Článek
Vyplývá to ze zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky ministerstva vnitra, kterou v pondělí projedná vláda. Příznivci těchto subjektů podle ministerstva často kritizovali vládní opatření proti šíření koronaviru a přejímali dezinformace a konspirační teorie.
Nejvýznamnějším uskupením, u kterého podle vnitra dominují „xenofobní a vyhroceně nacionalistické prvky“, zůstalo i v loňském roce hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. „To nepřipustilo, aby mu jiné podobné subjekty výrazněji odebraly sympatizanty,“ uvádí zpráva. Podle zprávy hnutí při říjnových krajských volbách zastínilo všechny ostatní tzv. pronárodní subjekty.
„Ve světle trvalých úspěchů hnutí Svoboda a přímá demokracie a pokračujících neúspěchů jiných subjektů začíná řada příznivců tohoto spektra, kteří dříve zaujímali vůči Tomiovi Okamurovi rezervovaný až kritický postoj, měnit názor,“ dodává zpráva.
Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zneužívá ministerstvo k politickému boji. „Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček opakovaně zneužívá ministerstvo vnitra k politickému boji a zoufale špiní své politické konkurenty, aby zachránil potápějící se ČSSD, která ztratila důvěru občanů,“ uvedl Okamura.
Neextremistické skupiny s dominujícím xenofobním prvkem podle vnitra šířily nenávistné myšlenky namířené zejména proti migrantům a muslimům, hlavně v první polovině loňského roku je označovaly jako přenašeče nemoci covid-19. Nenávistné útoky mířily i na politické protivníky, občanské aktivisty a novináře, ale také na Romy či zahraniční dělníky.
Příznivci xenofobních subjektů často opakují myšlenky produkované prokremelskou propagandou, uvádí dále zpráva. Dokážou se také na základě zpráv prokremelských webů rychle zmobilizovat. „V praxi se to např. projevilo vysoce emotivní reakcí této scény na odstranění pomníku maršála Koněva v pražských Dejvicích a v souvislosti se záměrem postavit pomník Vlasovcům v pražských Řeporyjích,“ přibližuje zpráva.
Šíření nemoci covid-19 loni podle zprávy přibrzdilo veřejné aktivity neonacistů, kteří se v roce 2019 začali opět mobilizovat. Nejvýrazněji se projevili při říjnové demonstraci na pražském Staroměstském náměstí, kde se střetli s policií. Dělnická strana sociální spravedlnosti, Dělnická mládež ani Národní demokracie podle vnitra nedokázaly zaujmout veřejnost.
Anarchisté podle zprávy do veřejného dění v loňském roce nijak nezasáhli, z hlediska mobilizace svých příznivců nebyli úspěšní ani ortodoxní komunisté. Domobranecké skupiny kvůli vnitřním neshodám a obav z postihu ze strany státu loni stagnovali.
Tzv. dezinformační média podle zprávy vykazují dlouhodobou schopnost oslovit téměř celé extremistické či xenofobní spektrum. Lidem také tato média podle vnitra loni předkládala dezinformace a konspirační teorie týkající se nemoci covid-19 a očkování proti ní. Zpráva uvádí, že tato média byla schopna paralelně produkovat protichůdná sdělení, na jedné straně nemoc zlehčovat, na druhé ji označovat za „zákeřnou, nebezpečnou a záměrně vyvinutou biologickou zbraň, která je přenášena migranty“. Podle zprávy také podkopávala důvěru ve státní instituce, EU a NATO a naopak vyzdvihovala protipandemické aktivity Ruska a Číny.
K polarizaci české společnosti a oslabování demokracie loni podle zprávy přispívala média šířící nenávistné předsudky, která i nadále produkovala xenofobní obsahy, dezinformace a konspirační teorie.
Hlavní výzvou u nábožensky motivovaného extremismu je podle vnitra detekování případných zradikalizovaných jednotlivců. Významnými faktory jsou v tomto ohledu podle vnitra propagandistické obsahy na internetu a kázání zahraničních extremistických duchovních. „Podceňovat nelze ani negativní zkušenosti některých muslimů s islamofobními aktivisty. Česká muslimská komunita rovněž postrádá náboženské autority,“ dodává zpráva.
