnosti. Mezi jejich hlavní funkce patří schvalování a dohled nad plněním strategických plánů a programových koncepcí a volba a odvolávání generálních ředitelů. Ředitelka-žena v čele veřejnoprávního média v ČR doposud nebyla.
Tzv. velká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) je nezávislý orgán, který dohlíží na veřejnoprávní a komerční rozhlasové a televizní stanice, schvaluje a kontroluje plnění strategických plánů a programových koncepcí, stanovuje podmínky pro poskytování vysílacích licencí, rozhoduje o přestupcích a sankcích za porušení stanovených pravidel a má dbát na ochranu práv diváků a posluchačů. RRTV je zodpovědná za zajištění nezávislosti, objektivity a kvality rozhlasového a televizního vysílání v České republice.
Pozn. aut.: Do celkové skladby redakcí on-line médií není zahrnut web iDnes.cz. Na svých stránkách uvádí pouze vedení tištěného deníku, ovšem informace o redakci on-line deníku zcela chybějí.
Aktualizace: Zpravodajský web iDnes.cz tiráž se svými pracovníky a vedoucími rubrik 6. dubna 2023 doplnil.
Jak se dělí média
- Podle média samotného: Tisk, rozhlas, televize, internetová média, sociální sítě, atd.
- Podle formátu: Textová média (noviny, časopisy), audio média (rozhlas, podcasty), audiovizuální média (televize, videa na internetu), atd.
- Podle vlastnictví: Soukromá média (např. komerční televize), média veřejné služby (veřejnoprávní média financovaná státem), komunitní média (média vlastněná a provozovaná místními skupinami obyvatel), atd.
- Podle zaměření: Seriózní média (např. deníky s kvalitním zpravodajstvím), bulvární média (soustředící se na senzace a zábavu), atd.
- Podle velikosti publika: Mainstreamová média (masová média s velkou čtenářskou/viewerskou základnou), alternativní média (menší média s omezenějšími prostředky a publikem), atd.
- Podle obsahu: Média, která kladou důraz na zpravodajství, publicistiku, zábavu, sport, atd.
- Podle tvůrců obsahu: Média s profesionálními novináři, novinářské projekty a organizace, nezávislé novinářské platformy, atd. Naproti nim jsou kupříkladu sociální sítě, kde může vytvářet obsah každý bez ohledu na to, zda je, nebo není profesionální novinář/ka.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme informaci, že u zpravodajů ČT započítáváme i kameramany.
