Článek
Tým vědců spolu s vnukem slavného oceánografa Jacquese-Yvese Cousteaua a miliardářem Richardem Bransonem prozkoumal tzv. Velkou modrou díru. Z přelomové mise v zatopeném mořském závrtu na pobřeží středoamerického Belize přivezli řadu nových poznatků, uvedla CNN.
Zatopenou jeskyni ležící v Honduraském zálivu poprvé prozkoumal Cousteau v roce 1971. Jde o vůbec největší závrt na planetě, v průměru má 300 metrů a hloubka dosahuje 124 metrů.
Od doby první Cousteauovy mise se z Velké modré díry stala lokalita hojně navštěvovaná potápěči z celého světa. Po téměř padesáti letech se pak do hlubin zatopené díry ponořil Cousteauův vnuk Fabien.
Tým vědců na cestu k unikátnímu podmořskému útvaru vyrazil už v prosinci minulého roku. K dispozici měl dvě ponorky. Cílem mise pak bylo útvar podrobněji prozkoumat. Vědcům se tak podařilo pořídit nové záběry a také vytvořit první trojrozměrnou mapu vnitřku Velké modré díry.
Jedním z nejzajímavějších úkazů jsou podle hlavní pilotky Eriky Bergmanové dosud neviděné podmořské krápníky, nacházející se až u samého dna jámy. „Bylo to velmi vzrušující, protože je předtím ještě nikdo nezmapoval ani neobjevil,” uvedla pro CNN.
Velká modrá díra se nachází na pobřeží středoamerického státu Belize.
Velká modrá díra vznikla během dob ledových, kdy byla hladina moře pod současnou úrovní. Na místě se nejprve rozpouštěním vápenaté horniny vytvořila jeskyně, jejíž strop se následně zhroutil. Jámu, která pak na místě vznikla, později zatopily vody Karibského moře. A právě z těchto dob zůstaly v mořském závrtu unikátní stalaktity, tedy visuté krápníky.
Úplná tma a žádné stopy života
Další zajímavostí týkající se Velké modré díry je také to, že se u jejího dna nevyskytuje takřka žádný organický život. Voda je totiž anoxická, což znamená, že neobsahuje rozpuštěný kyslík, který k životu potřebují i vodní živočichové.
Zhruba v hloubce 90 metrů navíc začíná vrstva jedovatého sulfanu. Díky ní je v hlubinách závrtu naprostá tma. „Přijdete o veškeré to karibské slunce a nastane úplné temno. Ve vodě také není žádný kyslík, takže tam není ani život,” popisuje Bergmanová dojmy z ponoru.
Díky sonaru s vysokým rozlišením se týmu podařilo i navzdory hluboké tmě detailně zmapovat vnitřek díry. Ne všechny úkazy se jim však podařilo identifikovat. Na dně jámy například objevili neidentifikovatelné stopy.
Podle Bergmanové tým také příjemně překvapilo, že se ve vodách Velké modré díry nenacházel téměř žádný odpad. „Je pěkné, že jsou na naší planetě – většinou v oceánech – místa, která vypadají stejně jako před tisícovkami let,“ kvitovala s povděkem Bergmanová.
