Článek
„Nebezpečí se skrývá v obchodních podmínkách, respektive v podmínkách užití této aplikace. Samozřejmě mnoho z nás tyto podmínky nečte,” podotýká Jiří Palyza s tím, že právě tam se dozvíme, jak provozovatel dané aplikace bude nakládat s našimi daty a k čemu vlastně dáváme souhlas.
A v případě FaceAppu to znamená, že nahráním fotografie do aplikace dáváme provozovateli poměrně široká práva. „Je to identifikace uživatele, ztotožnění, spárování s dalšími našimi digitálními identitami, další dohledávání naší historie, identifikace nás jako osoby s jinými daty. A součástí podmínek je i skutečnost, že provozovatel může s těmi obrázky jakkoli nakládat do budoucnosti, včetně identifikace polohy a další práce s informacemi, které se k tomu mohou vázat,” vyjmenovává Palyza.
Pracujeme sice s fotografií, ale v tomto případě mají charakter osobních údajů. A Palyza nabízí paralelu: „Budeme takovým způsobem pracovat třeba s naším jménem, rodným číslem, datem našeho narození, adresou?”
Expert tvrdí, že ač si to uživatelé zčásti uvědomují, možné hrozby ignorují. A důvod je podle něj jednoduchý – většina lidí ani jejich známých se s predátorstvím na internetu nesetkala, proto si takové nebezpečí nepřipouští: „Až ve chvíli, kdy se s tím setkají osobně nebo ve své blízkosti, položí si otázku, kde se stala chyba, kde dělají něco špatně.”
A jak velkou digitální stopu má běžný uživatel, který používá Google, má Facebook a další sociální sítě, používá internetové bankovnictví a nakupuje v internetových obchodech?
„Ohromnou,” tvrdí Palyza. „Facebook na nás sbírá neuvěřitelné množství dat, ví se, že vytváří i takzvané ‚shadow profiles‘. To znamená, že uživatel nemusí mít ani profil na Facebooku, ale může se pohybovat na určitých stránkách, které Facebooku sbírají data o uživatelích.”
Velké množství dat o našem pohybu v prostoru za sebou zanecháváme, jakmile používáme navigace, případně sportovní aplikace.
Dá se digitální stopa vymazat? Na tuto i další otázky odpovídá Palyza v rozhovoru, který si můžete pustit v úvodním videu.
