Extraliga bez Pardubic, Litvínova či Vítkovic? Co na to říkají legendy

V Pardubicích se nejvyšší hokejová liga hraje nepřetržitě od roku 1950. Litvínov se mezi elitu probojoval o devět let později, od té doby pocit sestupu taktéž nezažil. Ve Vítkovicích se pak nejlepší tuzemská soutěž hraje bez přestávky od roku 1988. Čtvrtým do záchranářské party tradičních českých klubů je Kladno, které však posledních pět let odehrálo v 1. lize, tudíž jsme ho i přes jeho bohatou minulost do našeho výčtu nezařazovali.

Tipsport extraliga má nyní na programu reprezentační přestávku, a tak mají týmy na chvostu tabulky jedinečnou a zároveň poslední příležitost zkonsolidovat síly před rozhodující částí sezony. Společně s důležitými personami dějin třech zmíněných klubů jsme rozebrali momentální situaci pardubického Dynama, litvínovské Vervy i vítkovické Ridery. Dost možná totiž brzy dojde k jednomu velkému extraligovému loučení.

Nejhorší výchozí pozici před závěrečnou fází základní části mají jednoznačně Pardubice. Dynamo se na posledním místě tabulky krčí se ziskem 45 bodů, a navíc má odehráno o dva zápasy více než předposlední Litvínov. Předloňské čtvrtfinále dalo východočeským fanouškům pocit naděje, že by se mohlo blýskat na lepší časy. Ty ovšem nepřišly. Počtvrté za posledních pět let se pardubický klub nepodívá do play-off a naopak řeší zásadní problémy s udržením extraligové příslušnosti.

„Před každou sezonou slyším, že už to bude lepší, začne se vyhrávat a tým se zvedne. Zatím to jsou ale jen slova a nezměnilo se téměř nic. Je smutné, že pardubický management nedokáže sestavit takové mužstvo, které by bylo schopné hrát alespoň do desátého místa. Zároveň nedokáže v klubu nastavit takovou atmosféru, aby se všichni společně dostali i z těžkých situací. Je to zvláštní, protože finanční zázemí klubu není vůbec špatné a postavení v tabulce mu rozhodně neodpovídá,“ říká pro Seznam Zprávy legendární brankář Dominik Hašek.

Dynamu nenahrává ani los posledních zápasů, který je doslova vražedný. V závěrečných pěti kolech se postupně střetne s Libercem, Plzní, Třincem, Spartou a Kometou, tedy s týmy z první šestky. Zcela klíčové pro Východočechy bude zvládnout nejbližší tři klání proti Vítkovicím, Zlínu a Kladnu.

„Stále jim věřím, situace není neřešitelná. Když ale hrajete 40 zápasů špatně, tak pak na konci sezony nemusí stačit pouze dobré výkony. Ve zbytku základní části musí hrát bez výjimky opravdu výtečně, což ovšem nebude vůbec jednoduché,“ myslí si slavný Dominátor.

Dominik Hašek byl u předposledního pardubického titulu v roce 2010, ten poslední pak přišel o dva roky později. Pardubický hokej vyprodukoval v minulosti celou řadu reprezentačních hokejistů, v posledních dvou dekádách jde o klub s průměrně nejvyššími návštěvami na domácích zápasech, které mu vynesly přízvisko „český hockeytown“.

Momentálně se ale v Pardubicích píší spíše smutné příběhy, ať už ty sportovní, či zákulisní a politické. „Přiznám se, že na sestup radši vůbec nemyslím. Hokejová tradice v Pardubicích je úplně jiná než současná realita. Je mi z toho smutno,“ dodává Hašek.

Stejně jako pardubické Dynamo také Litvínov od svého prvního postupu do nejvyšší soutěže v roce 1959 ještě nikdy nesestoupil. Deset zápasů před koncem základní části ale Verva okupuje předposlední, třináctou příčku, s jednobodovým náskokem na Východočechy. Těšit ji může fakt, že má dva zápasy k dobru.

Bilance z posledních let je ale navlas stejná jako u Pardubic. Od sezony 2015/2016 musí v Litvínově už počtvrté bojovat o udržení. Na severozápadě Čech tak mohou pouze vzpomínat na poslední titul z roku 2015, po kterém ukončil kariéru útočník Martin Ručinský.

„Výsledky sleduji bedlivě a neustále, často jsem na zápasech osobně. Když jsme v roce 2015 vyhráli titul, tak jsme pod trenéry Hořavou a Rulíkem hráli hodně aktivní a celoplošný hokej, což vyžádalo velmi dobrou fyzickou připravenost všech hráčů. Letos mi přijde, že na tom kluci nejsou kondičně úplně nejlíp, spoustu zápasů Litvínov ztratil v posledních třetinách a tohle může být jeden z důvodů,“ zamýšlí se Ručinský.

