Článek
Seznam Zprávy ve spolupráci s experty z Ústavu chemických procesů Akademie věd zjistily, že respirátory nakoupené v Číně Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictví mají problém. Tak, jak deklaruje výrobce, fungují podle nich jen v případě, že jsou pevně přilepeny na „obličeji“ testovací figuríny.
Filtrační polomasku v Česku hodnotí Výzkumný ústav bezpečnosti práce, který postupuje v souladu s evropskou normou.
Podle Vladimíra Ždímala, vedoucího Oddělení chemie a fyziky aerosolů v Ústavu chemických procesů Akademie věd, ale tato norma v současné situaci neobstojí. Jednak počítá s tím, že je potřeba masku na obličeji při testování připevnit. A zároveň vůbec neřeší průnik tak malých částic, jako jsou právě ty koronavirové.
Vaše výsledky jasně ukazují, že pokud se filtrační polomaska nepřilepí, dochází ke zhoršení filtrační účinnosti až o polovinu. Výzkumný ústav bezpečnosti práce ale říká, že vše je v pořádku a naše zjištění jsou nepřesná. Jak si vysvětlujete jejich reakci?
Výzkumný ústav dělá veškeré měření podle evropské normy a já jejich postup nekritizuji, vše je podle jasně nastavených pravidel. Evropská norma totiž říká, že masky se musí plynotěsně připevnit, aby nedocházelo k žádnému průniku. Oni pak dokonce ve svém vyjádření přiznali, že respirátory musí k testovací figuríně přilepit tavnou pistolí, aby splnili tuto podmínku.
Pokud celý svět bojuje s covid-19 a norma je nastavená hlavně na kontrolu kvality, ale ne těsnosti, jak velký to je pro nás problém?
Teď je zásadní, aby masky splňovaly kvalitu materiálu a hlavně těsnily. Pokud evropská norma říká, že masky musí být plynotěsně připevněné, tak je zcela jasné, že pokud si ji lidé neutěsní tak jako ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, jejich filtrační účinnost je úplně jinde.
Jak velká mezera tedy vznikne, pokud si člověk filtrační polomasku nepřilepí na tvář?
Když si lidé nasadí filtrační polomasky, tak mezi tváří a ochranným prostředkem je mezera zhruba desetina milimetru, což odpovídá tloušťce dvou vlasů. Sice se to může zdát jako malý prostor, ale SARS-CoV-2 má velikost zhruba 100 nanometrů. Pro takto malý vir je to obrovský prostor, jak se skrze netěsnící respirátor dostat.
Podle ministra Jana Hamáčka respirátory, které jeho resort z Číny dovezl, splňují veškeré certifikáty. Problém ale nastává v těsnosti, kterou navíc evropská norma nekontroluje. Vy jste rovněž zmiňoval to, že hlavním problémem je, že máme jiný tvar obličeje než lidé z jihovýchodní Asie.
Ano, anatomie obličeje je v tomto ohledu zásadní. Národy se historicky míchaly s různými etniky, na severu Evropy tak budou mít lidé obličeje průměrně jiné než na jihozápadě Evropy. Žádná filtrační polomaska tak nemůže vyhovět všem, protože máme každý trochu jiný obličej. Ale zároveň chci říct, že když ministerstvo nakupovalo ochranné pomůcky, tak nemělo v tu chvíli jinou možnost. Takže je lepší, že zde máme alespoň nějaké respirátory.
Jaké navrhujete řešení, aby těsnost masek byla lepší a lépe seděla českým občanům?
Potíž je v tom, že většina filtračních polomasek má jednotnou velikost. Kdyby polomasky měly velikostní třídy typu S, L, XL nebo M, tak by si lidé mohli vybrat tu masku, která jim sedí. Nechci ale kritizovat vládu, že sem dovezla masky, které mají většinou jednotnou velikost, protože to nakoupili pod obrovským tlakem a je lepší něco než nic. Nějakou míru ochrany to poskytne vždycky. Jenom jde o to, jak velká míra ochrany to bude.
Dalším problémem evropské normy, který jste zmiňoval v minulosti, je ten, že norma nepamatuje na kontrolu průniku nanočástic. Jak je to možné?
Norma není napsaná tak, aby test ochranných pomůcek prokázal průnik částic viru jako je covid, což je velký problém. Ale to, že norma neodpovídá materiálům, jako jsou nanočástice, říkám už od roku 2009. Od té doby jsem měl řadu odborných přednášek a konferencí na toto téma.
Konkrétně jste upozorňoval na to, že pokud se ochranný prostředek nepřipevní těsně k obličeji, tak jeho filtrační účinnost je mnohem horší?
Ano, říkal jsem to jak na odborných konferencích, tak na přednáškách pro hygieniky a upozorňoval jsem poslední roky na to, že pokud se maska nepřipevní opravdu těsně, tak je filtrační účinnost mnohem horší. Rovněž jsem upozorňoval na to, že norma nepamatuje na průnik nanočástic. Norma byla původně zamýšlena pro testování průniku prachu a potom byla následně doplňovaná, ale pořád ještě není napsaná tak, aby se test průniku zabýval průnikem nanočástic.
Vy říkáte, že norma je nastavená špatně, zároveň celý svět bojuje právě s takto malým virem. Dá se s normou něco dělat, aby reflektovala testování těsnosti ale i průniku nanočástic?
Změnit normu bude velice obtížné, podle mě je lepší přijmout novou normu na ochranu proti nanočásticím, protože - jak jsem již říkal - současný postup, který evropské laboratoře dělají, je sice podle normy, ale ta by se měla změnit.
