Česko se otevřelo pracovním přistěhovalcům, na trhu jsou vítaní Filipínci či Indové

V roce 2022 cizinci (občané EU i ze třetích zemí) tvořili 10 procent obyvatelstva ČR (v roce 2021 byl podíl zhruba šest procent). Nárůst je způsoben zdaleka nejvíc uprchlíky z Ukrajiny, jichž bylo podle dat Českého statistického úřadu na území ČR k 1. lednu 2023 zhruba 500 tisíc.

Ukazuje se však, že významně rostou také počty cizinců z dalších zemí: za posledních pět let v Česku přibylo 7000 občanů Rumunska, 6500 Ruska a 6500 Vietnamu, 5500 ze Slovenska a 5000 z Maďarska. Zdaleka nejrychleji pak přibývá občanů Filipín, Indie nebo Srbska.

Děje se tak v důsledku vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec, který zajišťuje agendu kolem přijímání specialistů z ciziny.

Nejde ale zdaleka o hromadné nábory pro velké podniky. „Poptávka je obrovská a cizinci jsou zaměstnáváni plošně po celé republice,“ říká pro Seznam Zprávy Monika Pouzarová, z Odboru usnadňování obchodu a služeb Hospodářské komory ČR. „Zájem o cizince mají firmy všech velikostí, od jednotek zaměstnanců až po tisíce.“

Graf výše ukazuje občany zemí mimo Evropskou unii (bez Ukrajiny), kterých v Česku přibývá rychlým tempem. Kupříkladu počty Filipínců se zde od roku 2018 znásobily téměř pětkrát – jsou nejrychleji rostoucí skupinou v této množině zemí. Následují občané Indie, jejichž počet se zdvojnásobil, podobně jako počty občanů Srbska nebo Turecka.

Program ekonomické migrace pomáhá firmám získávat nedostatkové kvalifikované zaměstnance, avšak Ministerstvo financí váhalo s jeho prodloužením. Podniky upozorňovaly, že čekají na vyřízení pracovních povolení několik měsíců, a byly proti tomu, aby ministerstvo krátilo finance právě v této oblasti. „Z našeho pohledu se jedná o velmi dobře investované peníze, protože pracovníci ze zahraničí v Česku odvádějí daně, a přispívají tak i do státní kasy,“ řekla pro Seznam Zprávy Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ministerstvo financí nakonec ustoupilo argumentům, že ekonomická migrace je pro firmy i pro stát výnosná.

A počty pracujících cizinců, speciálně pak občanů Filipín či Mongolska, v Česku ještě porostou. Vláda totiž nakonec navýšila kvóty v programech navázaných na cizinecký zákon. Například občané Filipín v Česku dosud dostávali povolení pracovat zhruba v počtu 2300 osob ročně. V roce 2024 ale toto číslo vzroste na 10 300 ročně.

Na konci srpna 2021 žilo v České republice legálně 415 765 cizinců ze třetích zemí, což představuje 3,9 procenta celkové populace. Většina z nich, přibližně 52 procent, má povolení k trvalému pobytu. Největší zastoupení mají občané Ukrajiny, Vietnamu a Ruska, kteří tvoří více než 70 procent všech cizinců ze třetích zemí.

Cizinci do ČR přicházejí především za prací (54 %), ale také za rodinou nebo studiem. Pozorujeme také trend stárnutí mezi cizinci a zvyšující se počet cizinců v důchodovém věku. Zároveň ale stoupá i počet cizích dětí a studentů v českých školách, což je považováno za pozitivní trend směřující k lepší integraci.

Od roku 2014, kdy byly změněny zákony o občanství, se zvýšil počet cizinců ze třetích zemí, kteří získali české občanství, aniž by se museli vzdát občanství původního. V roce 2020 dosáhl tento počet 2656 lidí. Největší podíl nových občanů České republiky přišel z Ukrajiny (942 osob), Ruska (521 osob), Vietnamu (89 osob) a Běloruska (112 osob).

Změna legislativy očividně podporuje integraci cizinců v české společnosti, což se odráží v dynamicky rostoucím počtu těch, kteří se stali plnohodnotnými českými občany.

Jak se vyvíjela skladba cizinců v průběhu času, ukazuje následující graf zobrazený jako „příběh“. Kliknutím na horní šipky projdete celé třicetileté období zrychleně po dekádách, ale můžete si přehrát také celé období postupně po jednotlivých letech kliknutím na tlačítko play.

Odhlédneme-li od absolutních počtů cizinců, zachycených v grafu výše, a zaměříme´-li se na zaměstnance, podíly budou trochu jiné. Před koronavirovou krizí byli nejzastoupenějšími cizinci v Česku Slováci. „V roce 2018 tvořili 36 procent z celkového počtu cizinců pracujících ve mzdové sféře ČR,“ uvádí studie Svazu průmyslu a dopravy.