Osmačtyřicetiletý olympijský vítěz z Nagana je s Litvínovem úzce spjatý, patří do slavné zlaté generace hráčů, kteří zde vyrostli. „Viděl jsem několik posledních zápasů a přijde mi, že se tým zvedá. Je mi kluků líto, protože to, čím si procházejí, není nic příjemného. Snažím se s nimi být v kontaktu a občas s nimi i mluvím přímo v kabině. Je to deprimující, ale zároveň v nich naštěstí vidím velké odhodlání se s touhle situací poprat,“ uvádí pro Seznam Zprávy.

Litvínov je proslulý mimo jiné také prostředím tamního stánku. Podobných arén s nezaměnitelnou akustikou a vůní pověstné klobásy, jakou nabízí stařičký Zimní stadion Ivana Hlinky pro šest tisíc diváků, už v extralize moc nenajdeme. Lední hokej má navíc na úpatí Krušných hor i společenský přesah.

„Nedokážu si představit, že by Litvínov nehrál nejvyšší soutěž. Jde o složitý kraj, hokej je tam svým způsobem fenomén a lidé z regionu ho berou jako jakousi berličku v ne úplně lehkých časech. Nechci domýšlet, jaké důsledky by případný sestup měl,“ doplňuje Martin Ručinský.

Bývalý hráč Montrealu, New Yorku Rangers nebo St. Louis nevidí východisko ani v možném uzavření extraligy, které by „jeho“ Litvínovu situaci značně usnadnilo.

„Jakožto fanoušek Litvínova bych to měl obhajovat, ale absolutně s tím nesouhlasím. Myslím, že hokeji docela rozumím, a tohle považuji za naprostou hloupost. Vezměte si, že dneska nikoho moc nezajímá, jaká je situace na špici tabulky, kdo bude po základní části první, druhý, třetí. Daleko zajímavější a sledovanější je situace právě na konci tabulky. Zápasy mají obrovský náboj, což fanoušky přitahuje. O to všechno bychom po uzavření extraligy přišli a od prosince by v druhé polovině tabulky nebylo prakticky o co hrát,“ míní Ručinský.

Podobný pohled na uzavření jako Ručinský má také jeho někdejší spoluhráč z národního týmu David Moravec. „My v Česku nevychováváme hráče, aby z nich byli vítězové. My si jdeme zahrát, pohrát si a motivace být pořád lepší a vyhrávat mi tam chybí. Uzavřená extraliga by tomu moc nepomohla a podle mě by tenhle model příliš nefungoval,“ myslí si Moravec.

Ten si odbyl extraligovou premiéru v dresu Vítkovic v sezoně 1994/1995 a ostravský celek vedl několik sezon jako kapitán. Momentálně působí jako trenér dorostu v Porubě a na svůj bývalý tým chodí pravidelně jako divák.

„Myslím, že hlavním problémem je sestavení týmu, peníze na hráče a v neposlední řadě také samotná hra. Ta není nikterak účelná, protože výsledky zkrátka nejsou, a zároveň není nijak extra pohledná. Fanouškům se hokej nelíbí, což je vidět i na návštěvách na domácích zápasech. Dovnitř týmu ale nevidím, takže je to můj názor podle toho, jak na mě tým působí zvenčí,“ míní někdejší útočník.

Vítkovice jsou momentálně dvanácté, na předposlední Litvínov mají čtyřbodový náskok, který má na svědomí zejména šňůra čtyř výher v řadě. S boji o záchranu navíc v Ostravě nemají takové zkušenosti jako jejich přímí konkurenti. Za posledních deset let hráli alespoň předkolo play-off hned v devíti případech.

„Pro Vítkovice by byl sestup jakýmsi nastavením zrcadla. Musela by nutně přijít sebereflexe. Lidé z klubu by si museli poslechnout také názory jiných a nestranných odborníků, kteří nejsou s klubem až tak spjatí. To by však mělo podle mě přijít i v případě, že se Vítkovice v extralize udrží,“ říká střelec vítězného gólu ve finále mistrovství světa v roce 2001.

„Není to nic příjemného, hráčům to nezávidím, já sám jsem zažil jednu baráž. Pamatuji si, že strašák toho, že spadneme a já budu muset chodit po ulici, byl naprosto neuvěřitelný. Nepřál bych to nikomu, tisíckrát radši prohraji ve finálové sérii o titul. Pocit toho, že můžu sestoupit, byl na psychiku šíleně náročný,“ dodává David Moravec.

Jak už bylo zmíněno na začátku článku, do boje o setrvání v hokejové extralize je namočené i Kladno, které prohrálo posledních šest utkání. Jasno o tom, kdo skončí na posledním sestupovém místě, bude 6. března, kdy je na programu závěrečné 52. kolo základní části.