Článek
Dobrou zprávou je, že denní čísla nově nakažených covidem-19 začínají mírně klesat. Za sobotu přibylo 11 428 infikovaných lidí, což je o 1043 méně než před týdnem. Problém je, že stále roste počet zemřelých. Včera jich přibylo i zpětně do statistik 176. Klíčové týdny nás přitom teprve čekají.
Seznam Zprávy v uplynulých dnech hovořily se špičkovými virology, epidemiology, pedagogy a ekonomy, kteří se shodli v tom, že v příštích týdnech čekají Česko ponuré obrázky zemřelých pacientů.
To by však zároveň mělo přispět k tomu, že Češi začnou brát covid-19 vážně a svým osobním přístupem přispějí k tomu, že se podaří situaci zvládnout. Odborníci mají za to, že návrat do normálu před Vánocemi není tím scénářem, který by patřil do kategorie nejreálnější.
Vánoce nejisté
Brněnský virolog Pavel Plevka upozorňuje, že zejména v následujících třech týdnech bude situace v nemocnicích kritická.
„Ještě tři týdny bude situace špatná. Počty mrtvých pravděpodobně vystoupají mezi tři sta až pět set za den. Počet zemřelých se skoro jistě zdvojnásobí. S tím už se nedá nic dělat. To jsou lidé, kteří už jsou infikovaní a jejich stav se zhorší. Další vývoj bude záležet na tom, jak efektivní budou karanténní opatření,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy zástupce ředitele ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC v Brně.
Zhruba za dva měsíce by se podle něho mohla situace dostat pod relativní kontrolu, což by se mohlo projevit i tím, že se začne upouštět od některých bezpečnostních a hygienických opatření. „Pokud reprodukční číslo klesne pod jedna, znamená to, že bude ubývat nově infikovaných. Protože jich nyní máme obvykle třináct až patnáct tisíc za den, potrvá velmi dlouho, než se dostaneme ke třem tisícům nově nakažených denně. Může to být šest až osm týdnů. Teprve potom bude znovu spolehlivě fungovat trasování a bude možné rušit karanténní opatření,“ dodal virolog Plevka.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Štěpán Jurajda věří, že ve druhé polovině listopadu by se vývoj mohl konečně zlomit k nadějnějším křivkám grafů.
„Za 14 dnů až tři týdny bude epidemie, doufejme, už kulminovat a s ní i ta vlna úmrtí a přetíženosti nemocnic. Je pravděpodobné, že lidé uvidí ve večerních zprávách smutné zprávy z našeho zdravotního systému a že budou mít osobní zkušenosti ze svých rodin, od známých s tím, že na koronavirus někdo umřel,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor ekonomie z CERGE-EI.
Doufá, že pohled na plné nemocnice a vypětí doktorů a sestřiček pomůže Čechy semknout. „Předpokládám, že za dva až tři týdny se všichni sejdeme na jedné lodi a budeme koordinovaně vědět, že potřebujeme všichni zpomalit, všichni omezit kontakty, protože nás to všechny stojí nejenom životy, ale i tu práci nebo příjmy. Čím dřív to bude, tím dřív se budeme moci vrátit k normálnímu životu,“ míní Jurajda.
Vláda Andreje Babiše (ANO) v uplynulých dnech několikrát zmínila, že cílem je relativně normální prožití Vánoc. Podle Jurajdy by bylo velkým úspěchem, kdyby se podařilo nastartovat alespoň první ročníky základních škol. Není však jisté, že do Vánoc se vládní opatření začnou šířeji rozvolňovat. „Já se obávám, že to riziko je tu významné. A může se to povést. Určitě se to může povést. Ale také nemusí. Já to za sebe vidím tak padesát na padesát,“ dodal člen Národní ekonomické rady vlády.
Pomůže až rok 2021?
Český imunolog a profesor lékařské fakulty University of Alabama Zdeněk Hel je ve svých výhledech ještě opatrnější. Podle něho se kritická situace povleče i v příštím roce. Zlepšení očekává až za více jak půl roku.
