Článek
Seznam Zprávy zpracovaly všechny odpovědi kandidátů na kompletní sadu téměř stovky otázek do volební kalkulačky. Konkrétně jich bylo 98 a ve 31 z nich se všichni kandidáti beze zbytku shodli.
Končí zemanovské vycházky za hranu Ústavy
Zdaleka nejvíc je vidět, jak se kandidáti ve svých postojích vrací zpátky do mezí daných Ústavou, ke komunikaci se všemi seriózními médii, otevření Hradu a zveřejňování platů vysokých hradních úředníků. Všichni se rovněž shodují, že první dáma či první muž by měli být aktivní.
Podstatná shoda panuje také u toho, že hlava státu má ctít nezávislost soudů a nijak nevstupovat do jejich rozhodování, a to ani snahou jim cokoli doporučovat. (Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v roce 2019 uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách. Podle Zemana nešlo o ovlivňování, ale pouze o „doporučení“ a tedy „vyjádření názoru“.)
Pozn.: V grafu jsou použity zkrácené formulace otázek, jejich přesné původní znění je ve volební kalkulačce, viz odkaz níže. Všichni kandidáti odpovídali na otázky v totožném znění. Po vyhodnocení kalkulačky se zobrazí všechny odpovědi i s případnými komentáři jednotlivých kandidátů.
Nikdo neplánuje selektovat pozvánky na slavnost 28. října a posílat je jen vybraným ústavním činitelům, všichni se shodují i v tom, že prezidentské sídlo by mělo zůstat na Pražském hradě. (Pražský hrad je bývalé sídlo českých králů, pro prezidenty v jiných zemích však není obvyklé, že úřadují v bývalých královských sídlech.)
Shody mezi všemi kandidáty panují i napříč dalšími tématy: od prosazování energetické soběstačnosti přes zastávání se lidí v tíživé ekonomické situaci až po vyvíjení úsilí směrem k rovnému přístupu ke vzdělání pro všechny děti.
Další společné téma, na němž se kandidáti téměř bez výjimky shodují (jen Karel Diviš uvádí neutrální odpověď „nevím/nemám jednoznačný názor“), je postoj k vyvracení dezinformací: Pokud se hlava státu dozví, že se ve veřejném prostoru šíří nepravdivé nebo zkreslené informace, měla by je veřejně uvádět na pravou míru.
Porovnání všech odpovědí z volební kalkulačky
Všichni kandidáti dostali totožné znění otázky na různá témata. Na stejné znění otázek pak odpovídají také uživatelé prezidentské volební kalkulačky a porovnávají, jak se se kterým z kandidátů shodují.
V této analýze pak porovnáváme jednotlivé kandidáty mezi sebou.
Ve třetině z 98 otázek se všichni beze zbytku shodují. Ve zbývajících dvou třetinách se odpovědi rozcházejí s tím, že nejčastěji se ze skupiny vyděluje Jaroslav Bašta (jinými slovy se nejméně shoduje s ostatními kandidáty).
Jak se s kandidáty a kandidátkou shodujete vy?
Své postoje si můžete s jednotlivými kandidáty porovnat sami ve volební kalkulačce. Na závěr se zobrazí kompletní přehled všech odpovědí všech kandidátů i s jejich případnými komentáři k jednotlivým otázkám.
Všichni kandidáti považují za nepřijatelné, aby prezident porušoval vlastní oficiální nařízení. K tomu se uchýlil Miloš Zeman, když udělil milost Jiřímu Kajínkovi a později řediteli Lesní správy Lány Miloši Balákovi.
Žádosti o milost shromažďuje Ministerstvo spravedlnosti; prezident Zeman určil, že mu je má předávat pouze v případech, kdy žadatel trpí závažnou chorobou. Například odsouzený ředitel Lesní správy Lány o milost vůbec nepožádal, prezident ministerstvo zcela obešel a milost mu udělil.
Ani jeden z kandidátů si nepřeje, aby se Česká republika orientovala na Východ, aby se znovu zavedl trest smrti a nechtějí ani zákaz interrupcí. Shodují se také v tom, že by se neměly zavádět kvóty pro ženy při obsazování vysokých veřejných funkcí ani trest smrti.
Nejblíž k sobě mají Nerudová a Fischer, nejdál od sebe stojí Nerudová a Bašta
Při porovnání všech odpovědí na všechny otázky lze zároveň zachytit názorovou blízkost jednotlivých kandidátů. Na zjednodušeném schématu je vidět, jak k sobě mají jednotliví kandidáti blízko.
Ukazuje se, že názorově nejblíže k sobě mají senátor Pavel Fischer a ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. K nim má pak blízko senátor Marek Hilšer a také generál Petr Pavel. Na opačném konci proti nim pak stojí poslanec Jaroslav Bašta.
Analýza blízkosti názorů
Pro analýzu všech odpovědí do volební kalkulačky jsme použili statistickou metodu analýzy hlavních komponent.
Každý bod v grafu představuje jednoho kandidáta/ku. Vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často odpovídali ve shodě. Kdyby někteří dva odpovídali vždy stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe jsou, tím častěji hlasovali právě opačně.
Pro zjednodušení si lze představit, že graf ukazuje, jakou by měli shodu, kdyby si navzájem porovnávali vyplněnou volební kalkulačku. Když vyplňuje kalkulačku například Petr Pavel, má sám se sebou shodu logicky 100 %. S Danuší Nerudovou už se ale shoduje méně, v našem případě konkrétně 78 %. To samé kupříkladu Tomáš Zima. Sám se sebou se shoduje ze 100 %, s Jaroslavem Baštou už se ale shoduje jen ze 68 %.
Model zobrazený v grafu je zjednodušená verze prostorové analýzy, v níž jsme pro snazší pochopení zanechali pouze dva rozměry.
Více o metodě najdete zde.
Neshody kandidátů na dvou třetinách témat
Nejednotné názory panují u dvou třetin témat, od toho, zda by měla hlava státu symbolicky vyvěšovat na hradním nádvoří vedle české vlajky také vlajku evropskou, případně vyjadřovat solidaritu s Ukrajinou nebo třeba s Izraelem. Všechny tři vlajky za Miloše Zemana na hradním nádvoří v různou dobu vlály.
Kandidáti se neshodují ani v tom, zda má mít prezident/ka povinnost jmenovat navržené soudce a soudkyně. Rozcházejí se také v tom, zda je pro úřad prezidenta/ky přijatelný i člověk, který byl za totality členem komunistické strany.
Jaroslav Bašta jako jediný říká, že by Česká republika měla vystoupit z EU a NATO a nesouhlasí s tím, aby NATO v této době posilovalo obranu ve svých členských zemích na východě Evropy. Kloní se také k tomu, aby Česko zcela zastavilo vojenskou pomoc Ukrajině.
