Článek
Denní počet úmrtí v Česku kvůli onemocnění covid-19 stále roste. Z posledních čísel je zřejmé, že dosud nejvíce osob z této příčiny zemřelo 16. října – celkem 67. Sedmidenní průměr momentálně ukazuje přes padesát úmrtí denně. Od začátku října se více než ztrojnásobil a zatím nejeví známky zpomalování.
Statistika však nezohledňuje podrobnější příčiny úmrtí. Nezodpovězenou otázkou tedy zůstává, v kolika případech byl covid-19 hlavní příčinou a kdy byl „jen“ přidruženou diagnózou.
Odborníci v tom zatím jasno nemají. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v těchto dnech začíná vyhodnocovat data o zemřelých za první pololetí roku 2020. Zveřejněna by měla být příští rok.
„Bohužel se jedná o nové onemocnění, certifikace ze strany lékařů není vždy zcela ideální, data se snažíme prověřovat a validovat,“ odpověděla na dotaz Seznam Zpráv minulý týden mluvčí ÚZIS Lenka Svobodová.
Postup při určování příčiny úmrtí se řídí zákonem o zdravotních službách. Lékař, který provádí prohlídku zemřelého, musí v případě podezření, že příčinou úmrtí je nebezpečná infekční nemoc, nahlásit tuto skutečnost příslušnému orgánu veřejného zdraví.
Žili by 10 až 20 let, říkají doktoři
Na druhou stranu lékaři, kteří viru čelí v první linii na infekčních odděleních a jednotkách intenzivní péče, vidí situaci o něco jasněji.
„Nechceme vyvolávat paniku a zděšení, ale asi to musíte slyšet. Na našich odděleních bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 10 až 20 let kvalitního života. Jsou to padesátníci, šedesátníci, aktivní sedmdesátníci, kteří mají pouze nadváhu nebo vysoký tlak či lehkou cukrovku,“ píše se v otevřeném dopise, který lékaři sepsali.
Popisují v něm své zkušenosti s virem a mimo jiné doporučují vládě, aby se řídila radami epidemiologů, a nikoli marketingových poradců.
V Česku zemře ročně přes sto tisíc lidí
Otázkou tedy zůstává, jak přesně klasifikovat úmrtí způsobená infekcí covid-19 a kam se koronavirus řadí ve srovnání s celkovou úmrtností v Česku.
Když všechny známé příčiny úmrtí rozpočteme na denní průměr a zařadíme k nim úmrtnost ze statistik covidu-19, ukáže se, kde se koronavirus v celém spektru zhruba pohybuje. Seznam Zprávy k tomu použily data z roku 2018. Jde nejen o nejnovější dostupné údaje, ale také o rok s nejvyšší úmrtností poslední dekády.
V roce 2018 zemřelo každý den v průměru 309 lidí. Nejčastější příčinou byly nemoci oběhové soustavy.
Průměr úmrtí kvůli covidu-19 za celý rok zatím pochopitelně k dispozici není, bylo tedy nutné pracovat s aktuálními údaji. Když do čísel zahrneme denní počet úmrtí spojených s koronavirem, ukáže se, že v posledních dnech jsou statisticky častějšími příčinami pouze nádory a nemoci oběhové soustavy.
Zařadit koronavirus na konkrétní místo v průměru všech úmrtí není v současnosti možné a není to ani cílem tohoto srovnání. Účelem je ukázat širší pohled na to, co znamená současný trend zhruba padesáti úmrtí denně v kontextu veškeré úmrtnosti v České republice.
Varování z řad doktorů i analytiků přicházejí hlavně kvůli schopnosti koronaviru zahltit systém nárazově. Tedy že se mezi stabilním průměrem ostatních příčin objeví na nějaký čas nová a početná příčina, která ochromí kapacity lůžek i personál. Nebo se úmrtí na toto infekční onemocnění započítají jako navýšení v počtu nemocí dýchacích cest a oběhové soustavy. V obou případech odborníci varují před zvýšením nutnosti pečovat o nové pacienty a nárůstem úmrtí. Kam se započítají ve statistice, se teprve ukáže.
Švédský scénář může napovědět
Pro několik dalších odpovědí se můžeme obrátit na sever a podívat se, jak se situace s úmrtností vyvíjela v populačně podobném Švédsku v době, kdy země zažívala obdobný nárůst úmrtí na covid-19.
Země se dostala přibližně během měsíce na 100 úmrtí kvůli covidu-19 denně už začátkem dubna. Poté se počty snižovaly, až se v červenci dostaly pod deset. Tempo růstu úmrtí tady bylo viditelně rychlejší, než je nyní v České republice.
Tento jev se pak projevil i na celkové úmrtnosti, kterou Švédsko zveřejňuje spolu s dalšími evropskými státy v rámci projektu EuroMOMO. I když tedy nezodpovíme otázku, zda šlo o úmrtí „s covidem-19“, nebo „na covid-19“, statistika jednoduše ukazuje, že nárůst v jejich počtu byl vysoký.
Index nazvaný "skóre-Z", který ukazuje nadměrnou úmrtnost ve Švédsku.
Graf znázorňuje nadměrnou švédskou úmrtnost pomocí indexu, takzvaného „skóre-Z“. Jde v podstatě o výpočet toho, jak se nadměrná úmrtnost vzdaluje od té, která je v zemi běžná. Před koronavirovou epidemií se nadměrná úmrtnost dostala na skóre-Z s hodnotou 5,24 v roce 2018. Šlo o největší nadměrnou úmrtnost v zemi za celou dobu měření posledních skoro pěti let. Během epidemie v roce 2020 se skóre vyšplhalo na 12,93.
Nadměrná úmrtnost tak ve Švédsku vzrostla prakticky na den přesně ve stejné době, kdy se rapidně zvýšily statistiky počtu úmrtí kvůli koronaviru.
V Česku data o úmrtnosti zpracovává Český statistický úřad. Statistiky z října bude úřad zveřejňovat v souladu s plánem až v prosinci.
