Článek
Má k průkazu „bezinfekčnosti“ vedle očkování, negativního testu a prodělání nemoci covid-19 postačit také pozitivní test na protilátky? Zastánci této možnosti získali důležitou expertní oporu. Za jejich uznávání – i když s jasně danými podmínkami – se nyní postavila Česká společnost alergologie a klinické imunologie.
Ministerstvo zdravotnictví chce mít jasno v nejbližších dnech, kdy s odborníky zasedne ke kulatému stolu. „Budou tam jak zastánci, tak odpůrci. Uvidíme, je to odborná debata. Sám si rád argumenty vyslechnu,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Ještě na začátku měsíce se resort proti uznávání protilátek stavěl jednoznačně. Nedoporučila jej ani skupina expertů MeSES, která ministrovi radí.
Podle odborné společnosti je na základě imunologických principů známo, že specifické protilátky proti původcům infekcí včetně SARS-Cov-2 poslouží jako důkaz schopnosti jedince reagovat na přirozenou infekci či očkování. „Doporučujeme proto uznávat pozitivitu protilátkových testů v souvislosti s protiepidemickými opatřeními – cestování, návštěvy sportovních a kulturních zařízení – jako plnohodnotnou alternativu potvrzení o prodělané nemoci či očkování,“ stojí ve stanovisku společnosti. Uznání protilátek má podle expertů platit stejně dlouho jako potvrzení o prodělané nemoci na základě PCR testu. Nyní je to 180 dní.
Oproti průkazu PCR má podle expertů stanovení protilátek nevýhodu pouze v nejistém čase, kdy k infekci došlo.
Odborná společnost však nepodporuje rutinní testování protilátek, které by rozhodovalo o tom, zda má jedinec dostat vakcínu. „Očkovat by se měli přednostně všichni dospělí občané, kteří neprodělali covid-19,“ stojí také ve stanovisku.
Podle něj se mají lidé nechat očkovat i po prodělané nemoci, a to s odstupem přibližně šesti měsíců. Vysokou hladinu protilátek imunologové nepovažují za kontraindikaci očkování.
Pokud se budou protilátky uznávat, má to být v akreditované laboratoři a s jasným vymezením parametrů metod. Vzhledem k tomu, že se může kdokoli nechat očkovat, doporučují testování protilátek výhradně v samoplátcovském režimu – zájemci by si tak test museli uhradit.
Imunologové zároveň v prohlášení odmítají pojem stoprocentní „bezinfekčnosti“. Ani detekovatelná hladina protilátek, očkování či dřívější pozitivní PCR test nezaručí, že se člověk v budoucnu nemůže nakazit znovu. „Všechny tři situace ale riziko přenosu výrazně snižují ve srovnání s osobami, které se s virem nesetkaly nebo nebyly očkované,“ napsali také.
Odborníci také připomněli, že jsou imunitní odpovědi jedinců velmi různorodé. Doposud neexistuje studie, která by prokázala jednoznačnou závislost mezi hladinou protilátek a mírou ochrany proti infekci s příznaky. Lidé po prodělaném covidu nebo s prokázanými protilátkami jsou však v naprosté většině chránění proti těžkému průběhu covidu. A to i v případě, že u nich došlo k poklesu hladiny protilátek.
Ministerstvo doteď uznávání protilátek striktně odmítalo. Například náměstkyně Martina Koziar Vašáková, která je zároveň předsedkyní České pneumologické a ftizeologické společnosti, považuje uznávání protilátek za nesmysl. Vidí v tom byznys laboratoří.
Naopak někteří imunologové tuto metodu prosazují delší dobu. „Je to způsob testování, který už měl být zavedený dávno. Podobně jako to platí v Rakousku,“ řekl pro Seznam Zprávy imunolog Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity.
Opírá se i o výsledky prospektivní studie (druh studie v epidemiologii, při které jsou data sbírána průběžně se sledováním studovaných osob – pozn. red.), do níž se ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra zapojilo 30 tisíc lidí. Závěr chce zveřejnit v blízké době.
Vojtěch v pondělí připomněl, že se názory na uznávání protilátek liší i v Evropské unii. „Rakousko je doposud jedinou zemí, která k tomu přistoupila. I tam je situace komplikovaná. Lidí, kteří mají takto uznané protilátky, je poměrně malé množství,“ řekl.
Na vysokou hladinu protilátek v minulosti poukazoval třeba hokejista Jaromír Jágr, když se odmítl zapojit do vládní očkovací kampaně.