„To nejhorší začíná právě teď a bude to trvat přibližně do konce února či března 2021. Vše, co se stalo dosud, byla vlastně jen předehra, legrace v porovnání s tím, co nás čeká v následujících měsících. Přes léto 2021 se situace podstatně zlepší. Očekávám dostupnost prvních vakcín a vylepšení léčebných postupů. Na podzim a v zimě 2021 přijde další vlna, ale bude již slabší. Plně se vše začne normalizovat v roce 2022,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor Hel.
Na základě údajů publikovaných v říjnu Standfordskou univerzitou a zveřejněných Světovou zdravotnickou organizací vypočítal, že v následujících měsících a letech bude v Česku infikováno 6,4 až 8,5 milionu lidí, zemřít pak dle něho může 15 000 až 20 000 lidí. „Ale pozor, toto číslo je značně pohyblivé, je závislé na věkovém rozložení obyvatelstva a je vyšší v populacích, které jsou aktuálně více zasaženy covidem-19. Pokud se v ČR reálná smrtnost zvýší na 0,7 až 1,3 procenta, například z důvodu přehlcení zdravotních zařízení, které nám teď opravdu hrozí, může teoreticky dojít k 44 800 až 110 500 úmrtí. Další lidé, pravděpodobně více než 100 000, budou mít dlouhodobé zdravotní následky,“ upozornil český imunolog působící v USA.
Nebuďte tlustí
Experti se shodují, že situaci výrazněji pomůže až proticovidová vakcína. „Společným úsilím ta čísla můžeme výrazně snížit. Stačí rozprostřít počet infekcí do delšího časového období a smrtnost i úmrtnost se podstatně sníží, neboť více lidí dostane kvalitní zdravotní péči. Tato čísla mohou výrazně snížit i preventivní opatření, strategicky zavedené nové léčebné postupy a vakcinace obyvatelstva. Každý z nás v tomto úsilí hraje nezastupitelnou roli,“ míní imunolog Hel.
Brněnský virolog Plevka věří, že vakcína bude fungovat efektivněji než kolektivní imunita. „Jiné možné způsoby moc nevidím. Skupinová imunita, jak jsme se bavili, znamená nějakých šedesát procent populace, co si nemocí projde. Po podzimní vlně bude infikovaných okolo dvaceti procent lidí v Česku. To by znamenalo, že co jsme zažili doposud, bychom museli zvládnout ještě dvakrát,“ uvedl zástupce ředitele ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC v Brně.
Podle ekonoma Jurajdy bude do budoucna důležité i masivní testování proti covidu a jiným podobným infekčním onemocněním. Odpovědnosti by se v této věci neměly vzdávat firmy. „Myslím, že by velké firmy, zvlášť třeba firmy, které se starají o infrastrukturu, si měly testy zaplatit samy už teď. Ale do budoucna by bylo dobré začít diskutovat o tom, že by tam byla spoluúčast firem a nějaká podpora ze strany státu, pojišťoven, aby se nám povedlo testování rozšířit masově,“ míní Jurajda, člen Národní ekonomické rady vlády.
Zároveň upozorňuje na nebezpečí, že v souvislosti s covidem se znatelně zvyšuje psychické vypětí obyvatelstva.
„Pokud se stane to, že přijde třeba 200 nebo 300 tisíc lidí navíc v příštích měsících o práci, a pokud se jim nepodaří nalézt nové podobně produktivní kariéry – a tady je důležité si uvědomit, že o práci mohou přijít lidé, kteří byli zvyklí celý život pracovat, mají kariéru, jsou šikovní – tak tito lidé se dostávají do depresí. Třeba ve Spojených státech je opravdu epidemie užívání návykových látek a úmrtí, statisíce lidí tam zemřely na to, že se zavřel zpracovatelský průmysl,“ varuje ekonom.
Přednosta oddělení Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Jan Bláha na lidi apeluje, aby se začali více starat o svou tělesnou schránku.
„Je asi podstatné říci, že u nás nezemřel nikdo jinak úplně zdravý pouze na covid-19. Všichni měli nějaké významné základní onemocnění nebo patřili do nejrizikovější skupiny, tj. obézní diabetici s hypertenzí. Tato skupina dobře nedopadá a řekl bych, že všichni bychom si z toho měli včas vzít jasné varování, že dbát o životosprávu a svou tělesnou kondici není rozhodně ztráta času,“ uvedl přednosta Bláha.
