Článek
Politické strany hýří v předvolebních plánech nápady, kde vzít další zdroje pro vyčerpaný rozpočet. Daň ze sladkých nápojů. Daň pro Facebook. Zdanění skladů. Podle expertů však díru nezacelí. Přinesou totiž spíše jednotky miliard, stát přitom potřebuje stamiliardy.
Pozvali jsme do studia tři politiky, možné budoucí ministry financí, aby nám své daňové plány představili. A tři ekonomy, kteří nápady hnutí ANO, Spolu a Pirátů/STAN zhodnotí. Kde by měl stát brát podle expertů? Pusťte si debatu Aleny Schillerové, Mikuláše Ferjenčíka (Piráti/STAN) a Zbyňka Stanjury (Spolu) a navazující diskuzi ekonomů Miroslava Singera, Pavla Mertlíka a Kláry Kalíškové. Každá je v samostatném videu – politici nahoře, ekonomové dole.
Zvednout daně? Ve 2. části Byznys Clubu hodnotí předvolební daňové nápady Miroslav Singer, Pavel Mertlík a Klára Kalíšková.Video: Markéta Bidrmanová
Prostor tu je. Ale kde?
„Celková úroveň zdanění u nás včetně odvodů činila před krizí mezi 32 až 34 procenty, po krizi to vyrostlo na 36, v Evropě je průměr kolem 39. Prostor pro zvyšování daní tady je,“ předestírá někdejší ministr financí Zemanovy vlády Pavel Mertlík.
A kde přesně peníze Mertlík vidí? „Zdanění kapitálu je extrémně nízko. I zdanění spotřeby je nízké. Sice máme vysoké zdanění na věci jako je tabák, ale máme nízké ekologické daně a nemáme je aplikovány na řadu věcí,“ řekl Mertlík. O dani z hříchu, konkrétně na sladké nápoje, mluví třeba Piráti.
Zvyšte daň z příjmu, ale bohatším
Co by příští ministr financí určitě zvyšovat neměl, je podle Miroslava Singera čerstvě ponížená daň z příjmu. Za to, co státu odvedeme, nedostáváme podle exguvernéra ČNB odpovídající služby: „Je možné zmenšit stát. Ten v posledních kvartálech neodvádí solidní výkon. Úřednický aparát funguje tragicky.“ Úspory vidí hlavní ekonom Generali CEE Holding Singer v digitalizaci.
Podle ekonomky IDEA a VŠE Kalíškové se ale vyšší dani z práce nevyhneme, šla by cestou progrese. „Daň z příjmu je vysoká, ale pak máme různé slevy a odpočty. Máme obrovskou skupinu obyvatel, které neplatí žádné daně. Máme tendenci více danit nízkopříjmové než vysokopříjmové, což není správné,“ míní ekonomka.
Příjmy státního rozpočtu 2020. Stát daní zejména práci a spotřebu. (DPH: daň z přidané hodnoty, SD: spotřební daně, DPPO: daň z příjmu právnických osob, DPFO: daň z příjmu fyzických osob).
Daň za chatu? V Česku neprůchodné
O zvýšení si podle ekonomů říkají daně z nemovitosti. Dobře se vybírají, majetek se špatně skrývá. A ve srovnání s vyspělým světem patří ty české k nejnižším. Vynesou ale jen málo, upozorňuje Klára Kalíšková.
„Proč ne? Pojďme zvyšovat daň z nemovitosti. Ale loni vynesla 11,5 miliardy. Budeme ji zdesetinásobovat? To asi ne,“ uvažuje ekonomka. Podle Singera je zvýšení daně z majetku „národu chatařů“ neprůchodné: „Je strašně těžké v zemi chatařů zdaňovat druhé bydlení. To je politicky nákladné cvičení.“
I proto Piráti/STAN zůstávají opatrně jen u nápadu na extra daň pro komerční a nikoli soukromé nemovitosti. Například pro sklady. Pavel Mertlík by zdanil „druhé“ byty: „Stále víc lidí si pořizuje investiční byty, což nám zvyšuje ceny hypoték a bytů.“
Daně z majetku patří v ČR k nejnižším.
Daňové prázdniny? Pomůžou zase jen mužům
Například Spolu chce daně dokonce snižovat. Kromě snížení sociálního pojištění o dva procentní body plánuje „daňové prázdniny“ pro rodiny. Podle Kalíškové nesmysl: „V realitě uděláme daňové prázdniny pro toho prvního vydělávajícího, pro muže. Toho ale motivovat k práci nepotřebujeme. My potřebujeme motivovat ženy. Tímto zase jen rozdíly zvýšíme.“
Povinné státní výdaje jako důchody, zdravotnictví a platy úředníků rychle rostou. Stát už nedokáže vybrat dost ani na jejich pokrytí. Na daních a sociálním pojištění loni vybral 1203 miliard. Jenže součet všeho, co vyplatil na sociálních dávkách, na příspěvcích do zdravotnictví a svým zaměstnancům a armádě, byl vyšší. O 85 miliard.
Chybějící peníze podle ekonomů nevyřeší vláda jednoduchou úsporou či zvýšením jedné daně. „Neexistuje jedna daň nebo jeden škrt, který by situaci vyřešil. Bude se to skládat z různých pramínků,“ uzavírá Mertlík.
Stát si musí půjčit už i na mandatorní a kvazimandatorní výdaje.