V pořadí druhými nejzastoupenějšími cizinci ve mzdové sféře České republiky byli v roce 2018 Ukrajinci s podílem 17 procent. Mezi roky 2018 až 2021 se počet Ukrajinců neustále přibližoval k počtu Slováků, až se v roce 2021 dostali Ukrajinci početně téměř na úroveň Slováků. Rozdíl v počtu byl přibližně tisíc ve prospěch Slováků.

„Za předpokladu, že by uvedený trend pokračoval a nezmění jej například dopady války na Ukrajině, stanou se Ukrajinci nejvíce zastoupenými zaměstnanými cizinci ve mzdové sféře. Třetími nejzastoupenějšími cizinci ve mzdové sféře ČR jsou Poláci, jejichž podíl mezi cizinci poklesl z 11 procent v roce 2018 na osm procent v roce 2021,“ uvádějí autoři a autorky studie.

Sociální dávky čerpají cizinci ze třetích zemí v České republice minimálně. Podle dat Českého statistického úřadu v červnu 2021, tedy před vypuknutím krize na Ukrajině, tvořili jen 2,3 procenta z celkového objemu vyplacených sociálních dávek – například dávek v hmotné nouzi, příspěvků na bydlení či přídavků na dítě. Tento nízký podíl ukazuje, že za normálních okolností cizinci v ČR nejsou na sociálním systému příliš závislí, a spíše přispívají k ekonomice země svou pracovní aktivitou.

V grafu níže jsou některé údaje potlačené kvůli lepší přehlednosti, nicméně pokud chcete zobrazit, jak se vyvíjel například počet cizinců ze Severní Ameriky, je možné samozřejmě kliknout na příslušnou ikonu a linka se zvýrazní.

Počet legálně pobývajících cizinců dosáhl v loňském roce 1,1 milionu evidovaných osob (v roce 2021 to bylo 660 tisíc osob), což představuje navýšení téměř o půl milionu osob.

Podíl cizinců s trvalým pobytem je zhruba 30 procent, zatímco v roce 2021 byl téměř poloviční. Mezi cizinci dominují občané z třetích zemí (80 procent), zatímco občanů EU je zhruba 20 procent. I tyto změny jsou způsobeny uprchlíky z Ukrajiny.

Ukrajinců je přitom v Česku ve skutečnosti méně, než uvádějí data ČSÚ. Od začátku ruské agrese do 1. dubna 2023 vydalo Ministerstvo vnitra celkem 504 107 dočasných ochran. Už v dubnu ale ministerstvo počty upřesnilo: „V rámci registračního procesu jsme získali aktuální informace o počtu osob, které chtějí i nadále zůstat v České republice. K 1. dubnu evidujeme 325 742 osob s dočasnou ochranou. Toto číslo zahrnuje jak osoby, které si dočasnou ochranu prodloužily, tak osoby, které o ni požádaly v letošním roce. Tento výsledek odpovídá našim odhadům,“ sdělila na jaře médiím Pavla Novotná, ředitelka Odboru azylové a migrační politiky. Z těchto osob je v produktivním věku 68 procent, z nich tvoří 65 procent ženy a 35 procent muži. Mezi držiteli dočasné ochrany je aktuálně 28 procent dětí a čtyři procenta seniorů.

Nejvíce držitelů dočasné ochrany je v Praze, Brně a Plzni. V přepočtu na počet obyvatel se pak nejvíce osob s dočasnou ochranou nachází v okresech Tachov, Plzeň-město a Cheb. Zhruba jedna třetina z celkového počtu udělených dočasných ochran zanikla. Ve většině případů šlo o osoby, které se vrátily zpět na Ukrajinu. Další ukončily dočasnou ochranu na vlastní žádost (5 %) nebo odešly do jiného státu EU (1,5 %).

Ihned po únorové invazi Ruska na Ukrajinu aktivovala Evropská unie směrnici o dočasné ochraně. Zjednodušeně řečeno jde vlastně o krizový „náhradní plán“, který se spustí v situaci, že mnoho lidí najednou potřebuje pomoc. Je to rychlý způsob, jak těmto lidem pomoci a zároveň rozprostřít zátěž mezi členské země, aby nezačaly kolabovat jednotlivé azylové systémy.

„Režim dočasné ochrany umožňuje požívat práv, mezi něž patří povolení k pobytu, přístup na trh práce a k bydlení, lékařská pomoc a přístup dětí ke vzdělávání,“ vysvětluje na svých stránkách Rada Evropské unie.

„Mechanismus dočasné ochrany v současné době (k 31. 7. 2023) využívá více než 4,1 milionu osob z Ukrajiny,“ uvádí Rada. „Zeměmi EU, které přijaly největší počty osob z Ukrajiny požívajících dočasné ochrany, jsou: Německo (1 153 865 osob), Polsko (971 080 osob) a Česko (357 540 osob).“ Kompletní přehled všech zemí s aktuálními daty o uprchlících z Ukrajiny je zachycen v mapě.