Experti o rekordním počtu nakažených: Jediná zbraň je už pouze lockdown

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

„Nejdřív mne ta čísla překvapovala, teď už ne. Překvapuje mne, že se stále nic neděje. To muselo zákonitě přijít do vyšších čísel, když máme exponenciální růst. Někdy se to asi zastaví, ale nevíme kdy,“ řekla viroložka Ruth Tachezy.

Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR dodal, že „jediná zbraň, jak to zabrzdit, řekněme během dvou týdnů, je zavedení nějakých plošných opatření, kterým jsme si zvykli říkat lockdown. To znamená něco podobného, jako jsme měli například na jaře loňského roku.“

Opatření, jaká měl Hořejší na mysli, zahrnují omezení provozu mnoha služeb, restaurací a obchodů či omezení pohybu lidí. „K tomu samozřejmě není politická vůle, takže se to asi nestane. Zřejmě se sází na to, že to naše zdravotnictví vydrží,“ dodal Hořejší.

Hrozba lockdownu visí ve vzduchu i podle viroložky Tachezy. „Zřejmě se dopracujeme k nějakým formám plošných opatření, pokud to ještě nechají být. Pokud se nic nestane, tak ta čísla ještě porostou,“ uvedla.

Varianta lockdownu pro neočkované jako řešení nastalé situace podle Hořejšího naopak nepřichází v úvahu. I očkovaní se totiž mohou nakazit. Přestože nemusí vykazovat příznaky onemocnění, mohou jej přenášet do svého okolí. Zafungovat by podle něj ale mohla varianta, že by očkování bylo povinné. I tam by se ale muselo počítat s tím, že by se efekt projevil nejméně za čtyři týdny.

Prudce narůstají i počty nakažených koronavirem, kteří skončí v nemocnicích. Na začátku října bylo ještě hospitalizovaných kolem 250, v polovině října přes 500 a na začátku listopadu přes 2 000.

„Pravdou nicméně je, že tato čísla budou mít výsledek i v počtu hospitalizovaných lidí, případně úmrtí. Doufám, že se nedostaneme na čísla jako loni,“ řekla Tachezy. Stále je podle ní vidět, že vakcinace chrání před úmrtím ty nejrizikovější, je ale potřeba co nejrychleji dodávat třetí dávky.

V první řadě by se o to, aby byly třetí dávky povinné, postaral i Václav Hořejší, který v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR působí v oboru molekulární imunologie. Platí to podle něj zejména u ohrožených skupin lidí, kteří pořád představují hlavní počet lidí na jednotkách intenzivní péče.

„My teď nijak účinně vývoji této epidemie v podstatě nebráníme. Počítá se s tím, že se to takzvaně promoří, uvedl Hořejší. V takovém případě ale opět hrozí zahlcení zdravotnického systému. K dnešnímu ránu bylo v nemocnicích v zemi volných podle ministerstva zdravotnictví jen 21 procent lůžek s umělou plicní ventilací a 23 procent standardních lůžek s kyslíkem.

„Stále ještě máme značnou část populace, která je k té infekci citlivá. My nemůžeme spoléhat jen na vakcinaci, jako spoléhá vláda. Kdyby se společnost podařilo proočkovat teď, efekt stejně uvidíme až za nějakou dobu. Efekt třetích dávek ovšem uvidíme rychle, to tedy dává smysl co nejvíce podpořit,“ dodala Tachezy.

Není ale jasné, jak velká část české populace o případné očkování ještě stojí. „Ohromný vliv mají takoví ti zpochybňovači, popírači a tak dále, kteří vyloženě nepravdivými zprávami ovlivňují lidi k tomu, aby se nedali očkovat. Bohužel mezi těmito lidmi jsou i někteří lékaři, od kterých bych to nečekal,“ uvedl Hořejší.

Počty očkovaných proti onemocnění covid-19 v poslední době stoupají. V úterý bylo naočkováno přes 47 000 lidí, asi o 3 000 více než před týdnem. Celkem bylo v Česku podáno od loňského začátku očkování zhruba 12,9 milionu dávek vakcín a plně naočkováno je asi 6,2 milionu lidí.

Příklad by si Česká republika podle Hořejšího měla vzít z Portugalska, kde se téměř stoprocentně podařilo naočkovat dospělou populaci. Portugalsko patří v očkování proti onemocnění covid-19 ke světové špičce, plně očkováno je tam zhruba 98 procent všech lidí, kteří mají na očkování nárok.

„Jak je to možné, že ti Portugalci jsou o tolik uvědomělejší a chytřejší než my? To je smutné vysvědčení pro naši společnost,“ konstatuje Hořejší.