Článek
Bývalým politikům hlavního města – třeba primátorovi Tomáši Hudečkovi nebo radní Evě Vorlíčkové – přiznalo Ministerstvo spravedlnosti v uplynulých dnech odškodnění za trestní stíhání v kauze Opencard.
V ní někdejší radní a úředníci magistrátu skončili před soudem, protože podle vyšetřovatelů v roce 2012 neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, která v té době vlastnila ke Kartě Pražana práva.
Soud politiky nejdříve dvakrát uznal vinnými. Pak se pro ně případ otočil a byli postupně všichni zproštěni obžaloby.
V případě Vorlíčkové jde o částku 1,169 milionu. Z toho byla nemajetková újma vyčíslena na 344 tisíc, zbytek jsou náklady za advokáty a také za průtahy v řízení. Přesto bývalá pražská radní není se satisfakcí spokojena, protože ministerstvo jí nepřiznalo celou částku za právní služby.
„Ministerstvo dává částku za 800 korun za hodinu. Můžete to ale zvýšit až na 2400 korun za hodinu, když je ta kauza obzvláště složitá. Tohle ale oni neuznali,“ řekla pro Seznam Zprávy Vorlíčková, která se proto chystá podat žalobu.
„Ještě na ní moji advokáti pracují. Budeme chtít získat více za nemajetkovou újmu a také chceme, aby uznali tu náročnost případu a tedy ten trojnásobek,“ doplnila.
Zhruba jeden milion korun získal jako odškodnění také exprimátor Hudeček. Také on dostal ale hlavně peníze, které vynaložil za advokáty.
A tak i on se chce soudit, jde o další zhruba čtyři miliony korun. „Budeme ještě podávat žalobu k soudu. Požaduji nemajetkovou újmu v jednotkách milionů,“ prohlásil pro Seznam Zprávy Hudeček.
Mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl, že náklady obhajoby se podle zákona proplácí nikoliv ve výši smluvní, ale určené advokátním tarifem a vypočítané podle takzvaných úkonů právní služby, které advokát klientu poskytl.
„Výši požadované částky jsme revidovali a dospěli k právnímu závěru, že požadovaná částka je vyšší, než mimosmluvní odměna,“ podotkl Řepka.
Část odškodnění z celkové žádané částky dostali dříve další někdejší pražští radní. Ti, co byli zproštěni obžaloby před Hudečkem a Vorlíčkovou.
Současný zastupitel hlavního města Pavel Richter (Spojené síly), který je třeba předsedou výboru pro dopravu na magistrátu, dostal podle svých slov 632 733 korun jako náhradu za obhajobu. Ale také on říká, že za advokáty zaplatil více.
Dále mu ministerstvo přiznalo 108 000 korun jako nemajetkovou újmu za čtyři roky a čtyři měsíce trestního stíhání. Což je asi 70 korun za den.
„V současné době vedeme se státem soudní spor o uznání větších nákladů na nemajetkovou újmu a uznání nákladů na posudek,“ doplnil Richter. Právě náhradu za zpracování tohoto posudku, ministerstvo neuznalo.
Další z někdejších obviněných Ivan Kabický, který je nyní zastupitelem v městské části Praha 18 Letňany, zaplatil za právní služby 680 tisíc. Ministerstvo mu ale uznalo 600 tisíc s tím, že mu odmítlo uhradit částku za znalecký posudek, který společně s dalšími radními zaplatil.
„Žádal jsem dále v nemajetkové újmě o 700 tisíc korun. Soud prvoinstančně rozhodl (letos v lednu) o částce okolo 320 tisíc korun, ale Ministerstvo spravedlnosti se odvolalo. Takže zatím nemám nic,“ doplnil Kabický.
Podobnou částku – asi 700 tisíc korun – dostal od ministerstva za právní služby také bývalý radní Václav Novotný.
„Musím říct, že se to hodilo, protože jsem byl už v loji, protože mít nebo nemít tři čtvrtě milionu čtyři roky, je tedy rozdíl. Kdyby to trvalo ještě o chvíli déle, musel bych si půjčit,“ uvedl Novotný s tím, že dostal navíc ještě 120 tisíc korun jako nemajetkovou újmu. Na rozdíl od svých bývalých politických kolegů ale žalobu k soudu nepodal.
Radní Josef Nosek uvedl, že zatím žádné odškodnění nedostal a obrátil se tedy na soud.
Před soudem v souvislosti s touto kauzou skončil i Alexander Sotolář. Ten jako předseda senátu Městského soudu v Praze tento případ řešil. Nejvyšší správní soud, u něhož Sotolář skončil, potvrdil, že Sotolář v kauze Opencard pochybil. Upravoval protokoly, které se tak lišily oproti zvukovým záznamům z jednání.
Sotolář po rozhodnutí tohoto soudu může být jen řadovým členem senátu. Na jeho pochybení loni upozornil právník Nadačního fondu proti korupci Ondřej Závodský.
„U projednávané kauzy je provinění na straně státu zcela zjevné. Soudce Sotolář byl dokonce kárně odsouzen za to, že v neprospěch obžalovaných úmyslně zkresloval protokoly o výslechu svědků a znalců. Pokud stát není schopen po mnoha letech neoprávněného stíhání uhradit ani přímé náklady, měli bychom se zamyslet nad tím, jak to změnit,“ uvedl Závodský.
