Článek
V době pandemie představovaly nejzranitelnější místo. V domovech pro seniory se covidem nakazilo okolo 35 tisíc lidí z řad klientů a personálu, přes 3500 tisíce jich zemřelo.
Podle oslovených odborníků musí na jejich ochranu přijít třetí dávka vakcíny, zároveň však uklidňují. Není to otázka několika měsíců, na přeočkování je čas nejmíň do zimy. „Kritická epidemická situace z jara je zatím neopakovatelná. Díky masivnímu očkování i prodělané nemoci je velká část populace chráněná. Ta či ona mutace sice může částečně prolomit ochranu, ale závažných případů bude dramaticky míň,“ naznačil vakcionolog Marek Petráš.
Diskuzi ohledně zranitelnosti nejstarších lidí vyvolal případ z domova ve Velkých Hamrech na Jablonecku, kde zemřel naočkovaný klient poté, co se patrně nakazil od neočkované pečovatelky. Otazníky vyvolala také studie z Brna. Podle jejích tvůrců z neziskovky Podané ruce 14 procent naočkovaných lidí starších 65 let nemá po čtyřech měsících dost protilátek. Šéf neziskovky Jindřich Vobořil proto vyzval k přeočkování už na startu podzimu. Šetření však doposud nezohlednilo buněčnou imunitu, která v reakci těla na covidovou infekci také hraje klíčovou roli.
Září nevidím jako hlavní motto. Snažil bych se hlavně dosáhnout maximální proočkovanosti stávající populace, ať už stávající verzí vakcín, nebo novou.
Studie bude pokračovat sledováním imunity dalších 200 až 300 lidí. Podílí se na ní také bývalý krajský koordinátor očkování Petr Husa, který vede Kliniku infekčních chorob ve FN Brno. „Třetí dávka bude určitě nutná, o tom ani není příliš diskuze. Jde o to, na kdy ji naplánovat. Chceme studií zjistit, zda skutečně u seniorů imunita klesá mnohem rychleji a má se tedy se třetí dávkou začít u nich,“ uvedl.
Zdůraznil však, že výsledky poslouží jako „kamínek do mozaiky informací“. Rozhodnutí o přeočkování podle něj nemůže vzejít z jednoho města či státu, ale spíše z celoevropského doporučení. „Nemůžeme být první stát na světě, který začne přeočkovávat, ale musíme být opření o pevná data. Velice bych se bránil tomu, abychom se pouštěli do partyzánských akcí,“ zdůraznil Husa. Počkal by, až se pobídka k přeočkování objeví v takzvaném SPC, tedy souhrnných údajích o daném přípravku. Tyto dokumenty chystají výrobci jednotlivých vakcín.
Také Petráš nevidí jako reálné přeočkování třetími dávkami už po prázdninách. „Září nevidím jako hlavní motto. Snažil bych se hlavně dosáhnout maximální proočkovanosti stávající populace, ať už stávající verzí vakcín, nebo novou,“ sdělil.
Ani bývalý ministr zdravotnictví a vakcinolog Roman Prymula nečeká přeočkování na podzim. „Je to technicky nereálné a zatím pro to nesvědčí ani dostupné údaje,“ řekl pro idnes.cz. Nepočítá s třetími dávkami dříve než po Novém roce. Připomněl, že ve Velké Británii teprve začala nezávislá studie, kde dostávají posilující dávky už naočkovaní lidé. Výsledky však budou známé až na konci prázdnin.
Vláda o další strategii zatím nemá jasno. „Nikdo na světě teď spolehlivě neví, kdy má přeočkování třetí dávky proběhnout. Odborné debaty budeme dál sledovat. Situace se může změnit a asi se změní, ale zatím nevíme, kdy k tomu dojde,“ řekl po pondělním jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
V září se podle něj uzavře většina velkých očkovacích center. Vakcíny budou dál nabízet některé nemocnice a praktičtí lékaři.
Jak tedy ochránit nejzranitelnější místa?
Podle asociace je v domovech pro seniory stále čtyřicet procent zaměstnanců, kteří se nenechali očkovat. A vakcínu z mnoha důvodů odmítají. „To je nezodpovědnost a sobeckost těch lidí, kteří neudělají to základní, co mají. A to pro ochranu nejen sebe sama, ale i těch klientů domovů. V tom vidím problém,“ zdůraznil.
Petráš připomněl, že řada zaměstnavatelů už nyní vyžaduje třeba povinnost očkování proti chřipce. Podobnou cestou by se vydal v případě vakcinace proti covidu. „Zdravotníci nebo personál v seniorských domech mohou být ve vyšší expozici nemoci a stávají se také rizikem i pro pacienty. Tady by mělo sehrát roli delegování očkování v rámci zaměstnaneckého poměru. To je správná cesta a patří k práci, kterou tito lidé vykonávají,“ zdůraznil Petráš.
Rozhodnutí by však nechal na dobrovolné bázi jednotlivých zařízení. „Neřešil bych to direktivní formou. Každá nemocnice má trochu jiný ráz. Na některých odděleních nehraje očkování roli, na jiných může být kruciální,“ řekl. Už nyní má část pečujících povinnost očkování proti žloutence či chřipce. K povinnému očkování pro pečovatele se přiklání i ředitel velkohamerského domova Čestmír Skrbek.
Odborníci opakují, že očkování není všespásné a nemá stoprocentní účinnost, přesto výrazně snižuje riziko závažných případů a masového šíření nemoci.
Šéf motolské nemocnice Miloslav Ludvík zároveň vyzývá k hojnějšímu využívání léku Regeneron. Jedna dávka stojí 65 tisíc korun, ve skladech nemocnic jich nyní leží tisíce. Medikament přitom podle odborníků při včasném dávkování zabírá. „Ve chvíli, kdy je někdo v domově covid pozitivní, okamžitě by měl lék dostat. Není nejmenší důvod, aby kdokoli kdekoli zemřel,“ dodal Ludvík.
Podle něj musí přijít lék ihned po pozitivním PCR testu. Výrazně pak snižuje riziko těžkého či fatálního průběhu nemoci. „Lék je dostupný pro devadesát nemocnic po republice. Je všude. Už nevím, co máme udělat víc pro jeho využívání,“ dodal Ludvík.
