Extrémní počasí jako nová norma. Po záplavách Čínu sužují sněhové bouře

Po nedávných ničivých záplavách Čínu zaskočil předčasný příchod zimy. Klimatický fenomén známý jako La Niña do vážné energetické krize přinesl mrazy a sněhové bouře. Podle čínského meteorologického úřadu (CMA) sníh komplikuje situaci velké části země včetně Pekingu, Tchien-ťinu, Che-pej a Vnitřního Mongolska.

Studená vlna bude podle CMA postupovat na jih a zasáhne většinu Číny. V neděli sněhová bouře dorazila do Šen-jangu, kde napadlo největší množství sněhu od roku 1905. Úřady varují nejen před rozmary počasí, ale také před „negativními dopady“ na zásobování energií, zemědělství a dopravní infrastrukturu.

Čínští klimatologové předpokládají, že La Niña přinese na sever chladnější a kolísavější počasí se silnými srážkami. La Niña je oceánský a atmosférický jev, který je chladnějším protějškem jevu El Niño. Je způsobený změnami teploty vody v Pacifiku, kdy se teplá voda dostává na západ a ovlivňuje počasí po celém světě.

Sněhová bouře v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko si dle čínských médií vyžádala nejméně jeden život a způsobila komplikace dalším téměř šesti tisícům lidí. Čínská CCTV v úterý večer uvedla, že jen v této oblasti dosahují ekonomické ztráty asi 5,5 milionu dolarů. Úřady vyhlásily nejvyšší možnou výstrahu a varují před meteorologickou katastrofou.

Spousta měst v severní Číně zavřela školy a školky, omezila provoz na silnicích, v metrech, na nádražích a letištích, kde od víkendu probíhají „odmrazovací“ operace na přistávacích dráhách. Kvůli nánosům sněhu v Šen-jangu se propadly střechy skleníků na pěstování zeleniny a chov prasat.

První sníh do Pekingu letos dorazil o 23 dní dříve než obvykle, uvedl místní meteorologický úřad. Čína extrémní výkyvy počasí a odchylky od normálu zažívá čím dál častěji. Meteorologové takové vzorce počasí spojují s klimatickou krizí.

Neobvyklé srážky a přívalové lijáky nedávno zažila provincie Šan-si, kde všech 59 observatoří naměřilo historické hodnoty. Podle místního meteorologického úřadu mezi 2. a 7. říjnem napršelo v průměru 120 milimetrů. Pro představu měsíční průměrné srážky v Česku loni činily 64 milimetrů.

Ve chvíli, kdy konečně přestalo pršet, se objevil problém další. Noviny komunistické strany Shanxi Evening News uvedly, že voda zaplavila a zničila odhadem 190 tisíc hektarů úrody. To je devastující zejména pro místní, kteří přišli o hlavní zdroje příjmů.

47leté Jü Ťien-chua z vesnice Jao-čcheng povodně zničily 12 životně důležitých skleníků. Poslední dny tak s pomocí sousedů zachraňuje alespoň zbývající kusy celeru a doufá, že je bude moci prodat na trhu.

Sama se musela kvůli silnému dešti evakuovat. Když se vrátila domů, zjistila, že na domě se objevily silné praskliny. Na zvlhlé zdi zůstal viset pouze portrét předsedy Maa nad čínským znakem fu (štěstí).

„V tu chvíli jsem o tom příliš nepřemýšlela. Ale pak se praskliny začaly den za dnem rozšiřovat a já se začala bát. Takže jsme se s manželem minulý pátek odstěhovali a zůstaneme u našich přátel,“ uvedla pro média. Její starší příbuzní, kteří s ní v domě žijí, ale trvají na tom, že neodejdou. „Jsou velmi tvrdohlaví – nechtějí opustit dům, ve kterém strávili většinu svého života.“

Není to poprvé, co Čína kvůli dešti letos zažila drama. V červenci silné srážky a záplavy v centrální provincii Che-nan, jedné z největších zemědělských provincií, zabily více než 300 lidí. Další desítky se pohřešují dodnes.

„Zejména letos bylo extrémní počasí na sever od čínské řeky Jang-c'-ťiang běžné,“ řekl pro The Guardian profesor Faith Chan z University of Nottingham. „V Šan-si bývají během října měsíční srážky normálně asi na 31 mm, ale letos je to nejméně třikrát více. Přesněji řečeno dosahují 119,5 mm. Je to alarmující,“ dodal. „Ačkoli stále potřebujeme další vědecký výzkum tohoto jevu, zatím vše naznačuje, že se extrémní počasí a intenzivní srážky stanou v severní Číně normou. Čína musí jednat rychle.“

Peking kroky k řešení klimatické krize částečně podnikl. Prezident Si Ťin-pching v roce 2013 slíbil, že v Číně vyroste „ekologická civilizace“. Před právě probíhajícím klimatickým summitem COP26 se země zavázala do roku 2060 snížit spotřebu fosilních paliv pod 20 %. Podle kritiků by však vláda mohla udělat víc.

Souhlasí i Jen Tchan, docentka humánní geografie na University of Adelaide v Austrálii. „To, co jsme letos viděli v Číně, není ojedinělé, dalším příkladem jsou zejména rozvojové země v Asii a Tichomoří. Myslete na Bangladéš a Filipíny,“ řekla s tím, že extrémní počasí může být předzvěstí migrační vlny.

Pro mnoho lidí je ale představa opuštění domova nereálná, řekl 38letý Luo Čchiang. Luo se narodil ve vesnici Nan-cuo. Sám se odstěhoval už před lety, jak ale říká: „Většině našich vesničanů je přes 60 let. Zde se narodili, vyrostli a zde plánují být v budoucnu pohřbeni. Nikam nechtějí.“

Nan-cuo se teprve v minulém roce oficiálně vymanila z národně uznávané hranice chudoby. Luovi příbuzní po generace pracovali jako farmáři, pěstovali kukuřici a živili se chovem prasat. Nedávné deště a záplavy jejich hlavní zdroje příjmů a obživy od základů zničily.

„Takovou sílu vody jsem nikdy v životě neviděl,“ řekl. V okamžiku, kdy deště ustaly, spěchal lidem na pomoc. Většina obyvatel ale už přišla o střechu nad hlavou a byla evakuována. „Měli mokré všechno – oblečení i přikrývky. Prasata nepřežila, naše kukuřice také ne,“ dodal. „Měřím 173 centimetrů. Když jsem se 7. října vrátil, mohla mi voda sahat až k hrudi. Nyní už opadá, ale na některých polích mi stále sahá po kolena,“ řekl Luo. „Mezitím se v mnoha domech našich vesničanů objevují praskliny. Opravdu se obávají toho, co by se mohlo stát dál.“

Pro vesničany v zaplavených oblastech v Šan-si je to tento měsíc už druhá rána. Po zničení veškeré úrody a živobytí dorazila zima. Cena uhlí raketově vystřelila, když stát omezil jeho používání ve snaze snížit emise oxidu uhličitého. „Minulý rok jsme za pět měsíců vytápění utratili tři tisíce juanů. Letos by to stálo osm až devět tisíc juanů. Existují nové energetické možnosti, ale nemůžeme si je dovolit,“ řekl Luo. „Už nemůžeme plánovat dopředu.“