Čísla nakažených rostou. Odborník vysvětluje, v čem bude další vlna covidu jiná

„V nejbližší době můžeme očekávat výraznou vlnu infekcí,“ varuje imunolog a profesor na Alabamské univerzitě Zdeněk Hel. „Není ale pravděpodobné, že by se tato vlna odrazila ve vysokém počtu hospitalizací v takové míře, jaké jsme byli svědky v prvních vlnách pandemie,“ říká zakladatel Iniciativy Sníh. Jde o nezávislý tým expertů, kteří spolupracovali na zmírnění dopadů pandemie covidu-19 v Česku.

Jak Hel připomíná, většina populace již byla koronavirem infikovaná, a to i opakovaně. Imunitní paměť tak do značné míry chrání organismus proti vážnému průběhu nemoci.

„To se ale netýká starších občanů a pacientů s oslabených imunitním systémem. U nich je schopnost odpovídat na antigenní podněty a schopnost vytvořit si a průběžně obnovovat imunitní paměť podstatně nižší než u mladších a zdravých jedinců,“ dodává pro Seznam Zprávy Hel.

Podle čísel to vypadá, že vlna se již začala šířit. Počty nově nakažených v posledních týdnech narůstají. Jen za pondělí 30. října statistici evidovali více než 1500 lidí, kterým vyšel pozitivní test.

Tady je ale třeba mít na zřeteli, že o prvním dni po víkendu jsou přírůstky vždy vyšší. I proto je dobré sledovat dlouhodobější průměry nových případů, jako je třeba týdenní. Ten logicky také stoupá, nicméně ukazuje, že překonání hranice jednoho tisíce bylo - přinejmenším zatím - ojedinělé. A že na začátku roku přibývaly nové případy rychleji.

Svou roli také hraje to, jak moc se lidé testují – a toto číslo v poslední době také roste.

Postupně roste i počet lidí, kteří kvůli koronaviru vyžadují hospitalizaci. Kapacity lůžkové péče jsou však zatím podle statistiků Ministerstva zdravotnictví dostatečné.

Je ale nutné počítat s tím, že covid se poměrně rychle vyvíjí. „Imunitní odpověď, která nás proti nemoci chrání, paradoxně působí i opačně: způsobuje rapidní a bezprecedentní evoluci virů v globálním měřítku,“ vysvětluje profesor Hel. „Tato evoluce je charakterizována jeho zvyšující se schopnosti vyhýbat se imunitní reakci.“

Fakt, že většina lidí má účinné protilátky proti variantám virů, které v současnosti kolují v populaci, podle odborníka nutí virus neustále hledat nové cestičky, kterými by mohl uniknout.

„V posledních několika týdnech bylo publikováno několik studií, které ukazují, že virus SARS-CoV-2 se vyvíjí podstatně rychleji nežli jiné viry, které jsou endemické (trvale se vyskytující, pozn. red.) v lidské populaci,“ připomíná imunolog. „A to včetně virů influenzy způsobujících chřipku. Influenza je přitom prototypem virů, které svou strukturu mění relativně rychle.“

Důkazem, jak rychle se virus chřipky šíří, je například to, že vakcínu proti ní je třeba každý rok obnovovat, aby byla efektivní proti novým typům. Aktuální studie ukázala, že SARS-CoV-2 se adaptuje 2,5krát rychleji než chřipka. Jednoznačně tak zvítězil v konkurenci 27 dalších endemických lidských virů. Druhá skončila právě chřipka.

V prvním roce pandemie se přitom koronavirus výrazně neměnil. „Neměl k tomu důvod,“ vysvětluje Hel. „Ve světové populaci neexistovala téměř žádná překážka ve formě imunitní paměti, která by jej zpomalovala, s výjimkou té vytvořené proti jiným typům lidských koronavirů.“ To se změnilo až v době, kdy většina populace infekcí prošla, nebo byla očkovaná.

