Česko, skládka Evropy? Do země ročně míří přes 160 tisíc tun plastů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Největším vývozcem plastových odpadků je Evropa: každoročně jich vyveze 3,9 milionu tun. Část odpadu se naloží na lodě, kterými putuje do asijských zemí a Turecka. Největší podíl je však exportován do sousedních států.

A Česká republika není výjimkou. Data společnosti Our World in Data ukazují, že v loňském roce se do Česka dovezlo přes 166 tisíc tun plastových odpadků. 80 tisíc tun tohoto odpadu bylo naopak vyvezeno. Dovoz odpadu je navíc na vzestupu, jeho vývoz naopak klesá.

Podle Miriam Loužecké, zástupkyně tiskového mluvčího České inspekce životního prostředí, jsou důvodem peníze. „Obecně lze konstatovat, že motivace je čistě ekonomická, kdy cena za zpracování – tedy odstranění – odpadu je vyšší v zemi odeslání než v zemi příjmu,“ říká Loužecká pro Seznam Zprávy.

V datech o dovozu a vývozu plastového odpadu do Česka je patrná výrazná změna v roce 2017. V tomto roce totiž měla i na odpadky v Česku významný vliv Čína. V roce 2017 čínská vláda zakázala dovoz téměř všech typů plastů, přestože do roku 2016 země importovala více než polovinu veškerých světových odpadků. V roce 2018 se počet dovezených plastů do Číny propadl na jedno procento.

Čínská vláda tak rozhodla kvůli obavám ze znečišťování vodních zdrojů. Zákaz se netýkal jenom plastů, ale i oblečení, papíru a dalších 21 odlišných typů odpadu. Toto omezení ovlivnilo celý svět – od roku 2017 se vývoz plastových odpadků propadl na méně než polovinu.

Evropa najednou své odpadky neměla kam vyvážet. „V oblasti například nerecyklovatelných, tedy směsných plastů se země EU snaží najít nové vývozní destinace po zákazu či zpřísnění podmínek vývozu zejména do asijských zemí, jelikož pro tyto odpady fakticky nejsou zpracovatelské kapacity,“ uvedla Loužecká.

Jak dodala, riziko dovozu do Česka není třeba v procesu spalování odpadů – dováží se odpady zejména pro cementárny, které mají povolení pro jejich spoluspalování a musí dodržovat environmentální limity pro spalování odpadů –, ale v tom, že Česká republika nemá dostatek kapacit pro využití např. plastových výmětů a tyto odpady musí nadále skládkovat.

„Rizikem jsou také dovozy k tzv. předstíranému využití, kdy odpady jsou fakticky dováženy do nedovolených skladů, k zásypům nebo přímo na skládky odpadů. V takovém případě hrozí riziko, že zahraniční odpady zůstávají zcela bez využití v Česku. V současné době lze hovořit o dobře organizovaném a výdělečném nelegálním byznysu, proto se daleko více než v předchozích letech této problematice začínají věnovat orgány činné v trestním řízení,“ podotýká Loužecká.

Také Ondřej Charvát z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí pro Seznam Zprávy potvrdil, že vývoz odpadu bez dalšího využití je nelegální. „Je potřeba zdůraznit, že přeshraniční přeprava odpadů určených k odstranění, například spálením nebo uložením na skládku, je přímo ze zákona zakázána. Odpady se tedy dovážejí jen pro další využití, tedy recyklaci včetně energetického využití jako palivo,“ říká Charvát.

Zpracování odpadů v Česku může být pro okolní státy výhodné kvůli nižší kupní síle, a je proto levnější než v zemi vývozu. „Vývozci jsou díky ekonomické síle a poplatkové politice v zemi vývozu schopni i takzvaně přeplatit české odpady u koncových zařízení k využití odpadů v ČR,“ upozorňuje Loužecká.

Česká inspekce životního prostředí redakci potvrdila, že kvůli dovozu odpadu končí více plastů na skládkách, než by muselo. „Tímto způsobem mimo jiné dochází k  vytlačování českých plastových odpadů do skládek odpadů,“ říká zástupkyně tiskového mluvčího.

Ministerstvo životního prostředí je však přesvědčeno, že tento problém skončil v roce 2021, kdy začaly platit nové odpadkové zákony. „Vzhledem k významně přísnějšímu nastavení nového odpadového zákona je podstatně vyšší preference využívání odpadů vznikajících na území České republiky před odpady dováženými tak, aby bylo zajištěno optimální prostředí pro české subjekty k plnění jejich povinností vyplývajících ze zákona,“ tvrdí Charvát.

Vývoz odpadu může mít v zemích, kam se dováží, negativní ekologický vliv. V chudších asijských státech jsou běžné velké skládky, na kterých odpadky nejsou dostatečně zabezpečeny, takže kontaminují půdu či okolní vodu. Z té se pak mohou dále dostat do oceánů.

Podle společnosti Our World in Data (OWID) více než 80 procent všech plastů, které se do moří a oceánů z půdy dostanou, pochází právě z asijských řek. Z evropských řek a toků Severní Ameriky se dostane do oceánů pouze pět procent plastů, které se v nich nacházejí.

Svůj podíl na znečišťování asijských řek ale částečně mají i země, jež velké množství plastového odpadu na kontinent vyvážejí.

„Odhaduji, že několik procent plastů v oceánech může pocházet z vývozu z bohatých zemí, až 5 % je reálný odhad,“ píší odbornice v analýze společnosti OWID. Podle autorů je podíl na znečišťování oceánů exportem plastů spíše malý, jelikož většinu vyvezených plastů tvoří plasty recyklovatelné, které se znovu využijí.

Ve světě se ročně vyprodukuje kolem 350 milionů tun plastového odpadu, z čehož se recykluje pouze 20 procent. Celkově se tedy obchoduje přibližně pouze s dvěma procenty vyhozených plastů. A recyklovatelné plasty jsou pro země mnohdy důležitým zdrojem příjmů.

Recyklace totiž často může být finančně výhodnější než výroba nových plastů. Podle britského deníku The Guardian však země globálního jihu (alias rozvojové země) nezvládají správně zpracovávat ani své vyprodukované plasty. Dovoz odpadu ze zahraničí tak situaci nepomáhá.

Šipkou můžete překliknout na druhou část grafu.

Na počet obyvatel v Evropě vyveze nejvíce odpadků Slovinsko (62,6 tuny na obyvatele za rok) a Nizozemsko (36,5 tuny). Tyto země ale zároveň nejvíce plastového odpadu dovážejí. Jedná se tedy o takzvané reexportní země, které jsou pro odpad jen tranzitní zemí, z níž putuje dál. I proto je velmi těžké určit, odkud vyvezené odpadky původně pochází.

Šipkou můžete překliknout na druhou část grafu.

V České republice se v roce 2021 vyvezlo 7,47 tuny plastových odpadků na každého obyvatele, tedy celkem přes 80 tisíc tun. Zároveň se však dovezlo více než dvakrát tolik plastového odpadu, tedy 15,5 tuny na obyvatele.