Exodus lidí i domácích mazlíčků. Británie přijme statisíce žadatelů z Asie

V paralelním vesmíru by Finn Lau pravděpodobně seděl ve vězení. Místo toho tento hongkongský rodák a protivládní aktivista, který založil mezinárodní síť „Fight for Freedom, Stand with Hong Kong“, žije v Londýně. V minulých měsících byl mezi těmi, kteří protestovali proti krokům hongkongské vlády propekingské Carrie Lamové a zákonům potlačujícím svobodu.

Protesty přerostly v násilnosti a měsíce nestability, které ze zraků světových médií Lamová schovala kontroverzním zákonem o národní bezpečnosti. Pozatýkány byly stovky demonstrantů, včetně tří klíčových osobností demokratického hnutí - Joshuy Wonga, Agnes Chow a Ivana Lama. Jiní, jako Nathan Law nebo opoziční zákonodárce Ted Hui, uprchli do Velké Británie, která se postupně stává novou základnou prodemokratického hnutí.

Hongkongskou policií hledaný je i Lau. Původně přijel do Londýna s krátkodobým pracovním vízem v dubnu 2019 a je jedním z mnoha obyvatelů z Hongkongu, u nichž se očekává, že se v příštích letech ve Velké Británii usadí natrvalo. Nejen pro lidi, jako je Lau, Británie v loňském roce oznámila otevření nové cesty k získání britského občanství.

Podle údajů britského ministerstva vnitra z 28. května během prvních dvou měsíců od spuštění programu o víza zažádalo 34 300 lidí, uděleno jich bylo přes 7 200. Pro srovnání, podle oficiálních odhadů hongkongské vlády za celý rok 2019 emigrovalo z Hongkongu sedm tisíc lidí do nejrůznějších zemí. Číslo však nezahrnuje držitele dvojích dokladů - hongkongského a britského pasu.

Británie, která území spravovala mezi lety 1841 a 1997, vůči hongkongskému lidu cítí zvláštní zodpovědnost. Před předáním zpět pod nadvládu Číny se obě strany v roce 1984 dohodly na společném prohlášení, že Čína zachová ekonomické a osobní svobody místních po dobu nejméně 50 let.

Hongkongžané, kteří se narodili před rokem 1997, jsou ve skutečnosti považováni za zámořské britské státní příslušníky (BNO) a vlastní speciální pasy, které před rokem 2021 zajišťovaly bezvízový vstup do Velké Británie, ale nikoli právo tam pobývat. V říjnu bylo držitelů těchto oprávnění téměř 470 000.

Oficiální odhady předpovídají, že by se během pěti let do Británie mohlo natrvalo přesídlit mezi 300 tisíci až milionem lidí s kapitálem přesahujícím 75 miliard dolarů. Nebyl by to první exodus v historii Hongkongu. Podle Kanadské mezinárodní rady se mezi lety 1984 a předáním v roce 1997 do Kanady přestěhovalo 335 646 Hongkongžanů. Mnozí se ale po letech vrátili zpět do Asie.

Otázka přijetí hongkongských držitelů BN(O) Spojeným královstvím a následné nabídnutí britského občanství se stala zlomovou ve vztahu Británie s Čínou. Mezitím nový vízový program pro lidi, kteří se chtějí usadit v Kanadě, nasbíral od února přibližně 6 000 žádostí, uvedla agentura Bloomberg.

Dopady drakonických zákonů pociťují i základní a střední školy. Jednotlivé ústavy hlásí snížení stavů studentů o desítky až stovky. Podle šéfa Professional Teachers' Union (PTU) jde nejen o důsledek emigrace rodičů do zámoří kvůli obavám o bezpečnost, ale také nových nařízení hongkongské vlády pro městské školy. Ty mají výuku nově soustředit na oblast zákona o národní bezpečnosti a sledovat veškeré projevy vzdoru mezi žáky a učiteli ve třídě i mimo ni.

„Rozhodování ve vzdělávání se nyní přijímají podle rozmaru vlády, nikoli podle profesionálních úvah,“ řekl pro VOA šéf PTU Fung Wai-wah. „Předměty a výukové materiály se neustále mění, dochází k narušení procesu známkování. Učitelé mohou snadno přijít o učitelský průkaz, pokud si někdo postěžuje na jejich chování, takže jsou pod obrovským politickým tlakem,“ uvedl. Někteří studenti také byli v polovině akademického roku ze školy vyloučení.

„Hongkong se rozhodlo opustit množství lidí napříč věkovými skupinami, takže se tímto ovlivnila struktura škol a jejich vedení to opravdu dělá starosti,“ řekl Fung Wai-wah. Statistiky z hongkonských škol udávají, že počet žáků základních a středních škol v porovnání se stejným obdobím minulého roku klesl o 19 379. Na soukromé školy ve stejném období odešlo 5 285 dětí.

Předseda Hong Kong Direct Subsidy Scheme Schools Council, Dion Chen, popsal tempo úbytku školáků jako „rapidní“.„Nejde jen o zákon o národní bezpečnosti, ale o celkovou situaci v Hongkongu za posledních pár let,“ řekl. „Rostou čísla lidí, kteří chtějí emigrovat. Teď, když některé země zmírnily podmínky pro lidi z Hongkongu, k tomu mají mnohem lepší šanci.“

Stěhování z kontinentu na kontinent se dotýká i čtyřnohých členů rodiny. Hongkongžané ve velkém řeší dilema opuštění svých psů a koček v pokročilejším věku, kterým by dlouhý let nemusel udělat dobře. Podle místních veterinárních statistik průměrně o 35 procent vzrostl i počet udělených zdravotních certifikátů potřebných pro převoz zvířat. „Konkrétně u nás evidujeme třikrát více úspěšně transportovaných zvířat, než v roce 2017,“ uvedla pro SCMP zakladatelka zvířecího Live Travel, Diana Chan. „A přijde mi to naprosto normální a přirozené, vzhledem k neklidu, který mezi lidmi panuje.“

Lidé, kteří se rozhodnout zvolit britskou cestu, ale pravděpodobně nebudou mít hned na růžích ustláno. Kvůli pandemii budou obtížněji hledat práci. Čekají je jisté jazykové i kulturní překážky a administrativní procesy. Čínské úřady navíc uvedly, že již nebudou uznávat pasy BN(O) jako oficiální cestovní doklady, a bývalý správce Hongkongu navrhl, aby těm, kteří Hongkong takto opustí, bylo pozastaveno povolení k pobytu.

A navíc, i jako držitelé britských pasů mohou být tito lidé Čínou považováni za Číňany. Podle orgánů Spojeného království to znamená, že pokud budou zadrženi v Hongkongu, „britský generální konzulát nemusí být schopen“ poskytnout jim pomoc.