Chytré hodinky střídá u Čechů chytrý prsten. Dalším krokem je čip do těla

Češi se nebojí využívat technologie ke svému prospěchu. Příkladem může být biohacking, při kterém lidé používají chytrá zařízení ke sledování své sportovní aktivity, nálady, spánku či zdraví.

Ke sledování zdravotního stavu, pohybových aktivit a kondice využívá moderní technologie přes tři čtvrtě Čechů (76 %), vyplývá z průzkumu Generali České pojišťovny mezi 940 respondenty.

Nejvíce oslovených pro biohacking využívá chytrý telefon (83 %). Oblíbené jsou také chytré hodinky, které používá polovina respondentů, či chytrý náramek, který má každý pátý Čech provozující biohacking. Do povědomí se ale začínají dostávat i chytré prstýnky, které zastanou stejné funkce jako ostatní chytrá zařízení.

Podle Pavla Smrčky z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se však technologie na měření funkcí lidského těla využívají rovněž profesionálně. Například systém FlexiGuard, vyvinutý touto fakultou za podpory 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, pomáhá sledovat zdravotní stav záchranářů, vojáků a hasičů.

„Je to fyziologická monitorace lidí. Sleduje především zdravotní stav hasičů, vojáků či lidí v nějaké exponované profesi, kteří jsou během výkonu profese zatížení jak psychicky, tak i fyzicky. A proto má smysl sledovat jejich zdravotní stav, například při zásahu nebo výcviku,“ popsal Smrčka Seznam Zprávám.

Systém posílá v reálném čase veliteli dané skupiny data o jednotlivých členech týmu, například o jejich tepové frekvenci, teplotě, pohybu těla, přítomnosti explozivních a toxických látek i další údaje, které pomáhají ochránit jejich zdraví.

Lidé nejčastěji chytrá zařízení používají při chůzi, turistice a sportu. Naopak nejméně technologie využijí k biohackingu během saunování, hygieny a sexu. V následujícím grafu je možné šipkami přepínat mezi jednotlivými zařízeními.

U sportovních aktivit majitelé chytrých zařízení využívají technologie především při chůzi, kdy si měří, kolik kroků ušli. Nachozená vzdálenost zajímá 84 procent uživatelů chytrých zařízení. Více než třetina lidí si měří jízdu na kole, téměř každý čtvrtý také běh.

Majitelé chytrých zařízeních pro biohacking je využívají poměrně často, téměř 8 z 10 jednou a vícekrát týdně. I to naznačuje, že zájemci o zlepšení svého těla často sportují. Více než polovina z nich sportuje alespoň jedenkrát týdně, téměř každý pátý dokonce každý den. Naopak méně než jednou za měsíc či vůbec nesportuje 14 procent majitelů těchto nástrojů.

Chytré technologie využívají lidé nejvíce na měření zdravotního stavu (27 %), sportovních aktivit (26 %) a turistiky (25 %). Ženy mají výrazně větší zájem o sledování sportu než muži. Naopak 21 procent mužů používá zařízení i z důvodu zájmu o technologie, zatímco u žen to je pouze 9 procent.

Významné rozdíly jsou i mezi jednotlivými věkovými kategoriemi, jak ukazuje druhá část grafu. Češi nad 45 let se více zajímají o svůj zdravotní stav, naopak lidé od 18 do 35 let více dbají na sportovní aktivity.

A proč lidé chytrá zařízení k biohackingu vůbec používají? Pro některé z nich jsou zdrojem motivace. Nejvíce oslovených (85 %) motivují telefony, chytré hodinky, náramky či prsteny k pohybu. Významná je také motivace ke zlepšení zdravotního stavu pro tři čtvrtě dotázaných, dále ke sportu a lepší výkonnosti. Naopak pro méně respondentů jsou motivací k meditaci, kdy pomáhají pouze čtvrtině oslovených.

Technologie také lidem dokážou poradit, co mají v jakou chvíli udělat. Například kdy už moc dlouho sedí u počítače a měli by se projít nebo se už dlouhou dobu nenapili.

„Jednou z mnoha funkcí chytrých zařízení je vyhodnocování výsledků a následné doporučení pro jejich uživatele. Průzkum v tomto ohledu ukázal, že osm z deseti respondentů (79 %) tyto rady zajímají a občas (v 65 % případů) se jimi i řídí,“ vysvětluje Honza Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny.

