Česko patří v počtu dětí k premiantům Unie

Počet dětí na ženu v Česku poslední roky stoupá, přesto však plodnost není dostatečně vysoká na zachování populace. Situaci podle demografů zachraňují migranti a zlepšující se zdravotnická péče.

Nová data ze Sčítání lidu ukazují, že v roce 2021 připadalo na jednu Češku ve věku 15 a více let 1,57 dítěte, ve velkých městech je však počet dětí na jednu ženu výrazně nižší než jinde. Nejméně dětí připadá na jednu Pražačku (1,21 dětí). Naopak nejvyšší plodnost je na Vysočině, kde vychází na jednu ženu 1,74 dítěte.

Podle demografů Tomáše Fialy i Kryštofa Zemana je však přesnější sledovat konečnou plodnost, tedy počet dětí na ženy ve věku 50 a více let. Podle odborníků je plodnost (stejně jako úhrnná plodnost) nepřesná, jelikož je pravděpodobné, že mladší ženy ještě budou mít děti. Konečnou plodnost, která s výjimkou Prahy nabývá hodnoty kolem dvou dětí, nabízí druhá část grafu.

„Počet dětí žen narozených před 50 a více lety tedy dosahoval téměř hodnoty 2,1 potřebné pro zajištění reprodukce obyvatelstva bez migrace. Pouze dvě děti nestačí, protože některé narozené děti se nedožijí dospělosti a především proto, že se rodí zhruba 106 chlapců na 100 děvčat,“ říká Tomáš Fiala.

Doplňuje také, že i kdyby se hypoteticky podařilo zcela eliminovat úmrtnost osob do 50 let, průměrný potřebný počet dětí na jednu ženu pro zajištění reprodukce by musel být 2,06, což by bylo v průměru na 100 žen 106 chlapců a 100 děvčat. V roce 2021 byla konečná plodnost 2,036.

Kryštof Zeman přitom upozorňuje, že populace nadále zůstává stejná. „Pokud je aktuální hodnota konečné plodnosti nižší, dlouhodobě bude populace klesat, ale pouze teoreticky. Vstupují tam také úmrtnostní poměry, které se dlouhodobě zlepšují, a prakticky rovněž migrace, která má v posledních 30 letech v ČR pozitivní bilanci. Takže se rozhodně nedá říci, že by populace vymírala. Ostatně od 2. světové války je počet stabilní okolo 10 milionů.“

V hlavním městě je zároveň nejvyšší podíl žen, které žádné děti nemají: jedna bezdětná žena (15 a více let) připadá na každých 3,12 matky. Situace je obdobná v Brně, Plzni a Olomouci.

„I ukazatel konečné plodnosti jasně potvrzuje výrazně nižší počet dětí v Praze v porovnání s ostatními kraji. Je to celosvětový trend, že lidé ve velkoměstech mají zpravidla méně dětí. Jednou z příčin může být, že lidé, kteří dávají přednost pracovní kariéře či jiným způsobům seberealizace, než je založení rodiny, zpravidla vyhledávají bydlení ve velkých městech, kde je více zajímavých atraktivních příležitostí i větší anonymita,“ vysvětluje Fiala.

Naopak nejmenší podíl bezdětných žen je v Sokolově, kde připadá jedna bezdětná na 5,5 žen s dětmi. Sokolov následují Louny (jedna bezdětná žena na 5,45 matek), Jeseník (5,42) a Kutná Hora (5,41).

Kryštof Zeman se domnívá, že důvodem může být i vidina založení rodiny mimo velká města, která statistiky ovlivní. „Do větších měst se například koncentrují mladí lidé a lidé s vyšším vzděláním. Dále má vliv třeba to, že lidé se před založením vlastní domácnosti můžou stěhovat z města do zázemí, jako je příklad Prahy a Středočeského kraje.“

V žebříčku plodnosti Evropské unie si Česká republika v porovnání s ostatními státy vede dobře. Nejvyšší úhrnnou plodnost v EU má Francie (1,83 živě narozených dětí na jednu ženu ve věku 15-49 let), následovaná Rumunskem (1,8 dětí) a právě Českem (1,71 dětí). Naopak nejnižší plodnost je na Maltě, kde se rodí pouze 1,13 dětí na jednu ženu, ve Španělsku (1,19) a Itálii (1,24).

Nejnovější data unijního statistického úřadu Eurostat z roku 2020 také ukazují, že průměrná úhrnná plodnost všech států byla 1,5 dítěte na jednu ženu v reproduktivním věku. „Jedná se o malý pokles od nedávného vrcholu v roce 2016 (1,57). Stále se však jedná růst plodnosti oproti roku 2001 (1,43),“ informuje Eurostat.

Jiřina Kocourková, vedoucí katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, pro Seznam Zprávy potvrdila, že úhrnná plodnost stoupá v Česku i Francii již delší dobu. „Pokud jde o dlouhodobější trendy, úhrnná plodnost roste v Česku již od skončení předchozí ekonomické krize, tedy od roku 2012, a v současné době Česko spolu s Francií vykazuje nejvyšší úhrnnou plodnost v Evropě.“

Kocourková se domnívá, že Česko oproti EU v plodnosti vyniká hned kvůli několika důvodům. „Až do příchodu krize způsobené covidem-19 byla česká ekonomika stabilní a vykazovala růst HDP, a především mladí lidé po ukončení vzdělání nacházeli rychle pracovní místa, byla téměř nulová nezaměstnanost, a mohli si dovolit pronájmy bytů a založení rodiny.“

Zároveň je podle demografky v České republice kvalitně nastavená podpora rodičů. „Příznivá a neustále se zlepšující rodinná politika, která je založena na podpoře skloubení práce a rodiny - rozvoj podpory služeb péče o nejmenší děti a neustálé zlepšování flexibility čerpání rodičovského příspěvku,“ popisuje Kocourková další důvod s tím, že zároveň již pět let stagnuje věk matek při prvním dítěti.

Populaci Evropské unie rovněž výrazně ovlivňuje migrace. V EU postupně stoupá poměr žen, které porodí v jiné zemi, než se samy narodily. V roce 2020 se v EU 21 procent dětí narodilo právě těmto matkám. Jak ale ukazují data Eurostatu, mezi členskými státy jsou značné rozdíly.

Nejvyšší poměr dětí narozených matkám z jiné země mělo Lucembursko (64 %) následované Kyprem (39 %). Vysoký podíl, jednu třetinu dětí, zaznamenala rovněž Malta a Belgie. Na druhou stranu, devět zemí mělo pouhým 10 procent dětí narozených ženám cizinkám. Nejmenší podíl tvořily tyto ženy ve východních zemích - v Bulharsku a na Slovensku (obě 2 %) a v Litvě (3 %).

V průměru mají v EU ženy své první dítě ve 29,5 roku. Nejmladší jsou matky v Bulharsku (26,4 roku při prvním dítěti) a Rumunsku, Slovensku a Litvě (mírně přes 27 let). Naopak nejpozději mají první dítě ženy v Itálie (31,4 roku) a Španělsku (31,2 roku). Češky, které mají děti v průměru ve 28,5 roku, tedy patří v Unii spíše k mladším matkám.