Češi chtějí řešit změnu klimatu. Nevědí ale jak

Taková zjištění vycházejí z průzkumu STEM a Institutu 2050 Česká (ne)transformace 2022, který se letos v květnu ptal více než dvou tisíc obyvatel České republiky starších 18 let.

Většině české populace jsou podle průzkumu blízké otázky ochrany přírody. Pouhých 10 procent dotázaných uvedlo, že se o ochranu přírody a životního prostředí nezajímají. Podobně jednoznačný postoj platí také pro globální změnu klimatu.

Téměř tři čtvrtiny Čechů si myslí, že klimatická změna už probíhá nebo že k ní brzy dojde. Pouhých sedm procent je toho názoru, že ke klimatické změně vůbec nedojde.

Každý druhý Čech by se změnou klimatu chtěl něco dělat co nejdříve. Čtvrtina Čechů by globální klimatické změny řešila nejpozději v tomto desetiletí. Nic by nedělal jen každý desátý.

Výsledky představila agentura STEM spolu s Institutem 2050 na tiskové konferenci, které se zúčastnila i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Právě to, že Češi většinově vnímají a uvědomují si dopady klimatické změny, považuje za jeden z důležitých závěrů výzkumu. „Lidé vnímají dopady klimatické změny na jejich životy. Vnímají, že se častěji vyskytují extrémní jevy, prožívají tornáda, sucha, povodně, nedávno jsme zažili požár v Českém Švýcarsku,“ řekla ministryně a dodala, že tyto jevy se „nedějí náhodou a my se na ně musíme připravit a počítat s tím, že budou stále častější“.

Kromě toho Hubáčkovou potěšilo i to, že Češi podporují změnu krajiny. „Chtějí ji mít čistší, rozmanitější a krásnější. Chtějí se chovat správně, a ne jen reagovat na příkazy. Změny, které připravujeme, nevnímají zcela negativně,“ řekla. Výzkum podle ní ale zároveň poukázal, že v přesvědčování o smyslu těchto opatření má stát „rezervy“.

Evropský plán boje se změnou klimatu se často slučuje do dvou slov - Green Deal (případně Zelená dohoda pro Evropu). Cílem tohoto plánu je zejména to, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální.

40 procent Čechů si myslí, že Green Deal přinese v následujících pěti letech zhoršení jejich životní situace. Ve zlepšení věří jen každý desátý.

Z dlouhodobějšího hlediska se ale názory mění. Za deset až dvacet let už by Zelená dohoda měla přinést lepší životní podmínky než dnes, myslí si třetina Čechů. Zatímco v krátkodobém horizontu tuto možnost vybralo vůbec nejméně lidí, v případě delšího časového úseku už je to nejpopulárnější možnost.

A co si vůbec Češi o Green Dealu myslí? Dalo by se říci, že jsou rozděleni téměř přesně na třetiny.

35 procent lidí se k tomuto plánu nedokáže vůbec vyjádřit, 32 procent by Green Deal rozšířilo či alespoň ponechalo. Poslední třetina by ho buď omezila, nebo úplně zrušila.

Nejdůležitější nástroje pro boj se změnou klimatu má podle respondentů v rukou vláda a politici.

Do přechodu na zelenější ekonomiku by se také měly výrazně zapojit firmy, domácnosti a Evropská unie, myslí si Češi. Méně důležité je pak zapojení veřejně známých osobností a neziskových organizací.

Co si s klimatickou změnou počít? Výzkumníci navrhli sedm možných scénářů. Každý z nich nastiňuje, jak by mohla vypadat ekonomická transformace tak, abychom zabránili změně klimatu. A ptali se, který scénář by se respondentům nejvíce líbil.

A na žádném z nich se Češi nedokážou vyloženě shodnout.

Tohle je podle ředitele STEMU Martina Buchtíka i Jana Krajhanzla z Institutu 2050 jedno z nejsilnějších poselství výzkumu. „Většina Čechů si uvědomuje, že změna klimatu už probíhá a chce ji řešit okamžitě nebo v horizontu deseti let. S otázkou jak a kde, je to už ale horší,“ shrnul Buchtík.

Poznámka: Mezi jednotlivými scénáři lze překlikávat šedou šipkou.

Češi vědí, že případná změna ekonomiky a životního stylu musí obsahovat konkrétní kroky a cíle. Právě takové scénáře vyšly z průzkumu jednoznačně lépe. Naopak varianty, které počítají s mírným, nebo dokonce žádným přístupem, zaznamenaly mnohem horší výsledky.

Vůbec nejvíce lidí si myslí, že transformace by měla proběhnout v rámci investic do projektů šetrných ke klimatu. Větší podporu zaznamenal také scénář s co největším zapojením státu. Změny by se v takovém případě nejméně dotkly obyčejných lidí a domácností.

Obecně ale převládá k navrhovaným řešením skepse. Pouze v případě zelených investic se našlo více lidí, kteří věří spíše v jejich úspěch. Ve všech ostatních případech převládá procento lidí, kteří s daným scénářem spíš nesouhlasí, než souhlasí.

Vůbec nejméně Češi věří tomu, že se klimatická změna vyřeší sama nebo že by její řešení mělo být zcela dobrovolné.

Čím více si lidé dokážou představit scénář jako reálný, tím více se jim také líbí. Stejně jako v případě přínosu, pro boj s klimatickou změnou se jeví jako nejlepší scénář s takzvanými zelenými investicemi.

Nejvíce lidem by se naopak nelíbil scénář, kdy by se všech opatření zanechalo a společnost by spoléhala na to, že se vše vyřeší samo. Zajímavé je, že zatímco s tímto řešením souhlasí jen 13 procent oslovených, líbilo by se to 22 procentům z nich.

Ke každému ze scénářů nemá vyhraněný názor zhruba třetina lidí. Například u sázky na nové technologie jde dokonce o nejvíce volenou variantu.

Množství lidí, kteří nemají vyhraněný názor na řadu dílčích otázek, podle Krajhanzla i Buchtíka ukazuje, že se v tématu stále velká část české společnosti neorientuje a vzdělávací či osvětové kampaně mají co dohánět. „Znalostní základ veřejnosti je neuvěřitelně malý. Nemají dostatek informací,“ řekl Krajhanzl s tím, že kvůli tomu jsou i zranitelní k nejrůznějším populistickým i dalším manipulacím.