Průzkum Generali České pojišťovny se také zajímal o razantnější metody biohackingu – a to o čipy. Téměř polovina majitelů chytrých zařízení by si v budoucnu nechala dát čip do těla – konkrétně 46 procent. „Důvodem pro pořízení takového čipu by pro ně bylo zejména sledování zdravotního stavu (66 %), pak kontrola hladiny cukru v krvi a měření pohybových aktivit,“ uvedl Honza Marek.

Nejčastěji by si oslovení nechali dát čip do ruky (30 %) a nohy (13 %). Naopak nejméně lidí by uvítalo chytrou technologii zabudovanou ve své hlavě. Sem by si čip nechala vložit jen čtyři procenta z nich.

„Propojení zdravého životního stylu a technologií už dnes není sci-fi. Děláme to už nyní v obrovské míře. Jen u implantátů je to kontroverzní téma, protože jde najednou o něco uvnitř našeho těla. Že používáme technologie zvenku, to už nikomu divné nepřijde. Ale uvnitř těla zatím veřejnost přijala jen myšlenku ‚humanismu‘, tedy nahrazování standardních lidských funkcí. ‚Transhumanismus‘, tedy zisk nových funkcí či jejich vylepšování, je zatím uvnitř těla kontroverzní,“ říká ekonom Dominik Stroukal, který má implementované dva čipy do ruky.

Stroukal pro Seznam Zprávy uvedl, že se lidé čipování mnohdy bojí kvůli sledování nebo ovládání lidí. „Ten čip je ale stejný, jako se dnes dává psům. Nebo když je to platební čip, tak je to jen vyjmutý čip z platební karty, který je pod kůží. Je to stejné, jako kdybyste si na dlaň nalepila platební kartu a chodila s ní po lese. Nikdo vás podle té platební karty sledovat nebude.“ Jak ale dodává, velkou budoucnost v čipech nevidí, jelikož drtivá většina funkcí stačí zjišťovat mimo tělo a čip k tomu není potřeba.

U biohackingu je pro lidi nejdůležitější, aby jejich chytrá zařízení uměla počítat kroky. Funkce krokoměru připadá důležitá 58 procentům dotazovaných, vzdálenost chce měřit více než polovina z nich. Lidé ocení také určení polohy a měření tepu. Naopak méně důležité je pro respondenty určení doby zotavení, která zajímá jen 14 procent z nich.

Což není překvapivé. Výzvy lékaři k pravidelné chůzi se objevují čím dál častěji. Chůzi se mohou i lidé, kteří by náročnější sportovní disciplínu z různých důvodů nezvládali. Každodenní 10 tisíc kroků, což je nyní nejčastěji doporučovaná meta přitom podle lékařů může sloužit jako účinná prevence kardiovaskulárních onemocnění a rovněž jako zbraň proti obezitě.

Nejdůležitějším faktorem při výběru chytrého zařízení na měření biohackingu je ale cena zařízení, která zajímá 51 procent lidí. „Lidé jsou ochotni investovat do chytrého zařízení nejčastěji do 10 tisíc korun, s výjimkou chytrého telefonu, kde mohou být náklady vyšší,“ ukazuje průzkum Generali České pojišťovny.

Pro téměř polovinu lidí je důležitá také výdrž baterie a již výše zmiňované funkce zařízení. Lidé naopak při nákupu nehledí na to, zda se jedná o nejnovější model či jestli je vybaven barevným displejem.

Podle průzkumu je navíc pravděpodobné, že se biohacking bude nadále v Česku rozrůstat. Přes čtvrtinu z celkového počtu respondentů (27 %) se chystá do jednoho roku pořídit chytré zařízení na měření sportovních aktivit či svého zdraví. Každý desátý si ho chce pořídit déle než za rok. 63 procent lidí, kteří chytrá zařízení na biohacking nepoužívají, naopak takovou technologii nechce.

Průzkum Generali České pojišťovny probíhal online v květnu roku 2022. Zúčastnilo se ho 940 respondentů ve věku 18 a více let.

Analýzy Seznam Zpráv: