Cyklopruhy – posvátná kráva? Praha je pro kola nejhorší v Evropě, říká průzkum

„Limitem v rozvoji cyklodopravy v Praze jsou v některých případech politici městských částí, kteří jsou zároveň v opozici na magistrátu. Z cyklistiky dělají bezdůvodně strašáka,“ řekl Seznam Zprávám pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Právě za jeho působení v hlavním městě přibyly kilometry značených cyklopruhů, o jejichž účelnosti se politici – ale i samotní obyvatelé Prahy – přou. A navzdory snaze současného vedení metropole je Praha podle aktuálních dat německé digitální pojišťovny Luko nejhorším evropským městem pro cyklistiku.

Z 90 světových metropolí skončilo hlavní město České republiky na 73. místě. Okolo jediného českého zástupce v průzkumu se umístily například Detroit, Istanbul, Káhira nebo São Paulo.

„V Praze se zaměřujeme na rozvoj všech druhů dopravy podle toho, jaká je po nich poptávka,“ vysvětluje Hřib. „Každý Pražan si může svobodně vybrat, jaký druh dopravy je mu nejbližší a v dané situaci nejvhodnější.“

S tím Patrik Nacher, kandidát na Hřibovu pozici z hnutí ANO v nadcházejících komunálních volbách, souhlasí. „Doprava se má doplňovat a ne vystrnadit jedna druhou.“ Jedním dechem ale dodává: „Aby se z toho nestala posvátná kráva a postavil se cyklopruh, jen že se počítá do počtu kilometrů cyklotras.“

Soupeřící politici se shodnou i na další věci: při plánování je potřeba mít na paměti bezpečnost cyklistů. „Cyklopruh mají cyklisté používat s tím, že je bezpečný,“ míní Nacher. „Zaměřil bych se na páteřní cyklostezky. Tam, kde jsou cyklisté mimo automobilovou dopravu. To je i v Praze lépe využívané.“

Hřib je toho názoru, že „Praha by měla jít cestou budování stavebně oddělené infrastruktury či legalizace jízdy na dostatečně širokých chodnících, kde nehrozí kolize s chodci“.

Oba politici vidí nedostatky v přístupu k cyklistům především u jiných stran. „Podíval bych se na využití a bezpečnost stávajících cyklopruhů. To není stížnost jen řidičů aut, ale i cyklistů,“ říká Nacher „Umělým vytvářením cyklopruhů, kde nejsou moc využívané, se staví řidiči a cyklisté proti sobě. To politici dělat nemají. Tam vidím rezervy. Než dát na každou ulici cyklopruh, bez ohledů na bezpečnost a využití. V tom se lišíme od Pirátů a Praha Sobě.“ Jak dodává, sám na kole ve volném čase jezdí.

„Mimochodem, málo se ví, že bývalý primátor Svoboda zavedl na Smetanovo nábřeží cyklopiktokoridory (vyznačení doporučené trasy, která by cyklistu měla dovést z jedné cyklostezky nebo cyklopruhu na další, má však pouze informační charakter, pozn. red.), které nejsou závazné a cyklisty nijak nechrání,“ upozorňuje zase současný primátor. „Zároveň chtěl, aby ze Smetanova nábřeží zmizela auta definitivně. My jsme teď místo upravili tak, aby tam měly svůj bezpečný prostor všechny druhy dopravy.“

„Praha nemá říkat, kolik kol město potřebuje,“ myslí si lídr kandidátky Praha sobě Jan Čižinský. „Naším úkolem je vybudovat v hlavním městě smysluplnou a  hlavně bezpečnou infrastrukturu včetně té pro cyklisty, aby si Pražané mohli sami vybrat, jakým způsobem budou v danou chvíli cestovat po Praze. Jen tak budeme moderním městem západního střihu.“

Petr Macinka, který je kandidátem na primátora za novou politickou stranu Motoristé sobě, jízdu na kole považuje spíše za sezonní volnočasovou aktivitu. „Rozvoj prostoru pro cykloaktivity by se proto měl odehrávat v rovině oddělených cyklostezek, nikoliv malováním pruhů pro cyklisty na úkor jízdních pruhů pro automobily,“ popisuje. „Stávající cyklopruhy naopak chceme podstatně zredukovat.“ Jedinou skutečně relevantní alternativou k automobilové dopravě je podle něj MHD.

