Článek
Co se v analýze dočtete
- Badatelé zjistili, že v Evropské unii žijí jen čtyři národy, ve kterých je méně optimistů než mezi Čechy.
- Pesimismus Čechů se navíc zhoršuje. Jedním z kořenů nespokojenosti je dlouhodobě vysoká inflace. A může být i hůř.
- Objektivně přitom patří Česko mezi nejbohatší a nejbezpečnější státy světa s prvotřídní zdravotnickou péčí.
„Myslím si, že vidíme věci horší, než jaké jsou,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy klinický psycholog a psychoterapeut Adam Suchý.
„Jednak je to přirozená vlastnost mozku generovat spíše negativní myšlenky. Potom je to také chybějící perspektiva. Chybí nám také možnost srovnání – například přímá zkušenost s jinými zdravotnickými systémy a jejich kvalitou – a schopnost uvědomit si, že žijeme na jednom z těch lepších, ne-li nejlepších, míst na planetě.“
Vysvědčení společnosti každý rok připravuje agentura STEM. To poslední nebylo úplně lichotivé, propad zaznamenaly všechny kategorie. Nejhůře si u respondentů v loňském roce vedly politické strany, nespokojenost také setrvává s výsledky privatizace. Práce prezidenta skončila na vysvědčení jako třetí nejhorší.
Jisté uspokojení mohou pociťovat jen zdravotníci. Kvalita jejich práce – spolu s prací obecních a městských úřadů – byla ohodnocena nejpozitivněji.
Mezi lety 2022 a 2021 můžete překlikávat šipkou ve spodní části grafu.
Ještě před pěti lety přitom vypadal žebříček jinak. Češi si velmi vážili práce prezidenta Miloše Zemana. Tehdy by mu dokonce dali lepší známku než zdravotníkům. Práce premiéra (v tom roce se střídal Bohuslav Sobotka s Andrejem Babišem) skončila čtvrtá.
Zato činnost politických stran a výsledky privatizace zůstávají mezi Čechy silně kritizované napříč roky.
To, že jsou Češi velcí pesimisté, potvrzují statistiky Eurofoundu z roku 2019. Podle něj v Evropské unii žijí jen čtyři národy, ve kterých je méně optimistů. Také počet životních pesimistů patří k nejvyšším v celé Unii.
Český pesimismus platí například u již zmiňovaného zdravotnictví. Jedničku nebo dvojku by mu dalo jen 42 procent dotázaných. V rámci mezinárodního srovnání přitom vychází české zdravotnictví na špičkové úrovni.
Například podle žebříčku Health Care Index, který srovnává zdravotnický systém v 89 zemích světa, se Česko v roce 2021 umístilo na 14. místě. To je lepší výsledek, než zaznamenaly třeba Německo, Norsko či Kanada.
Vysoké hodnocení nedostala ani bezpečnost. Péči o bezpečnost občanů obyvatelé Česka ohodnotili jedničkou či dvojkou jen v 35 procentech případů. Česká republika přitom dlouhodobě patří mezi nejbezpečnější země nejen v Evropě, ale také na světě.
Mezi mapami můžete překlikávat šipkou ve spodní části grafu.
Když se daří společnosti, daří se i politikům
Podle Martina Kratochvíla ze společnosti STEM, který výzkum připravoval, byl loňský rok napříč kategoriemi opravdu náročný. Jedním z kořenů nespokojenosti je podle něj dlouhodobě vysoká inflace. A může být i hůř. Podle odhadů STEMu se pohybuje podíl lidí ohrožených příjmovou chudobou mezi 16 a 18 procenty.
„Dlouho tady nebyla tak širokospektrální inflace. To znamená, že to není jenom, že se zdražuje jedna položka, jako je třeba bydlení nebo ceny bytů, ale je to opravdu na široko. Zdražení se projevilo na prakticky libovolném zboží či službách,“ vysvětluje analytik.
Mezi grafy můžete překlikávat šipkou ve spodní části grafu. Hodnocení jako ve škole (1 nejlepší, 5 nejhorší).
„Ten, kdo má vyšší příjem nebo vyšší naspořené prostředky, má kam sáhnout. Pro toho, kdo prostředky nemá nebo na tom byl špatně v tučných letech, představuje současnost existenční potíž,“ dodává.
Vysvědčení společnosti dostali také politici. Češi tradičně hodnotí politickou situaci v zemi kriticky, v posledních letech ale došlo k ještě výraznějším propadům. Například prezidenta Miloše Zemana Češi ohodnotili nejčastěji rovnou pětkou, a to už třetí rok v řadě. V lednu 2023 by Zeman neprošel u 45 procent společnosti.
Výrazně lépe na tom není ani premiér Petr Fiala. Premiér by dostal známku pět ve 40 procentech případů. Jedničku by si do Strakovy akademie přinesl jen od 6 procent dotázaných. Jeho předchůdce Andrej Babiš dostal nejhorší známky v lednu 2021. Ani v té době ale nebylo jeho pomyslné vysvědčení tak špatné jako Fialovo.
Podle Martina Kratochvíla je rozdíl u vnímání politiků mimo jiné v tom, která konkrétní osoba je u moci a jak se v daný moment republice daří.
„V období od roku 2013 do roku 2019 vidíme šest až sedm tučných let, kdy se bezprecedentně dlouhou dobu dařilo,“ vysvětluje analytik. „Veřejní činitelé vlastně dostávají bonus za to, že se daří.“
U nás lépe, za nás lépe
Svou vlastní situaci přitom obyvatelé Česka hodnotí výrazně lépe. Platilo to alespoň na jaře minulého roku, kdy Český statistický úřad sbíral data v rámci projektu Životní podmínky 2022.
Výzkumníci se lidí neptali na to, jak vidí okolní svět, naopak měli zcela subjektivně zhodnotit svou aktuální životní situaci co do vnitřních pocitů pohody a spokojenosti. A to na škále od jedné do deseti.
Ve všech sledovaných kategoriích respondenti uvedli, že jsou spokojenější než před deseti lety. I porovnání s rokem 2017 vychází pozitivně. Spokojenost s finanční situací ohodnotili Češi 6,8 bodu z 10 možných, spokojenost s volným časem pak známkou 6,92. Mírně kleslo jen hodnocení celkové spokojenosti života – ze 7,44 na 7,41.
„Myslím, že lidé jsou schopni lépe analyzovat vlastní situaci než tu celospolečenskou či globální. Jednoduše řečeno, víme, jak se máme, ale celkový kontext podléhá mnoha zkreslením,“ říká psycholog Adam Suchý. „K tomu psychologicky funguje takzvaný vzpomínkový optimismus: ‚za nás‘ bylo lépe a teď už to jde celé jen k horšímu, mladá generace je ztracená a nemožná, svět se zbláznil, jde do kopru atd. Tenhle narativ si lidstvo opakuje už asi dva tisíce let,“ vysvětluje Suchý.
Podobně to vidí i analytik STEMu Kratochvíl. Stejně jako Suchý zdůrazňuje rozličné vnímání vlastní situace a toho, jak fungují věci, které lidé známkují.
Rozdíl oproti výzkumu STEMu vidí mimo jiné v jiném období sběru dat. Zatímco Český statistický úřad oslovoval lidi loni na jaře, respondenti STEMu hodnotili uplynulý rok v letos lednu. Loni na jaře sice již probíhala ruská invaze, hlavní dopady ale na Čechy teprve čekaly.