Paradox české krajiny: Povodně a extrémně vyprahlá zem zároveň

Podle portálu Intersucho je momentální nasycení krajiny vodou dobré, ale pouze v povrchové vrstvě půdy, tedy do 40 cm. Naopak v hlubší vrstvě 40-100 cm zůstává v některých oblastech až extrémní sucho.

To zčásti způsobuje špatná schopnost půdy vodu absorbovat a udržet. Jde právě mimo jiné i o důsledek dlouhotrvajícícho sucha, shodují se klimatologové.

V povrchové vrstvě byla půda bez rizika sucha už koncem května. Nyní se situace ještě dále zlepšila. Sucho se momentálně vyskytuje na téměř 19 % území České republiky.

V hlubší půdní vrstvě se až extrémní sucho vyskytuje například v Podkrušnohoří a ve Slezsku. Naopak na hranicích Moravy a Česka sucho momentálně problémem není.

„Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu místy vydatné bouřky na větší části území zvýšily vlhkosti půdy především v orniční vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly,“ píše portál Intersucho.

Už v květnu se množství deště vrátilo zpátky k normálu. Měsíční srážkový úhrn byl podle Českého hydrometeorologického ústavu 74 mm. To je těsně nad hranicí starého normálu (64 mm).

Podle portálu Intersucho zatím rok 2020 zdánlivě kopíruje předchozí rok 2019, kdy přišlo po dvou velice suchých vrcholech několikatýdenní deštivé období. I letos by se tak mohl opakovat stejný scénář s mírně teplejším a srážkově podprůměrným létem. Rok 2019 byl nakonec hodnocen jako velmi suchý.

Současné přívalové deště ale mohou způsobovat povodně v oblastech s už tak vysokou nasyceností půdy. O víkendu napršelo podle ČHMÚ nejvíce na stanici Konárovice (okres Kolín), celkem 151,5 mm, tedy přes 115 litrů na metr čtvereční. Během jedné nedělní hodiny mezi 10. a 11. zde spadlo 88,3 mm srážek.

Bouřky byly už o víkendu podle ČHMÚ intenzivní lokálně. Jejich dráha přes Českou republiku je pak zřetelně viditelná.

Napadané srážky se ale po republice nerozprostřely rovnoměrně. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi jsou na datech ČHMÚ dobře viditelné:

Nejvíc srážek napadlo ve srovnání se starým normálem v oblasti Pardubic. Naopak podstatně méně napadlo například na východě Moravy.

Oblastní rozdíly v tom kolik kde napršelo jsou velké. „Na jižní Moravě a na dolním toku české části Labe byly týdenní úhrny většinou jen do 15 mm za týden. Naopak v jižních Čechách a v pásu od Jindřichova Hradce po Jeseník spadlo mezi 50–70 mm za týden,“ kosntatuje portál Interscuho.

Podívejte se, jak se v krajích nasčítal srážkový deficit za posledních 5 let:

Data portálu Intersucho se vztahují k nedělnímu ránu, takže nezohledňují další vývoj po tomto termínu.