Unikátní průzkum: Dnešní děti čtou úplně jinak

Čtení. Není to jen zábava, ale i trénink. Čtení učí naslouchat a přemýšlet, ale také se lépe se vyjadřovat. Zvětšuje nám slovní zásobu, umí nabudit mozek a fantazii, trénuje nás v soustředění. Díky čtení můžeme lépe porozumět lidským emocím, motivacím a vztahům, což posiluje naši schopnost empatie a komunikace s druhými. Samá pozitiva, že?

Z průzkumu, který Seznam Zprávy provedly v průběhu srpna na platformě Výzkumník Seznam, lze vyčíst zajímavý obraz o čtenářských preferencích a způsobech absorbování informací.

Pozor, procenta v grafu nelze sčítat, protože respondenti měli možnost volit více odpovědí současně.

Papírové knihy zůstávají stále populární (preferuje je 76 % populace). Za nimi s odstupem následují elektronické knihy (23 %). Zhruba pětina respondentů upřednostňuje poslech (22 %). Další necelá pětina (18 %) dotázaných nesáhne ani po jednom z těchto médií.

Data také poskytují vhled do toho, jak způsoby četby či poslechu knih lidé kombinují.

Jisté pravidlo lze sledovat i ve způsobech, jak se lidé dostávají k obsahu knih. Ze čtenářů papírových knih čtvrtina také poslouchá audioknihy. Z těch, kdo papírové knihy nečtou, sáhne po audioknize jen 16 procent a po e-knize 15 procent.

Čtenáři a čtenářky e-knih častěji preferují i poslech audioknih (37 %), zatímco z těch, kdo nepreferují elektronické knihy, sáhne po audioknize jen 17 procent.

„Je to úžasný pocit. Čtení přináší množství nápadů. Pomáhá důkladněji přemýšlet. Je to lepší než televize, a dokonce i než internet. Díky čtení lépe porozumíte světu. Čtení je základním kamenem pro vytvoření návyku dokončovat věci… Zmínil jsem se, že je to úžasný pocit?“ popisoval před lety úspěšný autor Julien Smith, když spustil akci, která motivovala veřejnost k přečtení jedné knihy týdně.

Než s tím šel na veřejnost, sám četl knihu týdně v posledních pěti letech. Průměrná kniha, kterou přečetl, měla 250-300 stran. Postupoval systematicky, rozpočítal si to zhruba na 40 stran denně - což zní lépe než 52 knih za rok.

A přesně tolik knih, tedy více než 50 ročně, čtou jen zhruba tři procenta lidí. Zbytek, jak ukazuje graf výše, čte podstatně méně.

Zhruba polovina lidí nepřečte ani deset knih ročně (21 % přečte mezi šesti a deseti knihami a 32 % nepřečte ani pět knih za rok).

Na otázku, zda lidé čtou nyní více, nebo méně než před deseti lety, uvedla největší část respondentů (37 %), že dnes čte méně. Čtvrtina (24 %) si myslí, že čte zhruba stejně.

Pětina (20 %) respondentů uvedla, že dnes čte více. Zhruba 15 procent respondentů neví.

U otázek, které se týkaly generačního srovnání, byly rozdíly mezi dětmi a rodiči, případně prarodiči hodně velké. Více než polovina rodičů (54 %) a stejně tak více než polovina prarodičů (56 %) uvádí, že ve stejném věku, jako jsou jejich děti či vnoučata, četla více knih.

Pětina rodičů a čtvrtina prarodičů pak uvádí, že v tomto věku četli zhruba stejně. Jen šest procent rodičů a 11 procent prarodičů pak se domnívá, že to byli oni, kdo v dětství četl méně.

Dnešní děti ale na tom se čtením nejsou tak špatně, jak by mohly výsledky průzkumu napovídat. „Je to lepší, než si mnohdy jako společnost myslíme i než se říká v médiích. Je ale hodně důležité si uvědomit, že dnešní děti čtou úplně jinak, než se četlo dříve,“ říká pro Seznam Zprávy Julie Dominika Zemanová, spoluautorka projektu Mravenčí chůva, který se věnuje podpoře čtenářství.

„Čtou třeba na kartičkách deskových her nebo na internetu. Čtou tak více fragmentárně, ale i to je čtení, i když to tak na první pohled nevypadá. A je pro ně hodně důležité. Dětští čtenáři si postupně skládají informace a nasávají příběhy nebo naučný text a směřují k tomu, aby se něco dozvěděly o světě kolem, a to zdaleka nejen z knih, ale ze všech dalších možných zdrojů. Takže děti čtou a čtou dost, ale jinak.“ Tyto zkušenosti opírá o pravidelná online setkání s rodiči se zájmem o podporu čtenářství dětí. Ta se konají v rámci Knižního klubu Mravenčí chůvy jednou měsíčně.

Že děti čtení baví, ukazuje i poslední průzkum, který provedla Národní knihovna. Čtení jako zábavu vnímají skoro dvě třetiny mladších dětí (61 %). U starších dětí převáží jiné zábavnější aktivity a čtení jako zábavu chápe 42 procent, ale pro mládež už se zase čtení stává něčím, co je baví (55 %).

Průzkum naznačuje, že jednou vypěstovaný návyk číst knihy vydrží člověku celý život. Lze předpokládat, že v různých etapách života se intenzita čtení proměňuje. Například rodiče malých dětí mají obvykle celkově méně času na čtení, zatímco rodiče větších batolat nebo předškoláků už čtou více, často také předčítají svým dětem.

„Je skvělé, když tomu dospělí mohou věnovat svoji energii, pozornost a čas a prostě si s dětmi čtou. A je úplně jedno, jestli těm dětem jsou čtyři anebo jim je dvanáct,“ říká Julie Dominika Zemanová.

Čtení je komplexní evoluční proces. Ve srovnání s chůzí, která je zakotvena v mozku dítěte od jeho narození a děti se naučí chodit rychle, čtení vyžaduje dlouhodobější cvičení a trénink. „Často přestaneme dětem číst, když se to naučí v první třídě, ale děti se na úroveň plnohodnotného čtení dostanou v průměru až někdy kolem dvanáctého roku věku. Teprve tehdy je na to mozek zralý,“ vysvětluje odbornice.

„Existují výzkumy, které říkají, že čtecí dráhy, které jsou v mozku dítěte, dozrávají až kolem dvanáctého roku věku, kdy se srovnají s poslechem u předčítání a s jeho samostatným čtením. A je to vlastně mnohem později, než si myslíme,“ upřesňuje Zemanová.

Z odpovědí je zřejmé, že mezi čtenáři jsou oblíbení autoři klasické české literatury (Hašek, Čapek, Hrabal) a že velké popularitě se těší fantasy literatura (Pán prstenů, Zeměplocha), historické romány a detektivky.

Výzkum proběhl na platformě Výzkumník Seznam v srpnu 2023 a zúčastnilo se ho 1778 respondentů. Respondenti nejsou vybráni jako náhodný reprezentativní vzorek, ale následně jsou výsledky průzkumu naváženy tak, aby jejich soubor jako celek odpovídal základním demografickým ukazatelům za Českou republiku (pohlaví, věk, bydliště). Zároveň jsou výsledky srovnávány a případně dovažovány na již zveřejněné reprezentativní průzkumy relevantních agentur na daná témata.