„Virus se najednou ocitl v pro něj nepřátelském prostředí plném nástrah. Aby mohl reinfikovat člověka, musí se vyhnout šípům a kopím jeho imunitní obrany ve formě protilátek a takzvaných zabijáckých cytotoxických T buněk,“ vysvětluje expert. „Proto jsme v současné době svědky rapidního vývoje a do mnoha stran rozšiřujících se větví virového evolučního stromu.“

Odpověď však existuje i na mutace. „Jedinou cestou, jak se proti tomuto kontinuálnímu vývoji patogenů bránit, je vytvořit širokospektrální vakcíny, které by byly schopny chránit proti mnoha druhům typům koronaviru. Několik nadějných kandidátů je již testováno,“ říká Hel s tím, že je potřeba zdůraznit důležitost očkování proti aktuální variantě zejména u starších lidí a u rizikových kategorií pacientů s chronickými chorobami.

„Jedna studie za druhou ukazují zcela jednoznačný přínos očkování, a to nejen proti dopadům akutní infekce, ale i pro vytvoření schopnosti předejít dlouhodobým chronickým zdravotním následkům infekce,“ dodává. Virus totiž dokáže v člověku přežít v rámci měsíců i let, šířit se v orgánech a kontinuálně způsobovat zdravotní obtíže.

„Tyto potíže zahrnují poruchy dýchacího systému, neurokognitivní poruchy, kardiovaskulární poruchy, gastrointestinální poruchy, poruchy duševního zdraví, metabolické poruchy, malátnost, chronickou únavu a muskuloskeletální bolest,“ vypočítává odborník.

„Myslím, že ve společnosti převládá nepochopení funkce a důležitosti imunitní ochrany, kterou vakcíny poskytují,“ upozorňuje dále profesor. „Virus SARS-CoV-2 je všudypřítomný a díky bezprecedentní infektivitě nových variant jím budeme nakaženi všichni, očkovaní i neočkovaní, a to opakovaně. Rozdíl je však v průběhu infekce a výsledné nemoci. Hlavním účinkem vakcín je zvýšení schopnosti imunitního systému rychle reagovat na infikující virus a zabránit jeho šíření v organismu,“ vysvětluje.

I když se očkování podle odborné veřejnosti jeví jako poměrně snadným a efektivním řešením, jeho využití stále není na takové úrovni, jak by bylo potřeba. „Míra proočkovanosti novou vakcínou proti covidu-19 v České republice je v současné době nedostačující,“ varuje profesor. „Částečně je to dáno neschopností státu a zdravotníků výhody a důležitost očkování náležitě vysvětlit.“

Svou roli tady hrají i lži šířící se veřejným prostorem. „Do velké míry je to způsobeno aktivitou misinformátorů a dezinformátorů na sociálních sítích a v některých médiích,“ vysvětluje Hel nízkou proočkovanost. Iracionální výhrady vůči očkování má podle něj i část zdravotníků, kteří je pak mohou přenášet na své pacienty.

Svůj podíl ale mají podle Hela i výrobci. „Neposkytují balení vakcíny v individuálních dávkách, které by bylo možné využívat mnohem efektivněji,“ vysvětluje. „Balení vakcín po několika dávkách odrazuje praktické lékaře od jejich nákupu, neboť je pro ně složitější zajistit si dostatečný počet zájemců v daný den.“

Podle odborníka si tak musíme zvyknout na to, že každoroční přeočkování rizikových skupin občanů proti covidu-19 před podzimní sezonou respiračních onemocnění bude důležitou součástí veřejné péče o zdraví.

Celosvětově podle serveru Worldmeters.info mezi posledním a předchozím týdnem počet nových nákaz klesl o 51 procent, úmrtí na covid klesla mezi týdny o 55 procent. V sousedních zemích – Polsku, Německu a Slovensku – ovšem aktuálně počty nakažených stejně jako v Česku rostou.

Zároveň je ale třeba dodat, že mnoho států již nákazu natolik nesleduje, data nezveřejňuje ani Světová zdravotnická organizace. Není tedy možné čísla srovnávat s tak vypovídající hodnotou, jak šlo v dobách nejsilnějšího průběhu pandemie.