Článek
Přestože od návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze uplynou za několik málo týdnů už čtyři roky, české soudy se s událostmi, které ji doprovázely, dosud nedokázaly vypořádat.
Od začátku tohoto týdne je například jasné, že u Obvodního soudu pro Prahu 2 ani po řadě verdiktů nekončí případ, v němž byli původně obžalováni dva policisté kvůli nepřiměřenému postupu vůči studentovi, jehož těsně po Si Ťin-pchingově návštěvě zadrželi.
Případ se táhne i poté, co nadřízené soudy po třech verdiktech odebraly kauzu původní soudkyni Ivě Fialové a jeden ze zasahujících policistů musel po odsuzujícím rozsudku opustit služební poměr.
Toto pondělí Obvodní soud pro Prahu 2 už s novým soudcem vynesl v nekonečně se táhnoucí kauze další verdikt. Opět však v rozporu s postojem odvolacích instancí odmítl potrestat druhého z obžalovaných policistů Martina Koppa.
Ten podle obžaloby před čtyřmi lety chytil na policejní stanici studenta Josefa Tajovského pod krkem, začal ho škrtit a následně ho udeřil otevřenou dlaní do obličeje.
Soudce Jiří Horký rozhodl, že nešlo o trestný čin, a případ předal Koppovým nadřízeným, aby věc prověřili jako možný kázeňský přestupek. Státní zástupce se proti tomu odvolal, a tak by se kauzou měl opět zabývat pražský městský soud.
Jménem zákona
Případ mezi dvěma policisty a studentem se odehrál 30. března 2016, den po návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze.
Tehdy devatenáctiletý student Josef Tajovský vycházel s několika kamarády z Riegrových sadů a směrem ke skupině hlídkujících policistů a vojáků vykřikl větu, jejíž přesnou podobu si nikdo z účastníků nepamatuje. Podle Tajovského a jeho přátel nejspíš zněla: „Proč chráníte čínského prezidenta.“ Zatímco někteří z policistů a vojáků u soudu řekli, že obsahovala i silné vulgarismy. Na konkrétních výrazech se ale neshodli, někteří z policistů a vojáků dokonce vypověděli, že nadávky nepostřehli.
Později obžalovaní policisté chtěli nejdříve studenta Tajovského legitimovat, ale ten se zeptal, jaký k tomu mají zákonný důvod, a prohlásil, že si jejich počínání natočí.
Policisté mu vyrazili telefon z ruky – zákrok odůvodnili tím, že nemohli vědět, jestli místo telefonu nevytáhne zbraň.
Josef Tajovský posléze doklad ukázal, policisté mu nasadili pouta a odvezli ho na služebnu. Tam se pak odehrály věci, kvůli nimž padlo na policisty trestní oznámení.
Nahrála to kamera
Když se případ dostal až k soudu, kde dva policisté usedli na lavici obžalovaných, Josef Tajovský při líčení popsal, že po zadržení seděl na služebně na lavici u dveří s batohem na zádech a rukama spoutanýma za zády. Jak ukazují záběry z kamery, místnost byla plná policistů.
„Měl jsem jít s rodiči na večeři, potřeboval jsem jim dát vědět, kde jsem,“ popsal zadržený student s tím, že na zavolání má zadržený právo. „To oni odmítli, zeptal jsem se proto na služební číslo.“
Následovalo to, co zachytily kamery na služebně (záznam na videu v úvodu tohoto textu). Policista Jan Nekvapil, který předtím studenta na ulici zadržel, chytil kovové služební číslo našité na uniformě a studentovi ho natlačil do obličeje. K tomu přidal dvě facky.
Nekvapil, který už byl v kauze odsouzen na podmínku a opustil řady policie, po přehrání záběrů u soudu uvedl, že studentovi pouze luskl u obličeje.
Tomu ale soud neuvěřil, i proto, že lékařská zpráva popsala drobná poranění na tváři poškozeného.
Obžaloba však uvádí, že násilí vůči studentovi se dopustil i dosud neodsouzený Martin Kopp.
