Článek
Podle nové studie vědců ze skupiny World Weather Attribution nejen že pravděpodobnost záplav v regionu kvůli klimatické změně vzrostla až devětkrát, ale zvýšila se i jejich ničivost, a to o 20 procent. Studie podle deníku The Guardian ještě více upozornila na nedávnou zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Hodnocení IPCC uvedlo, že existují „jednoznačné“ důkazy o tom, že emise skleníkových plynů pocházející z lidské činnosti jsou hlavní příčinou častějšího extrémního počasí. V posledních měsících došlo k ničivým záplavám v západní Evropě a Číně, extrémní vlny veder potrápily severozápad Spojených států a s lesními požáry museli bojovat hasiči v Rusku, Řecku, Turecku nebo USA.
Vědci ze skupiny World Weather Attribution ve své studii uvádějí, že s rostoucími teplotami bude západní a střední Evropa vystavena čím dál extrémnějším srážkám, a tudíž i záplavám. Skupina už dříve zjistila, že změna klimatu stojí za loňskými vlnami veder na Sibiři, australskými požáry v letech 2019 a 2020 nebo vytvořením takzvaného „tepelného dómu“ nad severozápadem USA letos v létě.
„Obrovské lidské a ekonomické náklady na tyto záplavy jsou jasnou připomínkou toho, že země na celém světě se musí připravit na extrémnější povětrnostní jevy a že naléhavě potřebujeme snížit emise skleníkových plynů, abychom se vyhnuli tomu, že by se nám to vymklo z rukou,“ cituje The Guardian ředitele klimatického centra Červeného kříže a profesora Maartena van Aalsta z University of Twente v Nizozemsu. Jen letošní záplavy v Německu a Belgii mají na svědomí nejméně 222 životů.
Na studii se kromě van Aalsta podílelo ještě dalších 38 vědců. Výzkumníci ve své práci využili data z meteorologických měření a počítačové modely na simulaci různých povětrnostních jevů a čerpali také z prací svých kolegů. Autoři studie porovnávali frekvenci extrémních srážek v oblastech zasažených klimatickou změnou s očekávanou frekvencí těchto výkyvů s regiony, které se nepotýkají se změnou klimatu způsobenou činností člověka.
Tým vědců zjistil, že vinou klimatické krize je pravděpodobnost extrémních srážek ve zkoumaných regionech 1,2 až devětkrát vyšší než v oblastech, kde množství emisí vypouštěných do atmosféry není tak velké. Deště ve zkoumaných oblastech jsou také o 3 až 19 procent intenzivnější.
Vědci to vysvětlují tím, že teplejší vzduch je při každém nárůstu o jeden stupeň Celsia schopen pojmout až o sedm procent více vodní páry. Široký rozsah rostoucí pravděpodobnosti extrémních srážek je podle autorů studie způsoben rozmanitostí použitých klimatických modelů, vědci ale nicméně věří, že zásadním dopadem na tento faktor je právě rostoucí průměrná globální teplota.
„Spojili jsme znalosti odborníků z několika oborů, abychom porozuměli vlivu změny klimatu na silné záplavy z minulého měsíce a objasnili, co můžeme a co nemůžeme v této události analyzovat,“ řekla stanici BBC klimatoložka a spoluautorka studie Sjoukje Philipová z Nizozemského královského meteorologického institutu.
Studie se zaměřila konkrétně na dva regiony, které byly během letošních povodní obzvláště těžce zasaženy, a to oblasti okolo německých řek Ahr a Erft, kde za den spadlo až 93 mm srážek, a belgický region řeky Mázy, kde během dvou dnů spadlo 106 mm vody.
Maximální objem vody na Ahru byl ekvivalentní hornímu toku Rýna, řekl deníku The Guardian Enno Nilson z Německého federálního institutu pro hydrologii. „Měli jsme tu obrovskou řeku řítící se do malého údolí,“ popsal změnu Nilson. „Byla to vzácná událost, měli bychom na ni ale být stále více připraveni,“ doplnil van Aalst. Dosud pravděpodobnost takto extrémních záplav byla v regionu okolo 0,25 procenta za rok, píše The Guardian.
„Je obtížné analyzovat vliv změny klimatu na silné srážky na místní úrovni, ale dokázali jsme, že v západní Evropě emise skleníkových plynů způsobily větší pravděpodobnost podobných událostí,“ vysvětlila stanici BBC Philipová.
Vědci tvrdí, že v současném stavu klimatu by na jakémkoli místě v západní nebo střední Evropě očekávali, že k takové extrémní události, jako byla ta v červenci, dojde maximálně jednou za 400 let. S pokračujícím vypouštěním emisí skleníkových plynů do ovzduší a s rostoucími teplotami budou ale tyto jevy stále častější, varují autoři studie.
„Naše nejmodernější klimatické modely naznačují pomalý nárůst počtu extrémních srážek s vyššími teplotami,“ řekla BBC profesorka Hayley Fowlerová z Newcastle University. Podle profesorky zkoumající dopady změny klimatu na člověka poslední události jasně ukazují, jak státy nejsou připravené na extrémní výkyvy počasí.
„Musíme co nejrychleji snížit emise skleníkových plynů a také zlepšit systémy varování před mimořádnými událostmi, abychom snížili rozsah ztrát a abychom byli odolnější vůči těmto extrémním povodním, “ dodala Fowlerová.
