Článek
Jarní prázdniny jsou v plném proudu a mnoho rodin vyráží za sněhem do hor. Lyžování je v Evropě nejoblíbenějším zimním sportem. Data ukazují, že v porovnání s ostatními státy je mezi Čechy lyžování velmi populární. Česko má největší počty lyžařů hned po alpských a severských státech.
Největší zastoupení lyžařů má mezi svými občany Lichtenštejnsko, kde lyžuje 36,7 procenta lidí. Země, která je jednou z nejmenších v Evropě, leží na svazích Alp a sousedí s Rakouskem a Švýcarskem. Lichtenštejnci tedy mají při zimních radovánkách výhodu v geografické poloze.
Velkými lyžaři jsou také Švýcaři a Rakušané, sjezdování mají také v oblibě Finové a Norové. Česká republika se sice nemůže chlubit vysokými horami, jako jsou Alpy, ani nemá dlouhou zimní sezonu, jako je tomu v severských státech, i přes tyto překážky se tady ale lyžování těší velké oblibě. V žebříčku počtu lyžařů na počet obyvatel se Česko umístilo na šestém místě s 20,9 procenta.
Jedním z důvodů je vysoký počet lyžařských středisek – v Česku se jich podle statistické organizace Statista nachází 191. I přes malou rozlohu je Česko v tomto ohledu osmé. Nejvíce lyžařských středisek je v Německu (498). Naši sousedi mají také největší celkový počet lyžařů, na sjezdovky se pravidelně vydává 14,6 milionu Němců. Druhý nejvyšší počet středisek má s 354 lyžařskými komplexy Rusko a s 349 Itálie.
Češi nezahálejí ani ve výrobě
Velký zájem o zimní sporty v Evropě dokládají i data Eurostatu o dovozu vybavení do zemí Evropské unie a vývozu z ní.
Největším dovozcem je v EU Rakousko, které v roce 2020 importovalo více než 1,7 milionu kusů vybavení. Následuje Francie s 825 tisíci dovezeného vybavení a Německo s 549 tisíci kusů. Česko je po čtvrté Itálii na pátém místě, v roce 2020 dovezlo přes 211 tisíc lyží, snowboardů a běžek.
Nejvíce importovaného zboží pocházelo ze zemí Evropské unie, mimo ni pak ze 48 procent z Ukrajiny (přes půl milionu kusů vybavení) a z 30 procent z Číny (328 tisíc kusů).
V roce 2020 bylo v zemích EU vyrobeno kolem 3,5 milionu lyží, snowboardů a běžek. Nejvíce lyžařského vybavení vyváží rovněž Rakousko. Země importovala 2,1 milionu kusů lyží, snowboardů a běžek. Následuje Bulharsko (564 tisíc) a Francie (551 tisíc). Nejvíce se vyváží do zemí v rámci Evropské unie. Mimo země EU putuje třetina prodaného zimního zboží do USA (709 tisíc kusů vybavení) a 15 % do Švýcarska (289 tisíc) a Kanady (277 tisíc).
Na sjezdovku i v létě
V Evropě se nejvíce lyžuje v Alpách, které se rozprostírají přes sedm států. Podle organizace Statista Alpy každoročně přitáhnou na své svahy 44 procent světových lyžařů, mezi které patří lidé z Evropy, ale i z Ameriky. Oblíbenost tyto hory získaly díky své rozloze, vyskytuje se zde 37 % všech lyžařských středisek na světě. Nachází se tu i největší lyžařský resort světa Les Trois Vallées, tedy Tři údolí, který je postaven ve Francii a pyšní se více než 600 kilometry sjezdovek.
Alpy mají také výhodu ve své nadmořské výšce. Například milovníci zimních sportů si na nejvýše položeném evropském lyžařském středisku Zermatt na hoře Matterhorn, které se tyčí až do výšky 3 899 metrů nad mořem, užívají sjezdařskou sezonu každý den v roce. Ale ani nízké kopce či teplé počasí nemusí být ve zbytku Evropy překážkou.
Například v Nizozemsku, kde pouze polovina území leží ve vyšší nadmořské výšce než jeden metr nad mořem, si lidé k lyžování našli cestu. Nizozemci si totiž postavili sedm vnitřních sjezdovek – nejvíce v celé Evropě.
Podle serveru Skiresort je Evropě zatím vystaveno 27 vnitřních sjezdovek s umělým zasněžováním a další přibývají. Kromě Nizozemska má šest vnitřních sjezdovek také Spojené království, pět sjezdovek pak Německo. A Češi si možná už za pár let také budou moci užívat zimních radovánek i v létě.
Na okraji Prahy mezi Radotínem a Velkou Chuchlí má vzniknout velký sportovní areál Lahovice od firmy Deco. Výstavba má stát zhruba pět miliard korun a kromě běžkařského okruhu, cyklistické trati či ledových ploch na krasobruslení má být součástí i vnitřní sjezdovka, která by fungovala po celý rok. Lyžaře by nahoru vyvezla šestisedačková lanovka, sjezd by byl dlouhý 480 metrů.
Areál, který zaplatí výhradně soukromí investoři, má dohromady skýtat přes 30 sportovišť. Původně měl být projekt dokončen v roce 2024, nyní to však vypadá, že bude mít minimálně dva roky zpoždění. Nyní společnost řeší změny v územních plánech a tvrdí, že areál bude ekologický. Mimo jiné i tím, že k zasněžování sjezdovky bude používat dešťovou vodu.