Článek
Nejhorší dubnový schodek v dějinách, rozpočtový masakr pokračuje. Překvapivě drsné titulky vyvolalo pravidelné hlášení Ministerstva financí o stavu státního rozpočtu. Není divu. Pokud se budou veřejné finance držet scénáře z prvních čtyř měsíců, pak deficit bude proti loňsku dvojnásobný a pokoří hranici 700 miliard korun.
Poprask mezi analytiky vyvolala jen dvě čísla. V dubnu schodek dosáhl 192 miliard korun, přitom před rokem to byla poloviční částka, konkrétně 94 miliard. Překvapení lze pochopit. Jen v samotném dubnu byly příjmy oproti výdajům nižší o 68 miliard. To je pouze o necelou miliardu nižší výpadek, než činí dosavadní rekord z loňského listopadu. Tehdy ovšem vláda jako vždy koncem roku proplácela neuhrazené faktury, například za investice. Letos jsou zatím investice nižší než loni.
Pro ČSOB je takřka dvousetmiliardový dubnový schodek dokladem, že vláda realizuje svůj plán na vytvoření půlbilionového deficitu. Optimističtější Raiffeisenbank očekává, že se nové dluhy vejdou pod úroveň 400 miliard. V obou případech to však znamená, že se dosavadní poměr příjmů a výdajů musí výrazně zlepšit.
Zkušenost z minulých let přitom ukazuje, že od dubna se už základní parametry rozpočtu prakticky nemění. Pokud se tedy v prvních čtyřech měsících roku 2021 příjmy snížily proti loňsku o pět procent, a pokud jsou výdaje o 13 procent vyšší, existuje značná pravděpodobnost, že koncem roku to bude stejné. To by znamenalo schodek zhruba 680–690 miliard. Stát by si půjčil na víc než třetinu svých výdajů.
Předpověď z dubnových čísel nevychází pouze výjimečně, pokud vláda pod vlivem nepředvídaných okolností nějak mimořádně upraví svou rozpočtovou politiku. Volební rok nebývá obdobím bolestných škrtů, vláda ovšem může ušetřit na nákladech za pandemii. Konkrétně v dubnu vyplatil Babišův kabinet mimořádných šest miliard na platy zdravotníků, o miliardu méně si vyžádaly kompenzace pro živnostníky i navýšení platů zaměstnanců z programu Antivirus. Ošetřovné v dubnu přišlo na dvě miliardy a na stejnou částku program Covid –ubytování.
Pokud tyto náklady v druhé polovině roku odpadnou, ušetří státní pokladna proti prvnímu pololetí sto miliard. Na druhé straně nelze podcenit přípravu na případný podzimní návrat koronaviru.
Další peníze si mohou vyžádat zaměstnanci a podnikatelé, kterým stát ještě nevrátil loňské přeplatky na daních z příjmu, případně na pojistném.