Podle obžaloby Nekvapilův atak sledoval a pak studenta odvedl do jiné místnosti, kde mu sundal pouta a provedl prohlídku osobních věcí. Posléze, uvádí obžaloba, Kopp chytil Tajovského pod krkem a znovu ho udeřil se slovy, že už se nikdy nemá ptát, proč policisté kontrolují jeho doklady.
Dění však žádná kamera nezachytila, a tak se výpovědi policisty a studenta shodují jenom v tom, že spolu odešli do jiné místnosti.
Nevycválaný mladíček?
Případ nejprve prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů a došla k závěru, že se nestal žádný trestný čin, a věc odložila. Státní zástupce však přesto na základě vyšetřování oba policisty obžaloval ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby.
Tehdy začal případ kolovat po soudech. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Iva Fialová dala několikrát za pravdu policistům, kteří jakékoliv pochybení odmítli.
„Choval se na ulici jako nevycválaný mladíček bez špetky zdravého respektu ke státu a v dané věci bylo na místě samozřejmě to, aby nebyl nijak napaden, ale na druhou stranu mělo být jeho jednání došetřeno a potrestáno,“ uvedla Fialová v jednom ze svých rozhodnutí. „Nelze vyloučit, že poškozený, jehož verbální projevy samy o sobě dokládají jeho vztah k ozbrojeným silám a složkám, vzal napadení obžalovaným Nekvapilem jako záminku ke mstě vůči policii a zviditelnění své osoby, kdy se může prezentovat jako mučedník za svobodu slova,“ dodala.
U odvolacího městského soudu, konkrétně u soudce Dušana Paška, však s tímto postojem narazila.
V odvolacím verdiktu napsal, že v kauze považuje za podstatné chování policistů a ne to, zda a jaké k nim student směřoval nadávky. „Ani jejich prokazatelné užití by nelegitimizovalo obžalované policisty k jednání kladenému jim za vinu,“ uvedl soudce Pašek.
Rozhodnutí odvolacího soudu je pro nalézací soud závazné, a tak ve shodě s ním a také na základě kamerového záznamu byl nakonec odsouzen policista Nekvapil.
Slovo proti slovu
Nyní se tedy stejná situace řeší v případě druhé policisty Martina Koppa, v němž už nemá soud k dispozici kamerový záznam a musí vycházet jen z protichůdných výpovědí poškozeného a obžalovaného.
Spor se nyní vede o to, čí slovo má větší váhu, zda výpověď studenta, nebo policisty.
Soudkyně Fialová policistu Koppa zprostila obžaloby, odvolací soud ale znovu zasáhl.
„Nalézací soud hodnotí provedené důkazy selektivně ve prospěch obžalovaného Martina Knoppa, některé důkazy hodnotí v rozporu s jejich obsahem a se zásadami formální logiky, k obsahu některých důkazů vůbec nepřihlédl,“ stojí v rozhodnutí odvolacího soudu.
„Odvolací soud hodnotí výpověď poškozeného Josefa Tajovského jako věrohodnější než výpověď obžalovaného Martina Koppa,“ uvedl také odvolací soud. „Převoz na policejní služebnu gradoval v následné fyzické napadení ze strany obou obžalovaných. Jednalo se o nezvládnuté emoce policistů, kteří pocítili potřebu ukázat svoji moc nad poškozeným.“
Potkali se na služebně
Josef Tajovský nepopírá, že mu na výsledku soudu záleží, přestože nepožaduje žádné odškodné.
„Je důležité dát najevo, že má smysl se těmi případy zabývat ze strany poškozených a že existuje i šance dostat nějaké zadostiučinění. Stejně tak si myslím, že to může být prevence do budoucna, aby k takovým případům dál nedocházelo,“ řekl student pro Seznam Zprávy.
Po čtyřech letech už je podle něho délka sporu únavná. „Doufám, že už se brzo dočkáme úplného ukončení,“ říká.
Za největší selhání student považuje postoj policie, která po celou dobu procesu nechala dnes už bývalého policistu Nekvapila ve službě. Tajovský se s ním podle svých slov potkal ještě loni v červenci, krátce po vynesení platného rozsudku. Ohlásil tehdy na policii krádež a protokol s ním přijel sepsat právě podpraporčík Nekvapil.
