Článek
Státy Evropské unie se bojí neudržitelné ceny energií a jejich nedostatku během letošní zimy. Přijímají proto opatření, která by energetickou krizi zmírnila.
A Česko není výjimkou. Ministerstvo průmyslu a obchodu kromě jiného navrhuje, aby domácnosti ve stavu nouze v teplárenství vytápěly obývací pokoje maximálně na 18 stupňů. Spotřeba energie přitom v Česku průběžně klesá. V posledních letech se dokonce propadla na nejnižší hodnoty za posledních 50 let.
Důvodem bylo zpomalení ekonomiky kvůli ochranným opatřením v době pandemie. Loni spotřeba oproti roku 2020 mírně vzrostla a přiblížila se číslům z roku 2016.
Česko dosáhlo vrcholu ve spotřebě energií v roce 1988, po sametové revoluci republiku čekal prudký propad. Podobně na tom byly i západní země. Spojené státy a Velká Británie dosáhly maxima využívání energií v 70. letech, po kterých následovala desetiletí stagnace. Od roku 2000 se spotřeba snižuje.
Naopak země s rychle rostoucími ekonomikami, jako je Čína, Indie či Brazílie, zaznamenávají opačný trend. Jejich spotřeba za posledních 50 let vzrostla o stovky procent.
V žebříčku spotřeby energie statistické organizace Our World in Data vede Katar. Průměrný obyvatel emirátu využije 183 tisíc kilowatthodin za rok, což je čtyřikrát více než průměrný Čech (43 tisíc kWh).
Důvod je jednoduchý – občané Kataru nemusejí za elektřinu platit. Zdarma je také voda, která se v pouštní zemi získává převážně odslaňování mořské vody z Perského zálivu, a to je energeticky náročný proces.
Využití energií je mezi jednotlivými státy významně rozdílné: například průměrný Američan spotřebuje desetkrát více energie než průměrný Ind či téměř dvakrát tolik co Čech. Data světové spotřeby energie neukazují pouze využití elektřiny, ale i další spotřebu energií, například v dopravě či při vytápění místností a vaření.
Budoucí světové využívání energií může rychle rostoucí cena komodit výrazně omezit. V pondělí i v úterý padly na Evropské energetické burze v Lipsku (European Energy Exchange) rekordy. V úterý cena za klíčový termínový kontrakt poprvé překročila cenu 500 eur (přibližně 12 300 korun) za megawatthodinu (MWh).
Termínový kontrakt
Termínový kontrakt, anglicky označovaný za futures contract či jen futures, je smlouva, která zavazuje dodavatele i odběratele dané komodity (v tomto případě elektřiny) dodat v budoucím obchodu určité množství za předem určenou cenu. Vysoké ceny kontraktu tedy značí pokračující nárůst ceny elektřiny i v následujícím roce.
Během úterý podle agentury Bloomberg vzrostla cena elektřiny za megawatthodinu o 11 procent, v meziročním srovnání se jedná o nárůst o 500 procent. Ceny energií tak dlouhodobě reagují na ruskou invazi na Ukrajinu spojenou se sérií protiruských sankcí zemí Evropské unie.
Drahá elektřina a plyn tak zvyšují náklady na bydlení i chod podniků, ovlivňují proto i inflaci. „Čím déle budou tyto ceny růst, tím více to pocítí celá ekonomika,“ uvedl jeden z analytiků poradenské společnosti Oxford Economics. „Rozsah tohoto růstu a rozsah této krize nelze srovnat s ničím v posledních desetiletích.“
Otázky a odpovědi: Jak stát zkontroluje 18 °C v obýváku
Pokud v topné sezoně bude nedostatek paliva, měly by dle nové vyhlášky domácnosti, administrativní i veřejné budovy snížit teplotu. Otázkou však je, zda mohou majitelé budov a SVJ dodržování vyhlášky zaručit.
Stonásobný rozdíl
Data společnosti Our World in Data zároveň ukazují, že země s vysokými příjmy mají mnohdy až stonásobně vyšší produkci elektřiny než země s nízkými příjmy. Nejvíce elektřiny na hlavu vyrobí Island (57 tisíc kilowatthodin na obyvatele za rok) a Norsko (29 tisíc kWh).
Česká republika je ve světovém žebříčku výroby elektřiny na 34. místě s 8 tisíci kilowatthodinami na obyvatele za rok. Podle Energetického regulačního řádu v roce 2021 v Česku vzrostla výroba elektřiny v meziročním srovnání o 4,2 procenta.
Pozadu nezůstávají ani země Blízkého východu. Hned za Norskem vyrábí nejvíce elektřiny Kuvajt (19 tisíc kWh), Katar a Bahrajn (obě země 18 tisíc kWh). Tyto země těží z velkých zásob fosilních paliv, naopak téměř vůbec nevyužívají obnovitelné zdroje energie.
Elektřinu má téměř 9 lidí z 10
K elektřině mají přístup obyvatelé celé Evropy, Austrálie, téměř všechny státy obou Amerik i velké části Asie. Naopak nejméně lidí může elektřinu využívat v zemích subsaharské Afriky. Zcela nejhůře je na tom Jižní Súdán, kde nemá přístup k elektřině ani jeden člověk z 10.
Za posledních 30 let udělaly některé státy významný pokrok. Příkladem může být Indie, kde se přístup k elektřině zvýšil ze 43 na téměř 85 procent. To samé platí pro Indonésii. V roce 1990 tady mohlo elektřinu využívat 6 lidí z 10, nyní jsou to téměř všichni (98 %).
Přístup k elektřině je důležitý pro zlepšení životních podmínek obyvatel i ekonomický růst země. V roce 1990 používalo elektřinu 71 procent obyvatel na zemi, v roce 2020 to bylo již 87 procent.