V průzkumu německé digitální pojišťovny Luko Praha získala čtvrtinu ze 100 možných bodů. Pro srovnání: první Utrecht nasbíral o více než 50 bodů víc. Výzkum hodnotil šestnáct indikátorů, mezi nimiž byla například infrastruktura, používání kol, bezpečnost a kriminalita, nabídka sdílení, počasí či akce propagující cyklistiku.

„Z průzkumu je vidět, že podpora pražské cyklistiky a budování cyklo-infrastruktury nejsou v porovnání s ostatními městy nijak přehnané,“ komentuje výsledky Čižinský s tím, že některé politické strany si z cyklopruhů udělaly volební téma, podle dat však nejde o nadřazování kol na úkor jiných druhů dopravy. „Západní metropole investují výrazně více. Pražské cyklistice se ale v posledních letech daří. Za jedno volební období se zdvojnásobil počet cyklistů v hlavním městě, investujeme rekordní částky do budování nové infrastruktury.“

Patrik Nacher však varuje před zkratkami. „Cyklistická doprava má být uzpůsobena prostředí města,“ vysvětluje. Pro cyklisty jsou podle něj rozdílné podmínky v rovinatých městech jako Amsterdam a kopcovité Praze. „Je to jako srovnávat intenzitu lodní dopravy ve městě, kde jsou dvě řeky, a ve městě, kde není žádná,“ dodává s nadsázkou.

Tabulku je možné řadit podle hodnot v jednotlivých sloupcích kliknutím na název sloupce nebo v ní vyhledávat.

Cyklistů přitom v hlavním městě dlouhodobě přibývá. Zatímco v roce 2008 využilo alespoň jednou měsíčně kolo nebo koloběžku, počítáno i elektrické a sdílené, 244 tisíc lidí, v roce 2021 to bylo 456 tisíc.

„Je nesporné, že popularita cyklistiky roste. Představuje doplněk k MHD a automobilové dopravě na kratší i střední vzdálenosti. Podle průzkumu společnosti Median jezdí na kole 330 tisíc Pražanů nejméně jednou týdně,“ připomněl Hřib.

Naopak ubývá „necyklistů“. Z 489 tisíc v roce 2012 se jich do roku 2021 stalo 183 tisíc potenciálními, příležitostnými, či dokonce pravidelnými cyklisty. V loňském roce v Praze tedy bylo 307 tisíc lidí, kteří používání kola či koloběžky odmítají. Ukazuje to loňský výzkum Medianu, z jehož dat vychází primátor Hřib.

Podle výzkumu je nejčastějším důvodem využívání kol, elektrokol, koloběžek a podobných dopravních prostředků v hlavním městě zábava a relaxace. Uvedly to tři čtvrtiny Pražanů. Jen o dva procentní body méně pak tento styl přesunu volí kvůli kondici nebo sportu.

Naopak necyklisté uvádějí jako hlavní důvod, že kolo není pohodlné. Připadá to tak 55 procentům z nich. Necelou polovinu pak jízda nebaví a 38 procent kolo považuje za pomalé. Přes 40 procent ve výzkumu zvolilo variantu „Jiné“, kdy konkrétní důvod vysvětlili. Mezi nejčastější patřily konkrétní zdravotní obtíže, vysoký věk, strach z provozu a jeho dalších účastníků, cesty s dětmi, zvířaty nebo objemnými věcmi a problém s uskladněním kol doma.

Konkrétně problém s uskladněním mohou řešit sdílená kola. „Cyklodopravu podporuje město nově od října loňského roku například možností zapůjčení sdílených kol zdarma od společností Nextbike a Rekola pro držitele dlouhodobých kuponů na MHD,“ vysvětluje primátor.

Spojení sdílených kol s kuponem na MHD připomíná i Čižinský. Vzpomíná také, co s cyklistikou v hlavním městě udělal začátek epidemie, kdy v ulicích bylo méně aut. „Pandemie ukázala, že když se zklidní provoz na silnicích, lidé nemají takové obavy sednout ve městě na kolo,“ vysvětluje.