Hlavní obsah

Česká republika slaví kulatiny. Podívejte se, jak se za 30 let změnila

Foto: Pixabay.com

Česká republika vznikla 1. ledna 1993.

Starší, vzdělanější, zadluženější. Podívejte se, jak se změnila Česká republika za třicet let svojí existence.

Článek

Byl první den roku 1993, průměrná teplota -8,3 °C a na mapě světa bylo o jeden stát víc. Právě 1. ledna totiž zaniklo Československo a vznikly dvě samostatné republiky. Data Českého statistického úřadu ukazují, jak se Česká republika od té doby vyvíjela.

Pokud jde o počet obyvatel, žádná velká revoluce se nekonala. Zatímco v roce 1993 bylo v České republice 10,334 milionu lidí, předloni bylo toto číslo o necelých 200 tisíc vyšší.

Zatímco počet obyvatel se výrazně nezměnil, zásadní proměnou prochází věková struktura a naděje na dožití. Průměrný věk stoupl z 36,8 roku na 42,8. Naděje na dožití při narození u mužů stoupla z 69,3 roku na 74,1 a u žen z 75,5 roku na 80,5.

Kalkulačku pro výpočet průměrné naděje dožití vytvořil vědecký redaktor SZ Pavel Kasík.

Index stáří neboli poměr počtu obyvatel ve věku 65 a více let k počtu obyvatel ve věku 0–14 let stoupl z 66,8 procenta na 128,1 procenta.

Celkem výrazně za posledních třicet let stoupla také vzdělanost populace. Zatímco v roce 1993 mělo vysokoškolské vzdělání necelých osm procent populace starší patnácti let a bez vzdělání nebo se základním vzděláním bylo 27,6 procenta Čechů, v roce 2021 zastupovali vysokoškoláci pětinu obyvatel a nejméně vzdělaná skupina 13 procent.

Zejména výrazný je tento skok u žen. Polepšily si z 5,7 procenta na 21,7 procenta u vysokoškolského vzdělání, naopak bez vzdělání a se základním jich ubylo na 15,6 procenta z 35,5 procenta v roce 1993.

Výrazný pokrok se odehrál také v ekologii. Například emise znečišťujících látek, které dlouhodobě Český statistický úřad sleduje, dlouhodobě klesají. Třeba takzvaných tuhých znečišťujících látek Česko v roce 1993 emitovalo 235,5 tisíce tun ročně, v roce 2020 to bylo 5,3 tisíce tun. Oxid siřičitý klesl z 1,162 milionu na 47,4 tisíce.

Dlouhodobě také Čechům roste průměrná měsíční mzda. Zatímco na začátku století byla 13 219 korun, předloni atakovala hranici 38 tisíc za měsíc.

Starší data sice statistici evidují, v roce 2009 však došlo ke změně zjišťování a prezentaci výsledků ve statistice práce a mezd. Časovou řadu ČSÚ přepočítal až do roku 2000, data z předchozího období však zůstala v původní podobě. Z tohoto důvodu není možné korektně srovnávat současné mzdy s těmi před rokem 2000.

Růst průměrné mzdy ale ukazuje jen část celkového obrázku, loňský rok poznamenala vysoká inflace. Ta přesto nedosáhla hladiny, se kterou Česká republika začínala svou existenci. K roku 1993 statistici evidují inflaci 20,8 procenta – a o dva roky dříve, ještě v československém kontextu, byla dokonce na hodnotě 56,6 procenta.

Dlouhodobě také roste státní dluh. Zatímco v roce 1993 měl hodnotu 158,8 miliardy korun, v roce 2009 překonal hranici jednoho bilionu a v roce 2020 dokonce dva biliony. Zároveň vzrostl poměr státního dluhu k HDP, který v roce 2021 překonal hranici 40 procent.

Doporučované