Facebook přitvrzuje proti dezinformacím o vakcínách. Podle kritiků pozdě

Roky byla sociální síť Facebook živnou půdou pro všemožné dezinformace o očkování. Napomáhala tomu možnost vytvářet obtížně monitorovatelné skupiny s tisíci uživateli, kteří mezi sebou mohli sdílet téměř jakýkoli obsah. Společnost ale v únoru oznámila, že chce stát v čele celosvětové vakcinační kampaně a povzbudit své uživatele, aby se nechali očkovat. Facebook se také má víc zaměřit na sdílené dezinformace nejen o očkování proti covidu-19.

Jenže pro mnohé, kteří na problematiku šíření dezinformací na sítích patřících Facebooku dlouhodobě upozorňují, přišel tento krok pozdě a je nedostatečný. „Bez ohledu na to, jaký je jejich závazek, nebo co slibují, jasně vidím, že jejich prioritou je jen pověst Facebooku, a nikoli životy Američanů,“ cituje server Vox známého zastánce vakcinace Ethana Lindenbergera. Aktivista je známý svým bojem proti dezinformacím o očkování, které přesvědčily jeho matku, aby ho nenechala v dětství očkovat.

Dezinformace o očkování se na Facebooku i Instagramu šířily už mnoho let před vypuknutím koronavirové pandemie. Pokud jste například na začátku roku 2019 zadali do vyhledávače Instagramu výraz „vaccine“, mezi prvními deseti nalezenými účty se vám zobrazily profily @vaccines_are_toxic (vakcíny jsou jedovaté) a @vaccinesaregenocide (vakcíny jsou genocida), uvádí CNN. Podobně měly profily a příspěvky šířící zavádějící informace, nebo přímo účelně šířené lži, ukazovat mezi prvními i Facebook, YouTube nebo Pinterest, píše Vox.

Facebook ale zareagoval až téměř o dva roky později. Nově chce podle v únoru oznámených pravidel uživatelům své sociální sítě zobrazovat například informace, kde je nejbližší očkovací místo. Taktéž poskytne reklamní prostor veřejným zdravotnickým institucím. Ve Spojených státech chce také s pomocí Univerzity Johnse Hopkinse zacílit na skupiny obyvatelstva, kde je důvěra v očkovaní nižší než ve zbytku populace. Ohledně boje s dezinformacemi je pak Facebook společně s Twitterem v kontaktu s Bidenovou administrativou, píše Reuters.

Rozsah dezinformací na Facebooku pocítil na vlastní kůži i zakladatel sociální sítě Mark Zuckerberg. V roce 2016 zveřejnil na svém profilu fotografii, na které drží svou první dceru Maximu s popiskem „Návštěva lékaře – čas na očkování!“. Pod Zuckerbergovým příspěvkem se následně rozjela debata o závadnosti očkování, které se zúčastnilo přes 70 tisíc lidí. Některé z komentářů se opíraly například o vyjádření tehdejšího kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který během republikánské debaty v roce 2015 zmínil, že dítě jednoho z jeho zaměstnanců dostalo po očkování vysoké horečky a „teď je autista“, připomíná deník The Washington Post.

Zatímco Facebook se v boji proti dezinformacím na své platformě zaměřoval především na ty týkající se voleb a politiky, mezitím mu utíkaly tisíce příspěvků zpochybňujících očkování i lékařskou péči, píše Vox. Právě fenomén fake news na sociálních sítích může podle amerických senátorů ze senátního zdravotnického výboru částečně za nárůst počtu nakažených Američanů spalničkami.

Spojené státy v roce 2000 hlásily, že se nákaza spalničkami na americkém území téměř neobjevuje, v roce 2019 země podle dat Centra pro kontrolu a prevenci nemocí zaznamenala 1282 nakažených. Lékaři a vědci začali varovat před snižující se komunitní imunitou a spolu s politiky volali po tom, aby se více pozornosti věnovalo obsahu na sociálních sítích. Facebook tehdy slíbil zakročit a například omezil zobrazování tohoto obsahu ve vyhledávání a také znemožnil inzerentům cílit na publikum zajímající se o „kontroverze“ související s očkováním, píše Vox.

Platforma ale i po těchto krocích zůstala v celku bezpečným místem pro odpůrce očkování. Sociální síť už sice uživatelům skupiny lidí odmítající očkování nenabízela ve vyhledávání, stále se ale do nich mohli přidávat další uživatelé, a během pandemie tak jejich počty rostly. Na Facebooku dokonce i přes sliby provozovatele sítě probíhala crowdfundingová kampaň s cílem vybrat finance na reklamu namířenou proti očkování. Za šest měsíců kampaň vybrala přes 27 tisíc dolarů (přes 595 tisíc korun), tedy dost na to, aby si mohla zaplatit reklamu na billboardech v kalifornských ulicích, informuje stanice NBC.

V období od května 2019 do května 2020 pak nezisková organizace Avaaz zaznamenala na Facebooku přes 3,8 miliardy příspěvků obsahujících dezinformace o očkování. Mezi březnem 2019 a prosincem 2020 měl pak počet členů skupin sdružujících odpůrce očkování vzrůst o dvacet procent na nejméně 800 000 lidí jen v USA. Účtům, které se staví proti očkování, se pak mezi koncem roku 2019 a rokem 2020 počet sledujících zvýšil v případě Facebooku o nejméně jeden milion, v případě Instagramu pak až o čtyři miliony, uvedla nezisková organizace Centrum pro potírání digitální nenávisti.

Pandemie covidu-19 pak podle serveru Vox celou situaci ještě zhoršila. S tím, jak se blížilo schvalování vakcín proti koronaviru, rostla podle odborníků nejistota lidí, čehož využívaly antivakcinační skupiny a profily, které cílily na své další potencionální členy či sledující.

Jen mezi březnem a říjnem loňského roku Facebook smazal nejméně dvanáct milionů příspěvků, které porušovaly pravidla sociální sítě a svým obsahem mohly „vést k bezprostřední fyzické újmě“, napsal ve svém příspěvku pro deník San Francisco Cronicle odborník společnosti na zdravotnictví Kchang-Sing Ťin. Od platnosti nových pravidel, která společnost oznámila letos v únoru, pak ze sítí zmizely další dva miliony nepravdivých tvrzení o covidu-19 a vakcínách, uvedl pracovník Facebooku.