Článek
Ve skleněné výškové budově v centru Dublinu, která je mezinárodní centrálou společnosti Facebook, se nachází takzvané operační centrum, ve kterém podle serveru Politico od minulého týdne monitoruje asi 40členný tým pokusy ovlivnit volby do Evropského parlamentu.
Štáb, v němž jsou zastoupeni mluvčí všech 24 oficiálních jazyků Evropské unie, sleduje aktivity jak na sociálních sítích patřících společnosti Facebook, tak na sítích svých konkurentů, především Googlu a Twitteru.
Jakmile je nějaký příspěvek označen jako škodlivý, snaží se se svými kolegy v Evropě i jinde ve světě vyhodnotit, zda neporušuje pravidla společnosti ohledně politické reklamy. Následně mohou zprávu smazat, snížit její důležitost nebo ji ponechat v nezměněném stavu. Zaměstnanci také posuzují, zda se nejedná o dezinformace, snahy zabránit voličům v hlasování nebo o projevy nenávisti. Podle sdělení Facebooku se tým jen v minulém týdnu zabýval stovkami incidentů.
Jelikož se evropské volby konají ve 28 zemích zároveň, má před sebou společnost velkou výzvu, na kterou však zatím neumí úplně odpovědět.
Politické strany od Maďarska po Španělsko si v tajnosti nakoupily na sociální síti reklamní prostor s cílem ovlivnit rozhodování uživatelů. Podařilo se jim přitom podle společnosti samotné obejít nové nástroje Facebooku, které mají zajišťovat politickou transparentnost.
„Víme, že někteří lidé by si přáli, abychom to všechno smazali,“ řekl Richard Allan, hlavní lobbista společnosti v Evropě, s odkazem na velké množství politického obsahu, který sociální síť nedávno zaplavil. „Nemyslíme si však, že bychom měli vystupovat jako regulátor politické kampaně,“ dodal.
Několik zemí již pohrozilo tím, že pokud Facebook nezasáhne proti škodlivému obsahu, stanoví zákonem, co by se mělo na sociální síti objevovat.
Čtyřiatřicetiletý šéf společnosti Mark Zuckerberg opožděně přijal zodpovědnost za úlohu, kterou Facebook ve volbách sehrává. Minulý týden oznámil, že sociální síť se do budoucna bude více soustředit na soukromou komunikaci mezi svými více než 2,2 miliardy uživateli a zmenší význam takzvaného newsfeedu a dalších služeb, ve kterých se v minulosti velice rychle šířily různé dezinformace.
Facebook před nedávnem taktéž zakázal přístup na síť několika známým osobám, například americkému ultrapravicovému komentátorovi Alexi Jonesovi nebo vůdci organizace Islámský národ (Nation of Islam) Louisi Farrakhanovi, jelikož jejich příspěvky podněcovaly nenávist. Krok na Twitteru odsoudil americký prezident Donald Trump s poznámkou, že společnost upírá vybraným lidem svobodu slova.
Přes všechny tyto snahy se však serveru Politico podařilo najít desítky příspěvků, které nebyly označeny jako politické, ačkoliv se v nich přímo mluvilo buď o politických stranách, jednotlivých kandidátech, nebo o kontroverzních tématech, jakým je například migrace. Společnost tyto reklamy odstranila až po tom, co na ně server upozornil.
Firma tím porušuje svůj vlastní závazek k větší transparentnosti. Od poloviny dubna by podle Facebooku měla jakákoliv strana, která bude chtít zveřejňovat na síti politický obsah, projít zvláštním schvalovacím procesem.
Pouze několik týdnů před evropskými volbami tak společnosti stále uniká mnoho politických reklam. A to i speciálnímu týmu, který byl kvůli těmto volbám zřízen.
