Česku hrozí nová epidemie závislostí, už předstihla i klasické drogy

„Na začátku našeho vztahu jsem věděla, že Milan běžně pije alkohol. Měla jsem pocit, že nijak extra nevybočuje z toho, co jsem vídala kolem sebe. Jenže později jsem zjistila, že má jiný problém,“ popisuje Šárka Červenková počátky, kdy postupně pochopila, že její přítel má vypěstovanou silnou závislost na lécích.

„V minulosti mu doktorka kvůli úzkostným stavům a nespavosti vícekrát předepsala neurol a stilnox. A já zjistila, že začal s dávkou čtvrt miligramu účinné látky denně, jenže se postupně dostal až na miligram, ovšem při spotřebě 10 i 15 tablet denně.“ Přitom maximální denní dávka je podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv 3–4 mg.

Případ partnera Šárky Červenkové přitom v Česku není zdaleka výjimečný. Naopak je jedním z mnoha, protože nadměrné užívání léčiv se stává vážnějším problémem než užívání klasických drog, jak odhalil nejnovější průzkum, který společně provedly online lékárna Pilulka.cz a agentura Behavio. Výsledky jsou do značné míry alarmující a ukazují, že zvýšený je zejména počet případů zneužívání hypnotik.

Léky, a to zejména ty proti bolesti a na nespavost, se podle dat z průzkumu umístily v žebříčku společensky problematických drog hned za alkoholem, a předstihly tak „tradiční“ drogy jako pervitin, kokain či heroin.

Graf zachycuje čtyři hlavní kategorie: cigarety, alkohol, léky a tzv. klasické drogy. Jestliže poslední jmenované často užívají dvě procenta populace (z toho 1 % denně, další 1 % několikrát týdně), u léků je to skoro šestinásobek. Alkohol denně nebo několikrát týdně užívá více než pětina populace, u cigaret je to více než třetina.

„V ordinaci jsem očekával více kokainistů hned po alkoholicích, ale ukazuje se, že větší problém mají lidé s léky,“ komentuje situaci adiktolog Aleš Kuda.

Podle průzkumu, který se uskutečnil v zemích střední Evropy, si léky proti bolesti bere denně nebo několikrát týdně 10 % populace. Především růst spotřeby hypnotik, jejichž užívání se za šest let zdvojnásobilo, vzbuzuje u odborníků značné znepokojení.

Z grafu níže je patrné, že denní užívání tlumicích léků je častější u žen (7 %) než u mužů (3 %).

Vraťme se ještě na moment k úvodnímu příběhu. Zlom nastal, když Šárka Červenková začala spotřebu léků partnerovi počítat. „Uvědomila jsem si, že situace je mnohem vážnější, než to vypadalo.“

Zjistila, že tyto typy léků velmi snadno spouštějí závislost a že jejich užívání má dost přísná pravidla. „Původně jsem si myslela, že léky jednoduše odstraním z dosahu partnera, jenže jsem se dočetla, že by to mohlo vyvolat silnou abstinenční reakci. Doporučuje se vysazovat pozvolna, ne naráz. A právě tohle byl problém a nebylo v mých silách to zvládnout, neměla jsem šanci partnera uhlídat.“

Zmíněné léky umějí tlumit úzkosti, ale neumějí vyřešit jejich psychologickou příčinu. Paní Červenkové se povedlo partnera přesvědčit, aby postupně pod dohledem lékařů přecházel na nenávyková antidepresiva. Nešlo to hladce, závislost se vracela s tím, jak partner neměl sílu dodržovat režim a pokračoval ve shánění léků na inzeráty. Opakovaně skončil na odvykačce v psychiatrické nemocnici. Jejich vztah nakonec ztroskotal.

Zneužívání tlumicích léků však není pouze doménou dospělých. Obavy odborníků vyvolává mimo jiné fakt, že tyto léky berou už i školáci.

„Když se můj syn hlásil na víceleté gymnázium, zrovna vrcholila jarní pylová sezona a on si nesl k přijímačkám i lék na tišení alergie, aby testy jen neprokýchal. A po návratu mi vyprávěl neuvěřitelnou historku,“ říká Silvie Koutná.

„To je neurol? Ptali se ho další čtyři uchazeči o studium, kteří seděli v jeho blízkosti. Vůbec nevěděl, o co jde, tak se na to doma ptal. A já zůstala úplně v šoku, když jsem si představila, že některé děti běžně užívají zklidňující léky. Vlastně jsem se hodně zlobila na rodiče, že se tak moc snaží, aby se jejich děti dostaly na výběrovou školu, že jim to chtějí pojistit klidně i tišícími léky. Já vím, že neznám okolnosti, ale čtyři děti zhruba z 20, které se sešly v učebně s mým synem? To je přece pětina a přijde mi to opravdu hodně,“ říká Silvie Koutná.

V absolutních číslech se odhady počtu Čechů, kterých se problém s nadužíváním léků týká, pohybují zhruba mezi 740 tisíci až 1,2 milionu lidí starších 15 let, upozorňuje Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků v ČR 2023. Zvláště postižená skupina jsou starší ženy, které často užívají analgetika a sedativa.

Z průzkumu lékárny Pilulka pak vidíme, jak denní užívání tlumicích léků roste s věkem. Zatímco v kategorii 35 let denně tyto léky bere zhruba procento populace, u čtyřicátníků jsou to už procenta dvě. Padesátníci a šedesátníci už jsou v denním užívání zastoupeni 7–8 procenty, a lidé nad 65 let dokonce 13 procenty.

Problém spočívá v nadměrném a častém užívání léků, nezřídka bez lékařského předpisu. Výzkum ukázal, že až 125 tisíc lidí si je vědomých svého nadužívání sedativ a anxiolytik (léků odstraňujících úzkost, psychickou tenzi a napětí, strach či trému).

Aleš Kuda upozorňuje, že zneužívání léků nastává, když je lidé užívají bez lékařského předpisu nebo si je shánějí na černém trhu. Někteří jeho klienti denně užívají až 30 tablet hypnotik.

Citovaný průzkum také odhalil, že nejvíce závislí na lécích proti bolesti jsou ovdovělí lidé, ti s finančními problémy, senioři a rozvedení. Kuda poukazuje na to, že závislost na léčivech je komplikovanější než u alkoholu či klasických drog, a zdůrazňuje, že odvykání by mělo být dlouhodobým procesem.

V Česku navíc chybí příslušné preventivní programy proti zneužívání léků, což je podle Kudy velkým společenským dluhem. Doporučuje kontrolu předepsaných léčiv a regulaci reklamy. Rodiny by měly být zapojeny do prevence, aby nedocházelo k užívání léků před dětmi, podobně jako je to u alkoholu.

Podle expertů lze nadměrné užívání léků rozpoznat, když je člověk bere déle, než je doporučeno, nebo ve vyšších dávkách. Problémy se spánkem, které by měly být s pomocí medikamentů řešené jen dočasně, jsou naopak často léčené dlouhodobě. To vede nejen k fyzickým problémům, ale i k psychickým a behaviorálním poruchám.

Experti se shodují, že rozhodně pomůže zvýšení zdravotní gramotnosti a důvěry v lékárníky, namísto spoléhání na informace z internetu. Samoléčba může sice ušetřit čas a finance, ale klíčové je správné poradenství a důvěra v odborníky.

Redakce zná totožnost všech osob, jejichž příběhy jsou v článku popsané. Jména jsou pozměněna kvůli zachování anonymity a ve snaze předejít možnému zhoršení situace.