Článek
Být za pár minut v nemocnici je výhodou při akutních úrazech i preventivních prohlídkách. Česko má oproti západní Evropě co zlepšovat, na druhou stranu má infrastrukturu výrazně lepší než sousední Polsko, kde hned v několika krajích bydlí jen desetina či méně obyvatel poblíž nemocnice.
V České republice je na tom nejhůře Jihočeský kraj, ve kterém pouze 64,3 procenta obyvatel bydlí ve vzdálenosti 15 minut autem od nemocnice. Následuje Vysočina (67,3 %) a Pardubický kraj (73,4 %).
Naopak téměř všichni Pražané (99,9 %) mají nemocnice takřka na dosah. Kousek od špitálu bydlí také lidé v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z dat Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie.
Z pohledu záchranky však mají všichni obyvatelé Česka přístup k akutní péči stejný. „Máme síť výjezdových základen tak, abychom měli příjezdový čas vždy do 20 minut,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Petra Kafková.
To však neznamená, že záchranná služba musí k pacientovi do 20 minut opravdu přijet, jak se mnozí mylně domnívají. Zákon o zdravotnické záchranné službě pouze definuje onu časovou vzdálenost sítě stanovišť záchranek na 20 minut pro celém území České republiky.
V zákoně však není stanoveno, do jaké doby musí záchranná služba u pacienta být. Příkladem může být, když se stane více incidentů ve stejnou dobu a k pacientovi musí záchranka vyrazit ze vzdálenějšího místa. Podle Kafkové proto obyvatelé hlavního města nemají žádnou výhodu.
Práce pražských dispečerů záchranky
Seznam Zprávy v prosinci zdokumentovaly život dispečinku záchranné služby v Praze, kde se koordinuje pomoc pacientům, kterým se doma přitížilo.
„Nehrozí to, aby člověk, který bydlí někde na malém městě v kraji, měl menší šanci na záchranu než člověk, který bydlí uprostřed Českých Budějovic,“ říká mluvčí a dodává, že člověk například v Praze při vážném problému opravdu nemá vyšší šanci na záchranu než například člověk z Trhových Svin (malé město v Jižních Čechách, pozn. red.).
Na druhou stranu německá studie z roku 2018 ukázala, že čas příjezdu záchranky a odvezení pacienta do nemocnice má velký dopad na procento přeživších při srdeční zástavě mimo nemocnice.
A právě ischemické choroby srdeční, tedy onemocnění srdce, byly až do roku 2021 nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Loni je odsunul na druhé místo covid-19, kterému podlehlo 18 procent zemřelých.
Daleká cesta pro Poláky a Rumuny
Blíže do nemocnic mají přirozeně lidé žijící v krajích s vyšší hustotou obyvatel, kde je i lepší infrastruktura. V roce 2020 bylo v Evropské unii 129 regionů, jejichž celá populace bydlela v patnáctiminutové vzdálenosti od nemocnice, což odpovídá více než 1 regionu z 10.
Nejvíce krajů se skvělou infrastrukturou nemocnic, kdy každý obyvatel bydlí ve vzdálenosti 15 minut od nemocnice, má bezesporu Německo. Oproti tomu Česko, přestože se Praha velmi blíží, nemá ani jeden takový kraj.
Naopak bylo v EU 89 regionů, kde bydlela blízko nemocnice méně než polovina lidí. Nejvíce je nedostatek nemocnic na jihu, například ve Španělsku a Portugalsku, a na východě Evropské unie, v Rumunsku, Polsku, Slovinsku a Maďarsku.
Daleko do nemocnice to lidé mají i v Čechy oblíbené letní destinaci – Chorvatsku. Pokud se tedy na dovolené u moře někdo zraní, v nemocnici mu poskytnou kvalitní zdravotní péči, jen může trvat déle, než se k ní dostane.
Jedenáct evropských regionů má dokonce méně než 10 procent obyvatel bydlících blízko nemocnic. Pět z nich je v Polsku, čtyři v Rumunsku a dvě v málo obydlených oblastech Švédska.
