Článek
Průzkum ukázal ještě jednu klíčovou věc: při obecněji položených otázkách na celkový vztah Čechů k EU převažovala spokojenost, viditelněji se ale projevovala skepse zejména starších ročníků. Při konkrétnějších dotazech například na koordinaci zemí EU při pandemii covidu nebo větší vojenskou spolupráci je však zřetelný větší příklon k Unii.
Například členství Česka v EU označuje za dobré 32 procent respondentů v seniorském věku, ale větší koordinaci zemí EU například při koronavirové pandemii by vítalo 43 procent z nich. Podobně skupina dnešních šedesátníků: ČR v Unii označuje za dobré 35 procent z nich, ale více než polovina by vítalo větší spolupráci zemí EU ve vojenské oblasti.
Výzkumník Seznam
Výzkumník Seznam je výzkumný panel společnosti Seznam. Uživatelé se do něj mohou zaregistrovat a účastnit se průzkumů na různá témata. Do vhodného výzkumu je účastník pozván e-mailem na základě sociodemografických informací, které o sobě poskytl (pohlaví, věk, vzdělání, pracovní postavení, kraj, velikost obce). Veškeré výsledky jsou však anonymní a nejsou spojovány s konkrétní osobou.
Chcete nám pomoci zjišťovat informace? Podívejte se do Výzkumníka Seznam.
Dosáhnout shody na větší spolupráci ve vojenské oblasti ovšem může trvat dlouho. Jak popisuje Ondřej Mocek z Asociace pro mezinárodní otázky a Mendelovy univerzity v Brně, historicky vznikla již spousta iniciativ o evropské armádě.
„V posledních letech po anexi Krymu byly poměrně hodně aktivovány a za předsednictví Evropské komise Jeana-Clauda Junckera (v letech 2014 až 2019, pozn. red.), který o tom hodně hovořil. Na druhou stranu se členské státy nebyly schopné dohodnout a výsledkem je PESCO (stálý rámec pro užší spolupráci v obraně a bezpečnosti, aktivován v prosinci 2017, pozn. red.), což je dobrovolný projekt na homogenizaci a sjednocování jednotlivých armád. To bylo maximum možného, ke kterému se dospělo po mnoha a mnoha letech,“ popisuje Mocek.
Podle něj zatím není politický zájem, aby v nějaké podobě vznikla evropská armáda. „Na druhou stranu si myslím, že stejně jako v roce 2014 je tahle situace nějakým impulzem. I PESCO mělo nějaký reakční čas, než jsme k tomu došli, takže si dokážu představit, že třeba za dva, za tři roky uvidíme reálné prvky, které se projeví v určité posílené spolupráci v oblasti obrany,“ dodává pro Seznam Zprávy.
Květnový průzkum na platformě Výzkumník Seznam se zaměřoval na postoje Čechů k Evropské unii v souvislosti s českým předsednictvím Rady EU. Zúčastnilo se jej 1 579 respondentů starších 18 let. Dotazování probíhalo prostřednictvím on-line formuláře od 13. do 20. května 2022. Výsledky jsou váženy na celou populaci ČR podle věku, pohlaví a kraje.
Život v EU? Spokojenost, hlásí Češi
Spokojení s tím, že Česko je členem Evropské unie, jsou výrazně více mladší lidé do 30 let (přes 70 procent).
Vystoupení Česka z EU má větší podporu mezi staršími věkovými kategoriemi, shodně s tímto krokem souhlasí nebo spíše souhlasí zhruba 43 procent dotázaných starších 50 let. V žádné věkové skupině ovšem nepodporuje vystoupení z EU více než polovina z dotázaných.
Se životem v Česku jsou lidé spokojeni ještě větší měrou – v průzkumu tato spokojenost viditelně poskočí (viz grafy níže).
Podle posledního průzkumu CVVM z července 2021 důvěřuje Evropské unii zhruba polovina Čechů. Kolem 43 procent Unii nedůvěřuje a necelých šest procent respondentů neví. Na těchto hodnotách se postoje Čechů pohybují poslední čtyři průzkumy.
Spokojenost se životem => spokojenost s EU
Téměř dvě třetiny respondentů deklarují se svým životem spokojenost a ta převládá napříč věkovými kategoriemi.
Při srovnání odpovědí na otázky, jak jsou lidé spokojeni se životem v EU a svým vlastním životem, je viditelná korelace. Totéž zákonitě platí u nespokojenosti: čtvrtina seniorů je se svým životem spíše nebo velmi nespokojena a zároveň častěji deklarují nespokojenost se členstvím Česka v EU i se svým životem v EU.
Průzkum také ukázal, že zatímco mladí do 30 let se o dění na Ukrajině zajímají denně i několikrát denně, vyšší věkové skupiny méně. Zájem o zpravodajství o válce na Ukrajině pak zase výrazně roste v seniorském věku – u šedesátníků a sedmdesátníků. Tady svou roli pravděpodobně sehrává fakt, že mají více času.
S věkem roste kritika vůči české vládě
Reakci české vlády na válku vnímají pozitivně spíše mladí (66 % spokojeno a spíše spokojeno), zatímco u seniorů už je spokojena jenom třetina. Výraznější spokojenost lze přitom pozorovat s reakcí Česka než s kroky Unie.
