Češi jsou evropští přeborníci v šetření

„Je bolestivé být sedmý kvartál ve spotřebitelské recesi,“ shrnuje hlavní analytik Patria Finance Jan Bureš bilanci úsporného období, které začalo na podzim roku 2021. Od té doby rodiny průběžně škrtí své rozpočty. Od publikace čísel Českého statistického úřadu za květen je zřejmé, že se trend nezmění ani ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Je pravda, že celkový obrat se proti prvnímu čtvrtletí prozatím zvýšil o 0,2 procenta, zásluhu na tom ovšem má výhradně prodej lacinějších pohonných hmot. „Vzhledem k doposud slabším výsledkům maloobchodu jsme nuceni přistoupit ke zpřesnění naší prognózy a zvyšujeme náš odhad poklesu maloobchodních tržeb za celý rok,“ potvrzuje zklamání ze zprávy ČSÚ analytik Martin Kron z Raiffeisen Bank.

Úspory domácností, které nemají v Evropě obdobu, jsou hlavním důvodem, proč se celé české hospodářství nedokáže vymanit z recese, tedy zastavit pokles svého výkonu, jenž nastal loni v létě. Trend se neobrátil v prvním čtvrtletí 2023, kdy ekonomika především vinou domácností zůstala na úrovni posledního kvartálu minulého roku.

Ani vývoj ve druhém čtvrtletí nevzbuzuje velký optimismus. Z pohledu Patria Finance představují právě květnová data o maloobchodu „negativní riziko pro náš odhad ekonomickému růstu ve druhém čtvrtletí“. Přitom experti investiční banky dosud připouštěli mezičtvrtletní růst HDP pouze o zanedbatelných 0,1 procenta.

Zároveň Jan Bureš odmítá jménem Patrie výklad, podle kterého rodiny svým šetřením ohrožují ekonomiku jako celek. „Je to správná reakce na zvýšení cen,“ zdůrazňuje. Česká společnost zchudla vinou dovezené inflace, s tím se podle ekonoma už nic nedá dělat. Zároveň si však Češi udrželi důvěru, že inflace klesne, a nepustili se z obav před dalším zdražováním cen do bezhlavého utrácení. Také z toho důvodu se inflace přes všechny dopady drahých energií a potravin už blíží jednociferné úrovni.

Převraty na maloobchodním trhu zároveň signalizují změnu spotřebitelského chování. Podle strohé statistiky lidé šetřili proti poslednímu „normálnímu“ roku 2019 v objemu peněz nejvíc v hlavních položkách, konkrétně na potravinách a vybavení domácnosti, vedle toho omezili útratu za oblečení, kulturu a sport. V procentuálním vyjádření se nejvíce propadly nákupy na trzích, za oblečení a potraviny.

Zkušenost z pandemií je ovšem naučila utrácet víc peněz za zdravotnické prostředky v lékárnách či hygienu v drogeriích. Vedle toho častěji nakupují elektroniku.

Jednoduchá čísla však skrývají podle Jana Bureše řadu různých příběhů. Konkrétně nižší útrata za potraviny svědčí o tom, že lidé z nižších příjmových skupin včetně nižší střední třídy se vinou vysoké inflace opravdu museli omezit i v základních potřebách. Vyšší obrat v elektronice zase prozrazuje, že příslušníci střední třídy a vyšší střední třídy mají stále dost peněz na to, aby vylepšili svůj standard aspoň v těch oblastech, které považují za nejdůležitější.

Experti očekávají, že do konce roku mzdový růst předběhne zvyšování cen. Naplní se tak první z důležitých předpokladů, aby průměrný občan začal utrácet aspoň ve stejném objemu jako před počátkem krize v roce 2019. Přesto není dosud jisté, že se optimistické vyhlídky naplní.

Průzkum Eurostatu, který zjišťoval, kolik spotřebitelů plánuje v dohledné době nějaký větší nákup, prokázal, že se mezi Čechy skeptická nálada nezměnila od loňského léta ani v nejmenším. Ti, kdo nechtějí nakupovat, převažují nad těmi odvážnějšími nadále o 40 procent.