Experti: Kvůli mutacím hrozí opětovné infekce a kolaps nemocnic

Podle imunologa Zdeňka Hela je aktuální epidemická situace v Česku mnohem vážnější, než si řada lidí připouští. Profesor působící na lékařské fakultě University of Alabama v americkém Birminghamu vidí problematických bodů hned několik. Asi největším rizikem je nicméně šíření nových variant koronaviru.

Česko zatím potvrdilo výskyt takzvané britské varianty viru. Odborně popsány jsou však ještě takzvaná jihoafrická a brazilská varianta. Analýzy se provádí pomocí sekvenací i pomocí PCR, nejde však o příliš rozsáhlé zkoumání, a tak je celkový obraz situace neúplný.

Na nedostatečné monitorování mutací upozornila Iniciativa Sníh, v jejímž čele imunolog Hel stojí, už před více než měsícem. Sledování nových variant koronaviru podle něj už nyní probíhá lépe – předběžné výsledky nicméně příliš optimismu nebudí.

„Jsem velice nerad poslem špatných zpráv, podle předběžných čísel ale situace vypadá velice špatně. Britská mutace byla na území České republiky už v prosinci, tedy v době, kdy se o ní začalo hovořit ve Velké Británii, a to v poměrně vysoké frekvenci v řádu několika procent. V současnosti na mnoha místech v České republice včetně velkých měst dosahuje incidence britské mutace z celkového počtu nově zachycených případů desítky procent. Na některých místech dokonce více než 50 procent,“ upozornil v pondělí imunolog.

Riziko tzv. britské varianty je především v tom, že se rychleji šíří – přibližně o 40 až 70 procent více než doposud převládající varianta viru. Nemusí jít ale o jediné riziko.

„Bohužel podle posledních výzkumů je možné, že může být také poněkud více patogenní (vyvolávající nemoc, pozn. red.). Ten důvod je pravděpodobně v tom, že došlo k mutaci v obálce viru, která se lépe váže na receptor ACE 2 na cílových buňkách. Je tedy pravděpodobné, že dochází k rychlejšímu průběhu infekce, která může být více patogenní. Imunitní systém nemá dost času, aby odpověděl,“ popsal imunolog.

Imunologové i epidemiologové už delší dobu varují, že pokud britská varianta převládne, může kvůli vyššímu počtu případů dojít také k nárůstu hospitalizací a dalšímu tlaku na nemocnice, které jsou už nyní na hraně kapacit.

„Britskou mutaci se nám nepodaří zastavit, stane se dominantní na území České republiky v průběhu několika příštích dnů a týdnů. Infekce se tedy bude šířit podstatně rychleji. V čem máme šanci a co ještě můžeme zastavit, je šíření jihoafrické mutace, která už se bohužel ukazuje na různých místech Evropy,“ uvedl odborník.

Takzvaná jihoafrická mutace se nicméně podle dosavadních poznatků jeví jako ještě problematičtější, a to kvůli možné vyšší odolnosti proti protilátkám. Průběžné výsledky některých výzkumů jsou podle Hela nepříznivé – například z testů pomocí séra vyléčených pacientů vyplývá desetkrát až třicetkrát nižší schopnost protilátek neutralizovat virus. Nižší schopnost neutralizovat jihoafrickou mutaci vykazovali i očkovaní.

„Dá se bohužel očekávat, že bude docházet k další vlně reinfekcí pacientů, kteří již prošli prvotní infekcí covidu-19. Je zapotřebí uzpůsobit vakcinační programy a vytvořit polyvalentní vakcíny, které budou obsahovat několik různých forem viru proti jednotlivým variantám – na tom se nyní pracuje. Musíme ale také lidem sdělit, že může dojít k další vlně reinfekcí. Pravděpodobnost je vysoká,“ míní imunolog.

Iniciativa Sníh sdružuje nejen imunology, lékaře, infektology a další vědce, kteří vládě nabídli spolupráci při budování strategie proti covidu-19. V rámci Panevropské iniciativy vědců také vydali prohlášení publikované v časopisu The Lancet. Hovoří v ní o variantách viru a navrhují postup, jak zmírnit jejich dopad.

Základem je podle nich dobrá komunikace vlády a vysvětlování opatření, ale také představování jednotlivých kroků uvolňování, aby nedošlo k dalšímu nárůstu případů. Hlavními nástroji, na které je nutné se zaměřit, jsou podle vědců testování a trasování – ani jedno podle nich v Česku neprobíhá dobře.

Základem by měl být naprosto volný přístup k testování i neinvazivním odběrovým soupravám, a to i v rámci firem a podniků. Pokud bude mít například firma možnost koupit soupravy na samoodběr, může udělat testy, odhalit nakažené, poslat je do izolace a zbytek podniku může nadále fungovat.

Pokud jde o trasování, podle vědců je nyní naprosto neadekvátní. „Je třeba změnit metodiku práce a investovat do call center. Vládě jsme předali celý soubor opatření, jak trasování vylepšit, je třeba dávat důraz na komunitní samotrasování, vysvětlit občanům, že je v jejich zájmu a v zájmu jejich rodin, aby nahlásili své kontakty a tito lidé se pak nechali otestovat,“ vyjmenovat Hel.

Iniciativa zároveň upozorňuje na potřebnou podporu sociálně slabých, na které krize dopadá nejvíc, a na nutnost zvýšit úroveň placení nemocenské, případně poskytovat jednorázové příspěvky těm, kdo se dostanou do karantény.