S věkem roste i kritika vůči české vládě, která je u seniorů dokonce vyšší než vůči EU. Zatímco nespokojených s reakcí Unie je u nejstarší věkové kategorie 62 procent, s kroky české vlády nesouhlasí téměř 70 procent z nich.
Polovina lidí ví o blížícím se předsednictví Česka
Nejlépe jsou o EU informovaní dnešní šedesátníci, ale celkově je informovanost vysoká: zhruba 50 procent respondentů ví o předsednictví ČR ve druhé půlce letošního roku. Celkově je ale předsednictví Radě EU moc nezajímá, polovina neví, která země předsedá teď.
Ještě menší povědomost panuje o samotné Radě EU. Kdo ji vůbec tvoří, valná většina Čechů netuší; v průzkumu volili správnou odpověď až jako třetí v pořadí.
Povědomí o českém předsednictví se pohybuje na podobné úrovni jako ve stejném období před minulým předsednictvím v roce 2009. Podle výzkumu STEM pro Úřad vlády vědělo o předsednictví 58 procent dotázaných. Informovanost se přitom postupně zvyšuje.
„Nastupujeme do období, které je dynamické tou krizí. Předsednictví to určitě ovlivní a bude na předsednickém státu, aby to koordinoval. Ať už se bude dít cokoliv, jestli bude pokračovat válečný konflikt, nebo bude docházet k příměřím, v každém případě určitě bude potřeba řešit nějakou pomoc Ukrajině, ať už vojenskou, ekonomickou, nebo humanitární,“ poznamenává k nadcházejícímu českému předsednictví Mocek.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy hovořil o pěti politických prioritách, které přímo či nepřímo souvisí s novou geopolitickou situací. „Na druhé straně řada těchto témat byla aktuální už před začátkem války, teď jen získala větší naléhavost. Bude tam řešení uprchlické krize a doufejme i poválečná obnova Ukrajiny. Bude tam také zvyšování obranné kapacity EU, a to jak v oblasti vojenské, tak i kyberbezpečnosti,“ nastínil ministr.
„Dalším klíčovým tématem je energetická bezpečnost a strategická odolnost evropské ekonomiky. Pátá oblast bude odolnost demokratických institucí, což bude hodnotově orientované téma. V souvislosti s debatou o právním státu bychom chtěli otevřít některé nové aspekty, jako je vyšetřování válečných zločinů nebo dodržování sankčních režimů,“ shrnul v rozhovoru s tím, že konkrétní priority budou zveřejňovat 15. června.
Rotující předsednictví Rady EU
Ve výkonu předsednictví v Radě se členské státy EU střídají vždy po šesti měsících, probíhá vždy v období od ledna do června a od července do prosince v rámci jednoho roku.
Členské státy vykonávající předsednictví úzce spolupracují v rámci tříčlenných skupin, které jsou označovány jako „trojice“. Ta vymezuje dlouhodobé cíle a připravuje společný program, ve kterém jsou stanovena témata a hlavní otázky, jimiž se bude Rada zabývat v průběhu 18měsíčního období. Každá ze tří zemí pak připravuje vlastní půlroční program, který vychází z programu trojice.
Stávající trojici tvoří francouzské, české a švédské předsednictví.
„Předsednictví bude (Česká republika, pozn. red.) přebírat zhruba v polovině institucionálního cyklu, to znamená, že předsednictví v oblasti projednávání legislativy bude muset respektovat jejich současný stav a nedá se očekávat, že by bylo nutné přicházet s vlastní iniciativou. Hlavní tíha a i hodnocení úspěšnosti českého předsednictví tak budou ležet na tom, kolik legislativních návrhů se podaří dotáhnout do konce,“ popisuje, co Česko v následujícím půlroce čeká, Vít Havelka z institutu Europeum.
Předsednictví řídí zasedání Rady v jednotlivých složeních (s výjimkou Rady pro zahraniční věci) a přípravných orgánů Rady, mezi něž patří stálé výbory, jako je Výbor stálých zástupců (Coreper), a pracovní skupiny a výbory zabývající se dalšími specifickými tématy. Dohlíží také na řádný průběh jednání.
Předsednická země organizuje rovněž formální a neformální zasedání v Bruselu i v zemi, která jej zrovna vykonává. Předsednictví také zastupuje Radu ve styku s jinými orgány EU, zejména s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Zdroj: Rada EU
Ukrajina coby kandidátská země EU je politické rozhodnutí
Jak uvádí Mocek, udělení statusu kandidátské země je ve výsledku především politické rozhodnutí. „Jsou kritéria, která musí země splnit, ale je pak na Radě, jestli bude dbát těch doporučení a řekne ‚ano, kritéria se nesplnila, tím pádem vás nepustíme‘ nebo řekne ‚ano, kritéria se nesplnila, víme to, ale i tak vám udělíme kandidátský status‘,“ popisuje pro Seznam Zprávy.
Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku Europeum, zase ke členství Ukrajiny v EU uvádí: „Česká republika se bude zcela jistě snažit moderovat diskuzi a případně posouvat konsensus směrem k bližšímu zapojení Ukrajiny do EU. Jak to ale bude vypadat v praxi, je ve hvězdách.“
Jak Havelka dodává, nemyslí si, „že Ukrajina má potenciál stát se členským státem“. „Má velké množství vnitřních problémů, je poměrně chudá a s velmi vysokým počtem obyvatel. Myslím, že bude spíše snaha najít nějakou jinou formu ‚sblížení‘, které nebude plným členstvím,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.
