Článek
Rusko je největším vývozcem pšenice na světě, stejně tak je mezi hlavními exportéry této obiloviny i Ukrajina. V roce 2019 podíl vyvezené pšenice z obou zemí dohromady odpovídal přibližně čtvrtině světového objemu. Vyplývá to z údajů online platformy Observatory of Economic Complexity (OEC), která se zaměřuje na vizualizaci dat mezinárodního obchodu.
Rusko se stalo největším vývozcem pšenice v roce 2016, kdy předstihlo Spojené státy a Kanadu. Zatímco v roce 2001 se na celosvětovém vývozu pšenice podílelo pouze jedním procentem, o 17 let později se podíl zvýšil až na 26,4 procenta.
Ještě před 40 lety byl přitom tehdejší Sovětský svaz výrazně závislý na dovozu pšenice z USA. „Na počátku 80. let představovaly kukuřice a pšenice dvě třetiny vývozu USA do SSSR. V roce 1985 SSSR dovezl mamutích 55 milionů tun pšenice,“ uvádí server Al Jazeera.
„Po rozpadu SSSR vláda odstranila překážky podnikání, což zemědělcům umožnilo proniknout na světový trh a také investovat do zemědělských technologií,“ dodává Al Jazeera k vzestupu Ruska ve vývozu pšenice.
Mezi největší dovozce pšenice podle dat OEC v roce 2019 patřily Egypt, Indonésie a Turecko. Egypt je pak největším odběratelem pšenice jak z Ruska, ve srovnání z ostatními destinacemi představoval 31,3 procenta dodávek, tak z Ukrajiny (podílel se z 22 % v roce 2019).
Dále pšenice z Ruska mířila zejména do Turecka (17 %) a Bangladéše (6,44 %). Největším odběratelem pšenice z Ukrajiny byla hned po Egyptě Indonésie (19,4 %) a Filipíny (7,79 %).
Současný konflikt na Ukrajině proto může těžce dopadnout zejména na země severní Afriky a Blízkého východu, uvedl pro New York Times David Laborde z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky. Skutečná zkouška pro světové zásobování potravinami však podle něj nastane až za čtyři měsíce, kdy začne další sklizeň pšenice.
„Pokud do té doby zemědělci nebudou moct kvůli trvajícím vojenským operacím sklízet nebo pokud budou poškozena přístavní zařízení a železnice, bude situace obzvláště chmurná,“ dodal Laborde.
Ceny pšenice na burzách už v reakci na válku prudce vzrostly. Minulý čtvrtek v poledne zdražila na dosud nevídanou hodnotu 344 eur (8 600 Kč) za tunu, uvedla ČTK. Poté mírně klesla, jak ale doplnil tento týden pro ČTK analytik Wood and Company Filip Louženský, od začátku roku její cena stoupla o více než 25 procent.
„Ruské úřady zakazují plavbu po Azovském moři, vývozní přístavy jsou uzavřeny a Oděsa byla bombardována. To znamená, že ukrajinské obiloviny už nemohou opustit zemi,“ řekl agentuře AFP ekonom Philippe Chalmin, který se podílí na vydávání každoročního průvodce světovým komoditním trhem Cyclops.
Podle dřívějšího vyjádření odborníků pro Seznam Zprávy konflikt přímo na český trh velký vliv mít nebude. „Do České republiky z Ukrajiny obilí moc nejde. Ale mohlo by to mít vliv zprostředkovaně kvůli tomu, že země je jedním z největších globálních exportérů,“ poznamenal Josef Kubiš, ředitel zemědělské společnosti Agro Jesenice u Prahy a předseda Komoditní rady Agrární komory ČR pro obiloviny a olejniny.
„Pokud Ukrajina sníží export, ceny stoupnou a ve výsledku to může zdražit potraviny, a to nejen z dovozu, ale i v ČR, protože Česko se řídí podle evropského trhu, a hlavně podle Německa,“ dodal.
Ukrajina vyváží nejvíce železo a ocel, Rusko paliva
Obiloviny tvoří až 17 procent vývozu Ukrajiny, vedle pšenice jde především o kukuřici. Největší položkou ukrajinského exportu je ale železo a ocel. Z dat OEC také vyplývá, že v roce 2019 Ukrajina nejvíce vyvážela do Ruska, Číny a Německa.
Naopak hlavními složkami ruského exportu byla v roce 2019 především nerostná paliva jako je ropa nebo plyn. Obiloviny byly až na pátém místě. Podle dat OEC dováželo Rusko nejvíce do Číny, Nizozemska a Běloruska.
